Seznamka
Zcela vpravo stojí arcibiskup Georg Gänswein, prefekt Papežského domu
Autor: Wikipedia.org / Roberto Stuckert Filho / Creative Commons
„Rada pro ekonomiku je založená jako organizace dbající na dohled nad administrativními a finančními strukturami a aktivitami dikastérií Římské kurie, institucí Svatého stolce a Vatikánského městského státu,“ uvádí se v nedávno vydaném apoštolském listu papeže Františka, kterým pověřil výše zmíněnou radu. Sestává se z 15 členů, z nichž 8 je vybráno mezi kardinály a biskupy, zbývajících 7 tvoří laičtí odborníci. Do jejího čela byl jmenován australský kardinál George Pell, arcibiskup Sydney, který je současně členem osmičlenné Rady kardinálů, napomáhající správě univerzální církve a reformě Římské kurie, oficiálně založené loni v září. Generálním sekretářem této rady se stal Mons. Alfred Xuereb, osobní tajemník Svatého otce, původem z Malty. Kromě zmíněných funkcí je od loňského listopadu zároveň delegátem u Papežské referenční komise pro Institut pro náboženská díla (tzv. Vatikánská banka), jakož i u Papežské referenční komise pro organizaci ekonomicko-administrativní strukturu Svatého stolce, v jejímž čele stojí ode dne jejího založení v červenci 2013 jiný Malťan, Dr. Joseph F. X. Zahra. Vzhledem k vzrůstajícímu počtu povinností nevyloučil vatikanista Andrea Tornielli z portálu Vatican Insider, že Xuerebovy povinnosti papežského sekretáře budou postupně ubývat.
Xuereb v hledáčku médií
Doposud nepříliš známý monsignor, který byl během pontifikátu Benedikta XVI. jeho druhým osobním sekretářem stál do loňského roku „ve stínu“ arcibiskupa Georga Gänsweina, ve kterém se „snoubí“ funkce sekretáře emeritního pontifika a prefekta Prefektury papežského domu. V současnosti přichází „na výsluní“ a – z důvodu prestižních funkcí – na sebe pomalu, ale jistě obrací pozornost médií.
Jedním z důkazů narůstajícího mediálního zájmu je i promptní rozhovor s ním, který do svého vydání na Popeleční středu připravil italský týdeník Oggi. V něm si zavzpomínal na dění kolem loňské rezignace Benedikta XVI. a zvolení Františka. Večer 13. března, v den zvolení Jorge M. Bergoglia, zavolala nová hlava církve svému předchůdci do jeho tehdejšího dočasného sídla v Castel Gandolfo. „Když jsem slyšel, že Benedikt XVI. oslovil papeže Františka »Vaše Svatosti«, cítil jsem pokoru a sílu v jeho hlase. Ratzinger poděkoval papeži za to, že si na něho vzpomněl na balkóně Baziliky sv. Petra, a za to, že požádal o modlitbu za něj. Ratzinger mu řekl: »Zaručuji vám odteď svou poslušnost a své modlitby,« komentoval historické události roku 2013 Alfred Xuereb.
Vzpomínky Georga Gänsweina
V rozhovoru pro americký deník The Washington Post nedávno stejné události – ze své perspektivy – vykreslil rovněž arcibiskup Gänswein. Benediktův tehdejší první sekretář byl společně s Xuerebem jedním z mála lidí, kteří se dozvěděli o Ratzingerově úmyslu ještě před jeho oficiálním vyhlášením, i když jen krátce předtím. „V podstatě mou první instinktivní reakcí bylo říct mu (Benediktovi XVI., pozn. red.) »Ne, Svatý otče, není možné, abyste se vzdal«. Potom jsem pochopil, že takovéto rozhodnutí už bylo papežem Benediktem učiněno dřív,“ řekl Gänswein. Vyloučil však, že by bylo toto historické rozhodnutí důsledkem skandálu Vatileaks nebo jiných problematických momentů, které vyvstaly v druhé polovině Benediktova pontifikátu. Za důvod rezignace označil výlučně ztrátu sil v důsledku vysokého věku.
