Seznamka
Papež František
Autor: Flickr.com / Creative Commons
Gentlemani Jeho Svatosti, papežští floreristé, přidělenci Papežské předsíně, papežští „sediari“. To všechno jsou dodnes existující zaměstnání, která jsou součástí Papežské domácnosti. Jaké funkce plní tito lidé, se kterými se v uplynulých dnech setkal František?
„Zeptejme se sami sebe: Kdo je to Papežská domácnost? Kdo je hlavou této domácnosti?“ položil otázku papež František jejím členům, takzvaným „přidělencům Papežské předsíně“ (it. Adetti di Anticamera), které přijal na audienci minulý čtvrtek, 16. ledna. A hned si taky odpověděl: „Papežskou domácností jsou všichni členové katolické církve, kteří zde prožívají pohostinnost, teplo rodiny a podporu v jejich víře. A skutečnou hlavou této domácnosti je Pán, jehož učedníky jsme my všichni, služebníci evangelia“.
Navzdory pontifikovu širšímu, duchovnímu chápání této instituce, jsou přidělenci Papežské předsíně skutečnou a nedílnou součástí Papežské domácnosti, dříve nazývané Papežský dvůr. Jejich původ dle historiků sahá ke konci 16. století do dob papeže Klementa VII., kdy se nazývali „rytíři s palcátem“ (it. Cavalieri della bussola). Současné jméno jim dal Pavel VI. ve svém apoštolském listu Pontificalis domus (Papežský dům) z 28. března 1968 (III, 7, § 7).
Kromě již výše zmíněných přidělenců se František setkal 10. ledna také s tzv. gentlemany Jeho Svatosti (it. Gentiluomini di Sua Santità) společně s jejich rodinami. „Prostřednictvím vás, drazí gentlemani, se různé autority a ostatní osobnosti, přicházející k Petrovu Stolci, dostávají do prvního kontaktu s tímto domem a nabývají první dojmy. Jak praví vaše jméno, sloužíte tomuto úkolu s vlídností a přátelskostí (…)“, promluvil pontifik k shromáždění. Stručně tak vystihl poslání gentlemanů Jeho Svatosti, kteří se až do reformy uskutečněné již zmíněným apoštolským listem Pavla VI. nazývali „komoří s mečem a pláštěm“ (it. Camerieri di spada e cappa) a byli rozděleni do tří skupin: skuteční, tajní a čestní. Kromě toho byli ještě děleni do skupin jako „de numero“ - bydlící v Římě a „supra numerum“ - bydlící po celém světě.
Gentlemani mají za úkol doprovázet politiky, diplomaty a jiné hosty na osobních nebo generálních audiencích u hlavy katolické církve, uvádějí je do starobylých prostor Apoštolského paláce a v případě potřeby upozorňují hosty na elementární pravidla papežského protokolu, třeba když má dáma sukni nad kolena, nebo nemá zahalená ramena či hlavu, což sice pro ženy není podmínkou audience (Angela Merkelová loni v květnu taktéž nepřišla k Františkovi se závojem a je dost obtížné si ji takto ustrojenou představit), ale patří to k tradici, stejně jako k dobrému vychování. Gentlemani Jeho Svatosti při významných státnických návštěvách čekají – společně se Švýcarskou gardou – seřazeni na vatikánském Nádvoří sv. Damase, kde příchozí hosty vystupující z vozidla vítá prefekt Prefektury papežského domu, kterým je v současnosti arcibiskup Georg Gänswein. Rozpoznat je lze díky černému fraku, bílé vestě s motýlkem a zlatému řetězu se skříženými svatopetrskými klíči. Nezřídka jejich hruď zdobí různá vyznamenání.
Zcela vpravo stojí arcibiskup Georg Gänswein, prefekt Papežského domu
Autor: Wikipedia.org / Roberto Stuckert Filho / Creative Commons
Proces jejich výběru není ustálen a spočívá na výsadním rozhodnutí Svatého stolce, ačkoliv být ustanoven do této funkce je nesporně jedna z největších poct, jakých se může katolickému laikovi dostat. Podmínkou pro zisk tohoto titulu byl v minulosti buďto aristokratický původ nebo vysoké společenské postavení. I když dnes už není „modrá krev“ nezbytnou podmínkou pro to stát se gentlemanem Jeho Svatosti, jak upozorňuje Giacomo Galeazzi, je dobrým základem pro získání alespoň nominace do této funkce. V současnosti není jednoznačné, jestli František bude někoho jmenovat do tohoto neobvyklého úřadu, protože vzhledem k několika skandálům, kterých se „gentiluomini“ dopustili během pontifikátu Benedikta XVI., byl proces nových jmenování dočasně pozastaven. Vatikanista Sandro Magister připomíná, že doposud posledním gentlemanem Jeho Svatosti byl 19. května 2009 jmenován někdejší papežský osobní lékař Renato Buzzonetti.
