Seznamka
Ilustrační foto - Židé s typickými jarmulkami
Autor: Wikipedia.org / David Berkowitz / Wikimedia Commons
Delphine Ankaoua si nikdy nepomyslela, že by si mohla v luxusním pařížském předměstí Neuilly-sur-Seine připadat jako nezvaný host. Když ji ale nedávno požádali sousedi, aby z veřejí odstranila mezuzu, malou krabičku s hebrejským textem z Písma svatého, rozhodla se s rodinou, že nastal čas zvedat kotvy – odcházejí do Izraele.
„Byl to pro nás neuvěřitelný šok,“ řekla britskému nedělníku Sunday Times 39letá žena. Už dříve své syny vedla k tomu, aby své kipy, tedy pokrývky hlavy, skrývali pod baseballovými čepicemi. Tohle však nečekala.
„Zatelefonovali jsme do organizace, která pomáhá Židům čelit antisemitismu, a tam nám prostě řekli, že máme tu mezuzu sundat,“ říká žena. Pokud i potom měla nějaké pochybnosti, vzaly za své dva týdny před plánovaným stěhováním do Izraele. Jejímu sedmiletému synovi někdo řekl, že si nesmí hrát na zahradě, protože je Žid.
„Skoro se mi chtělo zvolat: Merci, la France! Děkuji, Francie, za to, že jsi nám tak moc usnadnila loučení!“ říká Ankaoua. V novém domově v Jeruzalémě začala pracovat pro státní úřad, který pomáhá dalším evropským Židům vycestovávat ze zemí plných nepřátelské atmosféry.
Extrémní podobu tohoto odporu k Židům představují nedávné události z Bruselu – radikální antisemita tam zavraždil čtyři návštěvníky a zaměstnance židovského muzea. Ačkoli případ vyvolal mezinárodní pobouření, belgická policie po pachateli zatím pátrá marně.
Podle údajů izraelské vlády momentální exodus z Evropy nejsilněji zasahuje Francii, kde žije více než půlmilionová menšina, a také Belgii, jejíž židovská komunita čítá 42 tisíc lidí. Počet francouzských Židů se oproti předchozím letům v roce 2013 zdvojnásobil poté, co alžírský antisemita v Toulouse zavraždil sedm lidí, včetně tří malých dětí z židovské školy.
V loňském roce se vystěhovalo do Izraele 3374 Židů. Letos to může být až pět tisíc – do konce dubna už odjelo 1499. Generální tajemník Světového židovského kongresu Serge Cwajgenbaum tvrdí, že daleko více lidí odjíždí také z Británie, Spojených států a Kanady. „Židé nepochybují o své budoucnosti pouze ve Francii, nýbrž v celé Evropě. Bojí se o svou bezpečnost,“ říká.
Úřad Evropské unie pro potírání rasismu na základě průzkumu mezi židovskou minoritou zjistil, že evropský antisemitismus je dnes nejrozšířenější ve Francii, Belgii a Maďarsku. Téměř polovina respondentů má obavy z urážek, zatímco 33 procent žije ve strachu z fyzického napadení. Čtvrtina dotázaných se vyhýbá židovským institucím či objektům nebo společenským událostem, protože si tam nepřipadají bezpečně.
Šéf předního izraelského střediska pro výzkum antisemitismu Robert Wistrich upozorňuje, že útoky na Židy a jejich majetek souvisejí v drtivé většině s islámským extremismem, ale v Evropě se o tom kvůli politické korektnosti nehovoří. „Tradiční“ antisemitismus extrémní pravice se podle něj dnes omezuje hlavně na verbální agresi a nenávistné výroky.
„Málokdo si také všímá mimořádně intenzivních antisemitských kampaní na internetu,“ říká Wistrich. Ani francouzský komik Dieudonné M´bala M´bala, který byl odsouzen za šíření antisemitismu a byl mu odepřen vstup do Británie, nikoho ve Francii příliš nevzrušuje.
Rabín David Mamou, který donedávna vedl v 19. pařížském obvodu židovskou ortodoxní školu pro více než 1200 žáků, řekl nedělníku, že mu policie doporučila úplně přerušit slavení židovských svátků. Právě během nich je prý nebezpečí útoků největší.
„Vyrostl jsem na předměstí společně s Araby, Číňany a dalšími etniky. Dnes se ale džihádisté zaměřují jenom na nás a vynakládají velké finanční prostředky na šíření nenávisti k Izraeli a Židům. Obavy v židovské komunitě jsou natolik silné, že Světový židovský kongres zprovoznil internetovou stránku sacc.eu s instrukcemi pro případ útoků a jiných forem rasové a náboženské nenávisti.
Od útoku v Belgii jsou zde střeženy všechny židovské památky a budovy. Izraelská vláda se mezitím snaží zaopatřit nově příchozí, přičemž zřizuje speciální pobočku pro frankofonní Židy. Mezi nimi je i čtyřiašedesátiletá Emmy Wybrana, která loni přicestovala do Tel Avivu poté, co se pro ni útoky v rodném Bruselu staly nesnesitelnými. Její manžel Josef byl zastřelen v roce 1989, a policii trvalo dvacet let zmateného vyšetřování, než přišla na to, že vrahem byl marocký antisemita.
„Můj otec přežil Osvětim a matka prchla z varšavského ghetta. V Belgii je po válce přijali s otevřenou náručí, a prožili jsme zde nádherné roky. Věci se však od základu změnily,“ říká. To, co se stalo v bruselském židovském muzeu, podle ní není žádným překvapením. „A rozhodně se to nezlepší. Naopak, myslím, že to tam bude pořád horší a horší,“ dodává závěrem.
Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal).