Arcibiskup Gänswein mluvil rovněž o vztahu úřadujícího a emeritního papeže. Na jedné straně uvedl, že s Benediktem XVI. nehovoří přímo o způsobu komunikace s jeho nástupcem, která má zpravidla podobu dopisů, telefonátů nebo osobních setkání. Na druhé straně zdůraznil, že emeritní pontifex se žádným způsobem nesnaží intervenovat do oblasti zprávy církve, která je svěřena Františkovi, a to ani během nedávného jmenování nových kardinálů. „Netuším, jestli ho papež František požádal o radu v případě nových kardinálů, ale nemyslím si to. Spravování (církve, pozn. red.) je jedna věc, komunikace druhá,“ řekl arcibiskup. Současně odhalil skutečnost, že se oba muži zjevně stali přáteli. Dle něj je Benediktova úcta směrem k Františkovi velice vysoká. „A roste díky odvaze nového papeže, týden co týden. Na začátku se vzájemně dobře neznali, avšak poté, co mu papež František zavolal, navštívil ho, znovu mu zavolal a znovu ho navštívil, jejich vzájemný vztah nabyl osobní a důvěrnou podobu,“ komentoval kvalitu jejich vztahů Gänswein. Vzhledem k neutichající Františkově popularitě se vyjádřil, že Benedikt XVI. „si je dobře vědom slávy svého nástupce, ale není žárlivý, protože vnímá jeho oblíbenost jako napomáhající víře.“
Pokorný Benedikt XVI.
V rozhovoru pro americký list objasnil arcibiskup Gänswein rovněž okolnosti přítomnosti Benedikta XVI. na únorové konzistoři, která byla jeho prvním – a možná zároveň posledním – veřejným vystoupením ode dne jeho rezignace ze svatopetrského stolce. Emeritní papež podle něj nepřišel s nápadem z vlastní iniciativy, ale šlo o pozvání jeho nástupce: „Papež Benedikt dlouho zvažoval (toto pozvání, pozn. red.) a nakonec se rozhodl jej přijmout. Neznamená to však v žádném případě, že by byl – takříkajíc – znovu ve hře.“ Takováto veřejná vystoupení se podle něj nestanou do budoucnosti zvykem. Zajímavostí je, že Benedikt XVI. nepřijal předem připravené čestné místo, ale v Bazilice sv. Petra zaujal pozici zároveň s kardinály, kteří jsou v rámci tradiční církevní hierarchie situováni v řádu tzv. kardinálů – biskupů. Po skončení slavnosti, když k němu přistoupil papež František, se s ním srdečně pozdravil, přičemž si sňal z hlavy své solideo, bílou okrouhlou čepičku.
Komise pro Vatikánskou banku s novým předsedou
Kromě výše zmíněných nedávných jmenování není bez zajímavosti ani povýšení dosavadního člena kontrolní Kardinálské komise pro dohled nad Institutem pro náboženská díla, španělského kardinála Santose Abril Y Casteló (78), za jejího nového předsedu. Jmenování přišlo jen den před začátkem Velkého půstu. Současné složení komise bylo papežem Františkem ustanoveno v polovině ledna 2014. Kromě svého předsedy je komise složena z kardinálů: Christophera Collinse (arcibiskup kanadského Toronta), Pietra Parolina (státní sekretář Svatého stolce), Christopha Schönborna (arcibiskup Vídně) a Jeana-Louise Taurana (předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog a protodiakon kardinálského kolegia).
Rezidence v Castel Gandolfo otevřená pro veřejnost
Ještě před pověřením Alfreda Xuereba a kardinála Abrila Y Casteló novými úkoly, učinil papež František další ze série nečekaných kroků. Rozhodl se totiž od 1. března otevřít brány letní papežské rezidence v Castel Gandolfo pro veřejnost. Návštěvníci budou moct za 26 € (eventuálně 42 €, když si zakoupí i lístek do Vatikánských muzeí) zhlédnout nádheru pokladů Barberiniovských zahrad. Papežské vily v Castel Gandolfo se rozkládají na ploše 55 hektarů na kopci jižně od Říma. Od podepsání Lateránských smluv v roce 1929 jsou exteritoriální součástí majetku Svatého stolce. Mimoměstskou papežskou rezidencí jsou od 17. století, od dob papeže Urbana VIII. (občanským jménem Maffeo Barberini). Papež František, na rozdíl od svých předchůdců, nestrávil uplynulé léto (první svého pontifikátu) v této rezidenci. Navštívil ji doposud jenom třikrát: 23. března, když se tam potkal (poprvé od svého zvolení) s Benediktem XVI., 14. července u příležitosti modlitby Anděl Páně a 15. srpna, kdy slavil mši svatou při svátku Nanebevzetí Panny Marie. Pokud známo, nikdy tam ještě nestrávil noc.