Tentýž den jako s gentlemany a jejich rodinami se František setkal i s tzv. papežskými „sediari“ a jejich rodinnými příslušníky. Původ této funkce můžeme datovat až do 14. století. „V uplynulých měsících jsem si uvědomil ideály, které inspirují vaší práci. Láska k církvi a Svatému stolci, vroucná oddanost, trpělivost, klidné a důstojné chování jsou krásnou vstupenkou pro ty, kteří přicházejí do Apoštolského paláce, aby se setkali s papežem; za toto všechno vám vřele děkuji – skutečně vám ze srdce děkuji! A cítím se vašim dlužníkem,“ taková byla pontifikova slova někdejším nosičům papežského trůnu nazývaného sedia gestatoria, který se již od skončení pontifikátu Jana Pavla I. neužívá. Podobné věty jim přednesl v roce 2006 také papež Benedikt XVI., který upozornil na změněnou roli, jakou sehrávají od dob již zmíněné reformy Pavla VI. Jejich současným úkolem, ne příliš zjevným očím veřejnosti, je asistovat během organizace generálních audiencí, zejména v péči o rodiče s malými dětmi, o nemocné a osoby neschopné pohybu. Nejvýraznějšími momenty jejich služby byla asistence Janu Pavlu II. u invalidního vozíku a Benediktu XVI. u přenosné plošiny během liturgií od roku 2011, jako i přenos těla zesnulého Jana Pavla II. v dubnu 2005.
Specifické úkoly plní ve Vatikánu členové tzv. Apoštolské florérie (it. Floreria apostolica), kteří se zabývají péčí o funkční vybavení a zdobení různých prostorů ve Vatikánu, zejména Apoštolského paláce, Auly Pavla VI., Náměstí sv. Petra a papežských bazilik (arcibaziliky sv. Jana v Lateránu, bazilik sv. Petra, sv. Pavla za hradbami, Panny Marie Sněžné). Také s nimi a jejich příbuznými se nedávno setkal papež František a poděkoval jim za jejich oddanou službu. „Váš úkol, zahrnující taktéž údržbu prostor ve Vatikánu, je náročný a vyžaduje si ducha obětavosti a mnoho trpělivosti. Myslím například na každotýdenní zabezpečení tisíců židlí pro poutníky, kteří přicházejí na generální audience, jako i na vaši práci v laboratoriích (pracovníci florérie se starají rovněž o restaurování, pozn. red.). Ze srdce vám děkuji za vaši péči, profesionalitu a připravenost, s nimiž vykonáváte svou práci,“ tak zněla papežova slova k další skupině vatikánských zaměstnanců, kterou v závěru setkání svěřil přímluvě sv. Josefa, Dělníka.
Až do přijetí zásadní reformy Pavla VI. tvořilo Papežskou rodinu početné služebnictvo, tvořené více různými čestnými funkcemi a pozicemi, které se během staletí „nabalily“ na papežský úřad. Kromě jiných bylo možné se u dvora ještě v padesátých letech minulého století potkat s laickými muži plnícími funkce jako hlavní dozorce koníren Jeho Svatosti (it. Cavallerizzo Maggiore di Sua Santità), roznašeči zlaté růže (it. Latori della Rosa dʹoro) nebo strážcové dveří (it. Bussolanti). Jakýmsi reliktem až do dnešních dnů zůstala – dnes již pouze symbolická – funkce „Velmistra Posvátného apoštolské nemocnice pro poutniky“ (it. Gran Maestro del Sacro Ospedale Apostolico), která je dědičná a od roku 1811 se dědí ve šlechtické rodině Ruspoli (do té doby v rodině Conti). Od smrti svého otce Alessandra Ruspoliho v roce 2005 ji zastává bankéř Francesco Maria Ruspoli, X. kníže z Cerveteri, X. markýz z Riana a XV. hrabě z Vignanella (narozen 31. 5. 1967).
