Seznamka
Kardinál Dominik Duka
Autor: Wikipedia.org / Josef Nerušil / Creative Commons
Dominik Duka prožil během svého kněžského života mnohé - odnětí státního souhlasu, působení v ilegalitě a dokonce věznění. Až po listopadu 1989 tak mohl Duka začít stoupat v hierarchii římskokatolické církve. Před pěti lety, 10. dubna 2010, byl uveden do funkce pražského arcibiskupa a primase českého, v níž nahradil Miloslava Vlka. O dva roky později pak tehdejší papež Benedikt XVI. královéhradeckého rodáka jmenoval kardinálem.
Duka, který koncem dubna oslaví dvaasedmdesátiny, působil před jmenováním arcibiskupem v čele královéhradecké diecéze a během 12 let na východě Čech získal pověst nejlepšího diplomata mezi českými biskupy. Za jeho úřadování v Arcibiskupském paláci se pak například podařilo dovést do konce dlouholetá jednání o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. "Svět duchovní a svět běžného lidského života se mi vytrácí. Jedete soustavně církevní restituce," řekl v jednom rozhovoru Duka.
Římskokatolická církev by měla podle zákona, který vstoupil v platnost začátkem roku 2013 a který ještě poté potvrdil Ústavní soud, získat nemovitosti i věci movité za několik desítek miliard. Za nevydaný majetek pak katolíkům připadne 47,2 miliard korun, vyplácených během 30 let. Na oplátku stát přestane vyplácet církvím peníze na provoz. Spory kolem vracení majetku a postupného vyplácení odškodného římskokatolické církvi ovšem Duku odváděly od jeho hlavního poslání, péče o věřící.
"Je tohle vůbec práce kněze nebo normálního člověka? ... mám trošku porozumění pro politiky. Najednou vidíte, že je to příšerná otročina. Já vám klidně řeknu, že jsem byl často šťastnější, když jsem po propuštění z vězení na konci 80. let pracoval ve Škodě Plzeň jako rýsovač," postěžoval si trochu Duka, se jako administrátor české arcidiecéze musí potýkat třeba s pověstí českého národa, prý nejateističtějšího na celém světě světa. Takový pohled ale hlava českých katolíků odmítá.
Rozhodně nejsme nejateističtějším státem světa
"Myslím, že rozhodně nejsme nejateističtějším státem světa. Myslím si, že průzkumy, ze kterých podobné údaje vyplývají, nejsou schopny postihnout situaci," svěřil se pražský arcibiskup po nástupu do úřadu. Souhlasí ale s tím, že církev potřebuje hledat nové cesty k lidským srdcím. V tom má v posledních dvou letech Duka velkou oporu, papeže Františka. Na volbě nástupce Benedikta XVI. se v březnu 2013 sám účastnil a svou kardinálskou povinnost popsal jako "velký sen, který nikdy nesnil".
Duka přitom nezůstává uzavřen v paláci na Hradčanech, často se účastní veřejné diskuse a třeba k politice se vyjadřuje mnohem častěji než jeho předchůdce. Píše navštěvovaný blog, má účet na Twitteru i Facebooku a do loňska měl také pravidelný pořad v rozhlase. Letos se vyjádřil třeba k protimuslimským náladám, vyvolaných lednovým vražedným útokem v redakci francouzského časopisu Charlie Hebdo. "Nejhorší smrt je smrt z vyděšení. Bát se by nebylo na místě," prohlásil Duka.
Biskupské heslo Dominika Duky: „V Duchu pravdy“
Autor: Christnet.cz / Vít Luštinec
V pořadí 36. pražský arcibiskup se narodil 26. dubna 1943, pokřtěn byl jako Jaroslav. Jeho otec sloužil u protektorátního vládního vojska, později přeběhl v Itálii ke spojencům a konec války strávil v pozemních jednotkách britského Královského letectva, po únoru 1948 byl vězněn. Po maturitě na gymnáziu (1960) pracoval Duka ve strojírnách, kde se vyučil zámečníkem a až po dvouleté vojenské službě byl v roce 1965 přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.
Dominikem se Duka stal po vstupu mezi dominikány v roce 1968. Vysvěcen byl v červnu 1970, jako kněz mohl působit jen pět let, pak přišel o tehdy nezbytný státní souhlas a 15 let rýsoval ve Škodě Plzeň. I nadále se věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn. Přesto zůstal činný v řádu, v roce 1986 stanul v jeho čele a ve funkci byl až do jmenování biskupem v Hradci Králové. V roce 2001 převzal tento milovník španělského jazyka a Latinské Ameriky medaili Za zásluhy.
