Křesťané v Číně významně rostou

Ilustrační foto. Katolický kostel v čínském městě Chengdu
Autor: Wikipedia.org / Hallelujahgod / Wikimedia Commons

Čína se má stát do patnácti let zemí s největším počtem křesťanů. Jejich počet v komunistické Číně natolik stoupá, že v roce 2030 tam může chodit do kostela víc lidí, než ve Spojených státech.

Píše o tom britský Telegraph. Na Velikonoční neděli zaplnily tisíce věřících megakostel v Liushi v provincii Žejang. Kostel má kapacitu 5000 míst, což je víc než dvojnásobek kapacity známého Westminster Abbey v centru Londýna. 

Kostel byl otevřený před rokem, přičemž je zázrak, že tak obrovská budova může být využita v tak malém městě. Stavba si vyžádala obrovské náklady ve výši 8 milionů liber. Je symbolem závratných změn v komunistické Číně. Jeden z věřících se v kostele dal slyšet, že "pokud by každý v Číně uvěřil v Boha, nebyly by potřebné policejní stanice". 

Oficiálně je Čína ateistickou zemí. To se ale mění. Miliarda a 300 miliónů obyvatel hledá smysl života a pokoj duše. Tyto hodnoty komunismus ani kapitalismus nedokážou lidem dodat. Křesťanská společenství začala růst po smrti předsedy komunistické strany Číny Mao Ce-tunga v roce 1976. Jeho smrt signalizovala konec kulturní revoluce. 

Podle Fengganga Yanga, profesora sociologie na univerzitě Purdue ve Spojených státech se Čína stane zemí s nejpočetnější křesťanskou komunitou na světě a dojde k tomu rychle. Stane se to během jedné generace. Jen málo lidí je připraveno na tak obrovskou změnu. Protestantská komunita v Číně měla v roce 1949 jeden milion členů. V roce 2010 to bylo ale už 58 milionů. Profesor Yang je přesvědčen, že v roce 2025 dosáhne jejich počet 160 milionů. 

Mao byl přesvědčen, že zničí náboženství. Dokonce si myslel, že se mu to povedlo. Nestalo se tak. Historie křesťanského společenství v Liushi je pohnutá. Založil ho v roce 1886 William Soothill, misionář z Velké Británie. Později se stal profesorem na univerzitě v Oxfordu. Koncem 50. let musel být kostel uzavřen v důsledku Maovy násilné protikřesťanské kampani. Po celých 10 let zůstal zavřený. Během kulturní revoluce, která začala v roce 1966, bylo mnoho křesťanských kostelů v zemi zničeno. 

Kostel v Liushi se však dočkal otevření v roce 1978. Peking dovolil křesťanům scházet se, ale za politického dohledu. V současnosti má 2 600 pravidelných návštěvníků bohoslužeb. Každoročně se tam koná až 70 křtů. Tamní křesťanské společenství otevřelo minulý rok nový kostel, který pojme tisíce lidí. "Náš kostel byl malý a bylo těžké ho vůbec najít. Nebylo tam dost místa pro věřící, zejména pak na Vánoce a Velikonoce," řekla jedna věřící. 

V provincii vznikají nová křesťanská společenství. Nedělních bohoslužeb se v Číně účastní víc lidí než v celé Evropě. Miliony protestantů se však schází po domech. Nechtějí být sledováni slídivými pohledy komunistické strany. Mnozí jsou ovocem misionářské práce. Čínští křesťané dokonce začínají posílat vlastní misionáře do ciziny, zejména do Severní Koreje. "Chceme pomáhat, a je to lehčí pro nás než pro misionáře z Velké Británie, Jižní Koreje nebo Američany," řekl jeden z vůdců křesťanského podzemního hnutí v Číně, který si nepřál být jmenován. 

Komunističtí představitelé mají ze šíření křesťanství v Číně vrásky na čele. Někteří však argumentují, že křesťanská seskupení mohou poskytovat sociální služby, které stát nedokáže nabídnout. Také mohou zvrátit rostoucí morální krizi v zemi, kde kralují peníze, nikoliv už komunistická legitimace. 

Jiní komunističtí pohlaváři se obávají, že věřící mohou podkopat jejich moc. Jsou ostražití, přestože v ústavě země z roku 1982 se píše, že jsou zaručena práva všech obyvatel účastnit se náboženských aktivit. Výsledkem je to, že křesťanská církev jako taková je předmětem sledování ze strany komunistické strany. Pravidelně se monitorují bohoslužby i to, zda se kázání neodchyluje od stranické linie.

Komunistická strana Číny církvi nedůvěřuje. Musí ji však akceptovat a tolerovat, protože do kostela chodí miliony obyvatel. Režim se snaží mít církev pod kontrolou. Podle jednoho z vůdců křesťanského podzemního hnutí je to však poslední úsilí komunistů kontrolovat církev, uzavírá svůj článek britský Telegraph

Anna Budajová je spolupracovnicí Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal)