Seznamka
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně
Autor: Wikipedia.org / Jitka Erbenová / Creative Commons
Mezi řadou historických a místopisných sborníků, které u nás vycházejí, jsou i takové, které na první pohled osloví i netradičním pohledem a snahou ukotvit dané místo v kulturní historii.
Mezi ně patří sborník Padesát osobností Svatého Hostýna (Matice svatohostýnská, 2012), který redakčně sestavil historik a publicista Josef Pala. Kniha byla vydána k datu 100. výročí jubilejní korunovace sochy hostýnské Panny Marie v roce 1912.
Moravské poutní místo Svatý Hostýn na Kroměřížsku, které geograficky tvoří zajímavý předěl mezi hanáckou rovinou a hostýnskou a vsetínskou vrchovinou, je hora opředená kromě tradiční mariánské zbožnosti také pověstmi a legendami, která zvláště od poloviny 19. století přitahovala zájem jak umělců, tak i historiků, archeologů či jen amatérských badatelů.
Proto bylo velmi užitečné vybrat padesát z nich a sestavit mozaiku osobností známých i méně známých, jejichž kroky na zalesněný kopec nad Bystřicí pod Hostýnem někdy připutovaly.
Jsou to přitom nejen osobnosti duchovní, které zde byly v průběhu let pověřeny nějakou církevní službou, ale také básníci, spisovatelé, malíři, stavitelé či úředníci. Všechny bez rozdílu stavů spojuje nějaký vztah k pohnutým dějinám místa, kde tragédie lidských dějin jde ruku v ruce s touhou po vyslyšení proseb či s tajemnou předzvěstí vyšší spravedlnosti.
Na Hostýn se tak vedle biskupů (Antonín Stojan, Leopold Prečan) vydávají v dlouhém po úbočí památné hory se vinoucím procesí i písmáci, kronikáři či „představitelé venkovské inteligence“, kteří pátrají v archivních pramenech i v zasypaných roklinách po konkrétních stopách dávnověku. Vesnický učitel Otto Sova hledá ve dvacátých letech nálezy ve výkopech při stavbě vodovodu a píše o tom studii Hostýnské valy. Rozborem archeologického materiálu se snaží vyložit dějiny Hostýna v paleolitu a době bronzové Josef Skutil. A systematické bádání vedoucí k současnému poznání o pravěkém keltském oppidu na Hostýně završuje v sedmdesátých letech minulého století Karel Ludikovský. Je třeba ocenit, že sborník Josefa Paly věnuje pozornost i této odborně historické stránce dějin Hostýna.
Naproti tomu pověsti a legendy, z větší části se opírající o rukopisné padělky a historicky nedoložené vítězství Moravanů nad Tatary v roce 1241, zajímaly zvláště literáty. Ani zde však není sborník nekritický a popisuje např. vývoj tohoto motivu ve dvou básnických skladbách Františka Sušila, který směřuje od domnělé historicity k symbolickému a duchovnímu rozměru hostýnského genia loci.
Zajímavou kapitolu tvoří také setkávání uměleckých osobností z Čech, Moravy i Slovenska v podhostýnské obci Rusava u evangelického faráře Daniela Slobody. Rozvoj církevního života na počátku 20. století pak byl provázen aktivitou stavitelskou, malířskou a sochařskou. Sborník v této souvislosti dokumentuje činnost zejména Dušana Jurkoviče, Viktora Foerstera, Jano Köhlera a Joži Uprky.
Sborník Padesát osobností Svatého Hostýna uzavírá rekapitulace pohnutých dějin tohoto místa po druhé světové válce, mezi kterými zaujme jak hrdinství pronásledovaných kněží jezuitského řádu, tak i dávno zapomenutý tragický příběh zdejšího kostelníka Oldřicha Kubiny, který zemřel po pádu ze žebříku, když „opravoval žárovku na pravé straně hlavního oltáře v hostýnské bazilice“ v pouhých 41 letech. Dochovala se jeho pohlednice s textem, ve kterém se raduje nad zasněženou ztichlou krajinou hostýnských vrchů...
Listovat tímto sborníkem znamená prohlížet stránky staré pamětní knihy. Nejde vposledku ani tolik o to, co všechno se v minulém čase přesně událo, ale spíše o to, zda třeba i ten nejchudší venkovan v dlouhém procesí hostýnských poutníků zanechal na úbočí posvátné hory nějakou stopu, nepatrné svědectví či křížek v trávě, který po desítkách let někdo znovu najde...