Pražská arcidiecéze je podle Dominika Duky mladá a výrazně ekumenická
Výrazné posílení ekumeny, tedy snahy o vzájemnou spolupráci křesťanských církví, vnímá kardinál Dominik Duka jako významný prvek života pražské arcidiecéze. V pátek uplyne pět let od chvíle, kdy se ujal úřadu pražského arcibiskupa. "Jsme věkově nejmladší diecézí, i když víme, že se jedná o proměnný faktor. Tato skutečnost ale dává příležitost pro rozvoj teologicko-filozofických projektů, a podporuje kontakt se světem kultury a politiky obecně," řekl kardinál Duka v rozhovoru s ČTK.
Území pražské arcidiecéze se z většiny kryje s územím hlavního města. Proti ostatním diecézím se tedy vyznačuje výjimečnou skladbou obyvatel a tím, že zde sídlí téměř všechny státní i kulturní instituce. "Praha je také hlavním dějištěm společenského života naší země a sídlem diplomatických zastoupení většiny zemí. To vše ovlivňuje život církve a její působení," připomněl Duka. Skladbu návštěvníků pražských kostelů také ovlivňuje přítomnost studentů a absolventů, kteří v hlavním městě našli práci.
"Výrazně posiluje zahraniční prvek. Jak ve smyslu multijazykové liturgie, kdy máme mnoho cizojazyčných komunit, tak ve smyslu ekumeny, která se v posledních letech výrazně posílila," řekl Duka, který ve funkci arcibiskupa vystřídal kardinála Miloslava Vlka. Jeho téměř dvě desetiletí trvající působení ve vedení pražské arcidiecéze není podle Duky možné považovat za uzavřenou etapu.
Kardinál Duka káže při ekumenické modlitební bohoslužbě, 7. leden 2014
Autor: cb.cz / Petr Grulich
"Musíme si uvědomit, že to byl on, kdo položil základy organizace naší arcidiecéze, kdo zavedl projektové trendy a udal směr života církve s dosahem pro ekumenu i společnost na celá další desetiletí," uvedl Duka. Život církve v pluralitní společnosti se profiloval nejvýrazněji právě v prvním desetiletí po pádu komunismu.
Z hlediska duchovního prožitku k nejvýraznějším událostem posledních pěti let Duka řadí volbu papeže Františka, jíž se před dvěma lety jako kardinál účastnil. "Přesto bych chtěl připomenout i návštěvu papeže Benedikta XVI., která zanechala velmi výraznou stopu především v životě Prahy a pražské arcidiecéze," řekl. Významnou událostí, která nedávno vstoupila do života pražských farností, je podle něj prosincové setkání mládeže pořádané komunitou Taizé.
Církve se vzdaly financování vlastního chodu ze strany státu
Vztahy církve a české společnosti v posledních měsících poznamenává majetkové vyrovnání, jehož smyslem je zmírnění následků křivd spáchaných komunistickým režimem. "Snaha o přijetí zákona o majetkovém vyrovnání byla evergreenem mého života od 16. prosince 1989. Přijetí tohoto zákona mě dnes nenaplňuje pocitem vítězství, ale vědomím, že se jedná o nově vznikající odpovědnost vůči životu církve a spoluodpovědnost za život celé společnosti," uvedl Duka. Sám jako předseda České biskupské konference k přijetí zákona v roce 2012 přispěl.
Někteří lidé vnímají jako nespravedlivé, že církev vedle domů, lesů a polí dostává peníze - ty jsou ale náhradou za majetek, který dříve stát převedl třeba na obce a nemůže ho dnes vydat, protože na pozemku kdysi církevním dnes stojí obecní škola. "Základní obrysy hospodaření církví v nové situaci jsou někdy rozostřeny zapomínáním na to, že se církve vzdaly financování vlastního chodu ze strany státu," připomněl Duka část zákona, jímž je odluka státu od církve. Dosud stát církvím zejména na mzdové náklady přispívá ročně 1,5 miliardy korun. Tato částka do 30 let od přijetí zákona ze státního rozpočtu postupně zmizí.
Církve podle Duky nyní vytvářejí zdroje nejen pro svůj vlastní chod, ale také pro aktivity v oblastech, v nichž už 25 let pracují, jako jsou vzdělání, sociální či zdravotní pomoc doma i v zahraničí. "Výsledky práce lidí v těchto oblastech mě naplňují radostí a hrdostí. Církev tak jejich prostřednictvím neustále posiluje svoji spolupráci s občanskou společností, podílí se na její kultivaci a pomáhá druhým," dodal pražský arcibiskup kardinál Duka.
Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál...
