Seznamka
Tibetský duchovní vůdce dalajlama
Autor: Wikipedia.org / Christopher Michel / Wikimedia Commons
„Izolovaný Tibet momentálně zažívá nejtvrdší ideologický nápor Pekingu za dlouhá desetiletí,“ píše v reportáži britský nedělník Sunday Times.
Zákaz připomínky smrti obětí
Mniši jsou nuceni skládat „vlastenecké“ sliby komunistické straně. A obyčejní Tibeťané mají zákaz připomínat si smrt více než 130 lidí, kteří v posledních letech protestovali proti náboženskému a kulturnímu útlaku sebeupálením.
Modlitba za ně či rozsvěcování tradičních lampiček s jačím máslem jsou receptem na kriminál.
Prezident Si Ťin-pching rozjel podle týdeníku kampaň za upevnění nadvlády nad Tibetem, což potvrzují noví exulanti, přicházející do indického dalajlamova sídla v Dharamsale.
Exilový tibetský premiér Lobsang Sangaj tvrdí, že nynější útlak se téměř vyrovná Severní Koreji či Jižní Africe v časech apartheidu.
„Tibetští kočovníci i rolníci, mladí i staří, jsou nuceni cestovat s průkazem, vybaveným čipem druhé generace. V něm jsou jejich biometrické údaje, a vše je evidováno v počítačových databázích. Děsí mě to. Sledují a kontrolují absolutně všechno,“ řekl Sunday Timesům v telefonickém rozhovoru, vedeném z jeho sídla v severní Indii.
Aktivisté bojující za Tibet, lidsko-právní skupiny i buddhistická společenství tvrdí, že útlak přesáhl únosnou míru a je třeba na něj reagovat.
Minulý týden koloval na sociálních sítích klip, na němž se upálil zatím poslední tibetský buddhista. Asi 40letý muž jménem Nekjab se zapálil před malou svatyní s dalajlamovým portrétem.
Nezákonný obraz dalajlamy
Zveřejňování obrazů tibetského duchovního vůdce se přitom nachází na seznamu 20 nezákonných aktivit, které nedávno vypočítal nový oficiální vládní příkaz z Pekingu.
Přísné postihy hrozí také těm, kteří stahují z internetu nedovolený obsah či komunikují se „zahraničními nepřátelskými silami“. Na seznamu zákazů figuruje i řada náboženských úkonů, včetně pálení kadidla.
„Čína se netají s tím, že si chce Tibet absolutně podřídit. Nařízení ohledně rudých vlajek a prezidentských portrétů oznámil v projevu k soudruhům stranický šéf Tibetské autonomní oblasti Čchen Čchüan-kuo,“ píší Sunday Timesy.
Kláštery jako nástroje propagandy
Otevřeně také řekl, že kláštery je třeba změnit v nástroje čínské propagandy – povolí se jim pouze četba ideologicky nezávadných knih a časopisů a poslech státního rozhlasu.
Hlavní politický představitel Tibetu Ču Wej-čchün nedávno v internetovém chatu uvedl, že „čtrnáctý dalajlama je sice mimořádně talentovaný člověk, ale naneštěstí vyplýtval své schopnosti na štvavý separatismus“.
Čuova obvinění podle nedělníku jasně ukazují, jak nomenklaturní kádry uvažují. Dalajlamovi například vyčetl, že nepokoje v Tibetu vyprovokoval, aby sabotoval pekingskou olympiádu v roce 2008.
Tibeťany prý nabádal, aby se v co nejvyšších počtech sebeupalovali, a se zahraničními mocnostmi usiloval o roztržení čínského území.
„Dalajlamovi samozřejmě přeji dlouhý a spokojený život, ale jeho snaha rozbíjet vlast nemá šanci – a cizincům prostě nelze věřit,“ řekl Ču.
Dalajlama, který letos 6. července oslaví osmdesátiny, nicméně tvrdí, že neusiluje o odtržení Tibetu od Číny, nýbrž o „střední cestu“.
Na jejím konci by měla být autonomie a náboženská svoboda, kterou sice teoreticky čínská ústava zaručuje už teď, ale praxe je jiná.
Co se týče Tibeťanů, kteří si sáhli na život, duchovní vůdce vyjádřil nad jejich smrtí zármutek, ale nikdy veřejně nevyzval Tibeťany, aby se sebeupalováním skončili.
Rostislav Matulík je spolupracovníkem Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal/)
