Případ pro exorcistu

Recenze filmu České televize

Kultura / Hana Farná / 9. února 2015
Případ pro exorcistu

Z natáčení filmu (Jan Budař představitel faráře Karla Karase s režisérem Janem Hřebejkem)
Autor: Česká televize

Předesílám, že na detektivky si příliš nepotrpím. Avšak tento žánr tak docela nezavrhuji, je pár příběhů, které mě zaujmou. Knihu Michala Sýkory jsem původně nechala bez povšimnutí, ale film Případ pro exorcistu mě zaujal. Snad proto, že napínavý příběh  nese stopy Sherlocka Holmese. To je ještě více patrné v samotné literární předloze, jak jsem se dodatečně přesvědčila.

Film nemůže a ani nemá být pouhou ilustrací tištěné knihy, s příběhem je nutné pracovat, vyloupnout z něho jádro a při tom nechat dostatek prostoru i pro divákovu představivost. Škoda, že pěkně podaný detektivní příběh kazí několik školáckých chyb. 

Nejvíc bije do očí, že olomouckou přírodovědeckou fakultu si doslova zahrála ta pražská. Každý, kdo studoval v Praze medicínu nebo přírodní vědy,na první pohled pozná kostel svatého Apolináře, tak řečené staré Albertovské schody i samotný Albertov. Je to s podivem, tím více, že středočeská obec Tursko tak zdárně uspěla v roli fiktivních hanáckých Štěpánovic. Jistě, zdálo se mi od první chvíle, že tuhle vesnici, ten kostel, odněkud znám. Ovšem jako typ venkovské obce, s barokním kostelem, a nezáleží na tom, zda leží v Čechách nebo na Moravě. I když Tursko poměrně slušně znám, iluze byla dokonalá. Kdežto Albertov se prozradil okamžitě.

Další chybou byla formulace, že kněz, který se rozhodl pro manželství a rodinu, hodlá „opustit církev“. Je zde zbytečný kontrast s jinak slušnou znalostí církevního prostředí. Autorům uniklo, že takový kněz zpravidla opouští jen svůj úřad, církev ne. Ale z celého kontextu bylo zřejmé, že farář Karel Karas nemá v úmyslu se s církví rozejít, jen by chtěl požádat o laicizaci.

Filmovému příběhu je na závadu i poměrná rozvleklost – nekonečné záběry kamery, kdy se neděje, proti napjatému očekávání, zhola nic. Ale je možné, že v tom byl i určitý záměr: reálně předvést, jak je práce policistů namáhavá a náročná na cit pro ten nejmenší detail.

Zpočátku jsem považovala za nedostatek i tu zjevnou omšelost církevních objektů: kostel, fara a obzvláště hřbitov, jako kdyby vystoupily přímo z období tak zvaného reálného socialismu. Postupně mi došlo, že tohle byl podle všeho záměr, spolu s tlumeným světlem celý příběh tím dostává jakousi snovou atmosféru, budící podobné pocity jako mlha v Baker Street. Ostatně i policejní úřadovny „U svaté Trojice“ působí podobným, omšele starobylým dojmem.

Bezesporu nezbytná je určitá humorná nadsázka až ironie - zde se opět autor knihy i tvůrci filmu blíží svému vzoru, kterým je Sherlock Holmes. Bez této atmosféry by totiž celý příběh byl vhodný jedině pro kasuistiku do učebnic soudního lékařství a kriminalistiky. Takto pojatý detektivní příběh je celkem zdařilou kombinací hororu a detektivky. Klíčová scéna v kostele je klasická lekačka se vším všudy, není nouze ani o další, drobnější lekačky, střílečky jsou rovněž povedené, vždy správně překvapí. Děj se odvíjí od vděčného tématu, kterým je vymítání ďábla, v klíčové scéně přímo hýří hororovými rekvizitami. Autoři nemohli předjímat, že exorcismus bude v době uvedení filmu ještě zajímavější, než zamýšleli; strefili se totiž do doby, kdy se chystá rozhodující soudní stání s knězem, který tak krutě selhal ve své roli, bohužel ne filmové, nýbrž skutečné. Skandál z Havlíčkova Brodu nechtěně zvýšil atraktivitu tématu i sledovanost filmového zpracování.

Kriminalistka „major Výrová“ rozplétá případ podobně jako Sherlock Holmes, nenechá se mýlit naservírovanými skutečnostmi: zavražděná dívka, ležící nahá na obětním stole, pokrytá hostiemi, s vypálenými satanistickými symboly. Podezřelý je kněz, dívka totiž byla jeho přítelkyní. Pro kriminalistu Viktora Vitouše je případ od začátku jasný – vinen je farář. V první chvíli by se mohlo zdát, že nadsázka je zde přehnaná, ale není tomu tak. Stačí si pročíst pár diskusních příspěvků na Seznamu nebo iDnes. Miroslav Krobot v úloze Viktora Vitouše má dikci i slovní zásobu jakoby vystřiženou z některé diskuse pod článkem týkajícím se církevních restitucí nebo selhání duchovního. Jeho zaujetí proti církvi je až komické. Na rozdíl od „diskutujících“ čtenářů  ovšem  dovede odvést doslova mravenčí práci a během vyšetřování se dokáže poučit a zamyslet.

Celý děj se rozvíjí velmi překvapivě, jen škoda, že příliš pomalu. Ale nechybí mu žádná z rekvizit klasické detektivky, dokonce se nabízí i populární možnost, že „vrahem je zahradník“ – protože hned vedle fary, za hřbitovem, je důvodně podezřelé zahradnictví…

Skutečné překvapení je, že z vražd (nezůstane totiž jen u mrtvé Veroniky) jsou usvědčeni ti, kdo se zdáli být jen okrajovými, vedlejšími postavami. Ale to bych už prozradila příliš mnoho.

Příběh nás zavádí i do univerzitního prostředí – i v tom je patrný vliv klasické anglické detektivky. Dostáváme se na půdu přírodovědecké fakulty a okrajově i teologické. Církev z celého příběhu vychází dobře a sympaticky. Tvůrcům patří můj obdiv za to, jak citlivě zacházeli s církevními reáliemi. Překvapivě dobře se zhostili  nebezpečně výbušného tématu, jakým motiv exorcismu bezesporu je. 

 

Film je možné sledovat on-line na internetu

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články

Nenalezeny žádné záznamy.

Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

IKDP
Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Souhlasíte s tím, že biologické pohlaví a gender se mohou rozlišovat?
Ano
48%
 
Ne
50%
 
Nevím
2%
 
(Počet hlasů celkem: 214)