Ohlédnutí za Fórem 2000 v Litomyšli

Moderátor akce Daniel Kvasnička
Autor: facebook.com/generace89

V prostorách klenutého sálu zámeckého pivovaru v Litomyšli se poslední den konání pražského Fóra 2000, ve středu 15. 10. 2014, sešli občané Litomyšle a hosté z dalších měst a vsí na debatě, kterou svým jménem zaštítila Nadace Fóra 2000 stejně jako debaty v několika dalších evropských městech.

Do Litomyšle přijeli čtyři muži do panelu: Jan Macháček (Charta 77, týdeník Respekt, Knihovna Václava Havla), vodňanský místostarosta Pavel Janšta (sdružení Vodňany žijou), psycholog a politolog Nikola Hořejš (iniciativa Rekonstrukce státu) a místopředseda ODS, Martin Kupka, znovu zvolený starosta v obci Líbeznice. Nad diskusním stolem viselo ambiciózní téma, kterému jsme chtěli dostát: Nespokojená demokracie, čtvrt stolení od železné opony a Tchien-an-menu.

Celou akci uspořádalo uskupení Generace 89. Několik dní před tím se úspěšně účastnilo voleb v Litomyšli. Rozhovor v zámeckém pivovaru však byl nadstranický ve všech směrech. Ptali jsme se navzájem, proč narůstá osobní odpovědnost občanů směrem ke správě věcí veřejných. V mnoha městech se buď spolu s menšími stranami nebo samostatně prosadili rozumní kandidáti z řad občanů v různých volebních sdruženích. Nesporně se v komunální politice po celé zemi objevují lidé, kteří strávili část života v zahraničí, vrátli se a po usazení v Česku začínají formovat své okolí na základě zkušeností zvenčí, z Evropy i ze zámoří.

Zdaleka neplatí, že jedno velké hnutí, které se dostalo až do vládní odpovědnosti, inspirovalo ta menší, komunální uskupení. Tak to ústy svého předsedy tvrdí. Naopak, ta lokální hnutí zrála pomalu z neúspěšných protestních aktivit až po sdružení kvalifikovaných a zralých lidí. Ti se ostatně dostávají i do některých parlamentních stran. Zvláště těch, které si zažily krušné prohry a musely se reformovat. Mladá generace například lidoveckých politiků stojí za pozornost. Piráti vůbec nejsou jen neřiditelnými bukanýry. Umí počítat a říkají si o kontrolní funkce s touhou uzrát! Liberální uskupení směrem k ekologii a zelené aktivity mají stejnou tendenci. Matěj Hollan je v Brně překvapivě bez kšand a ostříhán téměř k nepoznání. Má šanci nás přesvědčit, že byl nejdříve politikem a pak až recesistou, následně bude také politikem, dokonce ve funkci náměstka primátora.

Občanská společnost dnes potřebuje i celostátní rovinu, kterou může reprezentovat Rekonstrukce státu. Jsou nutné analýzy, servis komunálním aktivitám. Občanské fórum, Impuls 99, Děkujeme, odejděte… doputovaly až sem. Nebyly zbytečné, psaly dějiny až po dnešní formu, která se ze všech protestních hnutí rok domlouvala a domluvila na podobě Rekonstrukce státu. Nesporně bude ještě zrát, aby mohla působit jako hlídací pes demokracie na všech úrovních.

Některé strany nás nemusí přesvědčovat o své otevřenosti občanským aktivitám. Je zřetelně znát, že do vlivných struktur dovedou integrovat aktivisty bez toho, že by je pohltily. ODS nás o tom přesvědčuje a následující roky jí jistě dají šanci, aby to tak dělala. Vítězní senátoři v podzimních volbách ukazují, že KDU ČSL to už dovede, dokážou to Zelení a další.

Občanské aktivity tedy nemusí stvořit jednu velkou politickou stranu, jak se je kdysi snažili politici tlačit. Mohou kooperovat. Samozřejmě budou čelit nebezpečí likvidace zevnitř. Tedy znevěrohodnění hnutí a aktivit zjednodušujícími hesly, do kterých se tlačí podnikatelé a nepolitici, co o sobě tvrdí, že vše prostě zařídí. Nicméně, měli bychom být rádi za to, že máme hnutí ANO a neuspělo žádné hnutí NE. Politika bude mít svůj vývoj a pokud nebude naplněna obyčejnou prací politickou, musí nutně zklamat. Dříve nebo později.

V takovém světě je místo i pro církve a náboženské společnosti. Rychle si musíme odvyknout na poměry, ve kterých jsme fungovali jen jako „světiči a oficiální hosté”. Bude nás třeba. Bylo to znát i v Litomyšli, kde se na veskrze civilní debatě potkali všichni faráři místních církví. Církev může být prostředím pro tolerantní diskusi, pro budování názorů ve vzájemné úctě. Podobně jako před pětadvaceti lety zejména v tehdejší NDR.

Daniel Kvasnička je kazatel Církve bratrské, fotograf a publicista.