Seznamka
Ilustrační foto
Autor: Flickr.com / Creative Commons
„Válka proti křesťanům“ – tak zní titulek článku v americkém prestižním týdeníku Weekly Standard. Zabývá se pronásledováním křesťanů v Africe, Asii a na Blízkém východě.
Autor článku Paul Marshall uvádí tři důvody, proč je potřebné se zabývat perzekucí křesťanů v současnosti.
Pronásledování totiž nabývá masivních rozměrů, neinformuje se o něm, a v mnohých částech světa rychle roste. Známá americká instituce Pew Forum uvádí, že křesťané trpí pronásledováním na mnohem větším počtu míst než jakékoliv jiné náboženské skupiny.
V letech 2006 až 2012 se podle Weekly Standardu stali křesťané terčem útoků ve více než 150 zemích světa. Jde tedy o tři čtvrtiny států na naší planetě. K podobným statistikám dospěly časopisy Newsweek nebo Economist. Ukazují na něj statistiky organizace Open Doors, jež se těší úctyhodné 60leté historii.
Většina obyvatel na Západě o těchto skutečnostech nic netuší. Pouze několika málo případům se dostalo mediální pozornosti. Například Meriam Ibrahim Išagové, která v súdánském vězení porodila dítě.
Meriam byla vychována jako křesťanka, ale když tamní úřady zjistily, že otec byl muslim, byla odsouzena k trestu smrti za odpadlictví od muslimské víry. V Súdánu se navíc nesmí muslimská žena provdat za křesťana, takže stát anuloval její manželství s Američanem.
V Pchjongjangu zase poslal severokorejský soud jihokorejského misionáře Kim Čong-uka doživotně na nucené práce. Byl obviněn ze špionáže a z pokusu o založení církevního sboru.
Mediální pozornosti se dostalo i rozhodnutí čínské vlády zbourat kostel v diecézi prefektury Wen-čou. Navštěvovalo ho na tři tisíce věřících. Podobný osud postihl i další kostely v uvedené diecézi.
Světová média podrobně informovala o únosu stovek školaček v Nigérii. Zosnovalo ho letos v dubnu radikální islámské hnutí Boko Haram, napojené na Al Kajdu. Mezi unesenými dívkami jsou sice i muslimky, ale většinou jde o křesťanky. K únosu došlo v oblasti převážně křesťanské. Dívky jsou nuceny konvertovat k islámu a teroristé se netajili záměrem prodat je do otroctví.
Uvedené případy byly a nadále jsou medializovány. Zejména proto, že se jedná o zvlášť bolestné a dojemné příběhy, nebo v nich jde o život cizincům. Média však podle Paula Marshalla prakticky mlčí o bezpočtu jiných případů. Po únosu školaček v Nigérii hnutí Boko Haram povraždilo stovky lidí, zejména křesťanů, a zničilo 36 křesťanských kostelů.
V Súdánu byla zadržena další žena – Faiza Abdalla, kvůli podezření z konvertování ke křesťanství. 8. dubna soud zrušil její manželství, protože její manžel byl katolík.
Írán posílá do vězení pastory rychle rostoucí podzemní církve. Jsou tam mučeni, což je i případ amerického občana, pastora Saeeda Abediniho.
Vietnam uvěznil více než 60 křesťanských vůdců. Eritrea zadržuje ve vězeních více než 1000 křesťanů v natolik nelidských podmínkách, že vězni postupně umírají nebo jsou zmrzačeni.
Somálská islamistická skupina Al-Šabáb systematicky pátrá po křesťanech a ty, které chytí, bez váhání vraždí. Pronásledování kvůli víře zakoušejí i příslušníci jiných náboženství, především baháisté, budhisté v Tibetu, nezávislí budhisté ve Vietnamu a další.
Spojené státy byly vždy považovány za zemi, která se zasazuje o svobodu pro všechny náboženství. Další západní země se na Američany v tomto ohledu dívaly tak trochu s opovržením. V posledních letech se ale karta obrací.
Washington k případům porušování náboženské svobody spíše mlčí, zatímco západní Evropa se ozývá hlasitěji než předtím. Britský premiér David Cameron nedávno řekl: „Naše náboženství je ve světě nejvíc pronásledované. Musíme se proti tomu postavit a neměli bychom se za to stydět.“
V podobném duchu se vyslovila i německá kancléřka Angela Merkelová. Italské ministerstvo zahraničních věcí zřídilo instituci na monitorování náboženské svobody. Před dvěma lety dokonce Itálie organizovala konferenci o masakru křesťanů v Nigérii.
Podobně bývalý francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner zřídil instituci, která sleduje případy útoků na svobodu náboženství ve světě. Naproti tomu americký prezident Barack Obama vystoupil sice s plamennou řečí o náboženské svobodě na tradiční snídani v Bílém domě, věnované náboženským otázkám.
Po jeho slovech ale žádné konkrétní činy nenásledovaly. V posledních letech Washington marginalizuje náboženskou svobodu různými způsoby.
Po masakru 25 koptských křesťanů v Egyptě v roce 2011 pouze vyjádřil lítost nad tragickou ztrátou životů „mnoha demonstrantů a příslušníků bezpečnostních sil“ a obligátně vyzval „obě strany“ ke zdrženlivosti.
V každoroční zprávě amerického ministerstva zahraničních věcí o stavu náboženské svobody ve světě šéf diplomacie John Kerry konstatoval, že „křesťané byli hlavním cílem společenské diskriminace a násilí v některých částech světa, příslušníci jiných náboženství, jako muslimové, také trpěli“.
Američtí představitelé se natolik bojí obvinění ze selektivního zastávání křesťanů, že raději jejich pronásledování bagatelizují.
Anna Budajová je spolupracovnicí Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal)
