Seznamka
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
Autor: Wikipedia.org
Tři nové zvony, moderní osvětlení a ozvučení či temperování lavic doplnily za poslední roky katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. V těchto dnech uplyne pět let od chvíle, kdy skončil letitý spor o ni. Od té doby se o nejvýznamnější český chrám starají církev a stát spolu. Nejnovějším společným projektem jsou nové varhany, jež by katedrále měly začít sloužit v roce 2018, v roce stého výročí vzniku Československa. Na Hradě ale zůstává několik nemovitostí, které by církev ráda dostala od státu zpět.
Na odlití zvonů, které nahradily původní roztavené za první světové války, přispěla řada donátorů. Sponzorem druhého největšího zvonu Maria je Správa Pražského hradu, na nejmenší nový zvon Ježíš se složilo sedm profesorů ČVUT, řekl ČTK Aleš Pištora z pražského arcibiskupství. Také nové osvětlení interiéru a zateplení lavic zaplatili sponzoři.
"Péče o katedrálu se prohloubila. Zejména zahraniční návštěvníci si nemohou nevšimnout, že katedrála je v mnohém lepším stavu než ostatní evropské katedrály, a to jak s ohledem na interiér či exteriér, tak s ohledem na umělecká díla, která katedrálu spoluutváří," sdělil ČTK pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.
Díky dohodě, kterou před pěti lety podepsal s tehdejším prezidentem Václavem Klausem, se podle něj katedrála také více otevřela občanům formou koncertů či představení. Ukazuje se, že katedrála se stále více stává centrem dění v naší společnosti, řekl. Spolupráce státu a církve je podle něj příkladná. "Jistým problémem je samozřejmě zvládání turistického náporu," podotkl. Katedrála je součástí dvou placených turistických okruhů na Hradě a lidé se mohou jít za poplatek podívat i na vyhlídku do jižní věže katedrály. Samotný vstup do chrámu zpoplatněn není.
Ilustrační foto - Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Pohled z Petřína
Autor: Wikipedia.org / Creative Commons
"Katedrála je volně přístupná během bohoslužeb a některých kulturně-společenských akcí. Také každý, kdo se přichází poklonit českým patronům či pomodlit, má vstup zdarma. Diskuse o úplném uvolnění katedrály pro vstup bohužel ztroskotává na nutnosti regulovat pohyb turistů. Asi nemůžeme dopustit, aby se katedrála proměnila na jakousi nádražní halu, kde nebude slyšet vlastního slova. Je to opravdu kříž, jak tuto otázku vyřešit," řekl Duka.
Rezervy vidí v malém počtu mladších návštěvníků, zejména školní mládeže a dětí, i ve zkvalitnění průvodcovské služby. "Svatovítská katedrála totiž není pouze architektonický skvost, ale také místo, kde se odehrávají dějiny naší země," připomněl.
Podpisem dohody o společné péči o katedrálu v květnu 2010 vznikla i Rada katedrály, jež má za úkol přispět k náležité péči o stav a provoz katedrály v zájmu věřících i veřejnosti. Členy rady jsou držitelé klíčů od Korunní komory, tedy prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský a primas český, předseda Senátu, předseda Sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u Sv. Víta a primátorka Prahy. Naposledy se sešli v dubnu, kdy vyjádřili podporu Dukovu záměru pořídit nové varhany.
Několik církevních subjektů požádalo v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi o navrácení nemovitostí v areálu Hradu. Je jich celkem deset, o sedm z nich požádala Metropolitní kapitula u sv. Víta, která požaduje šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky. Kolegiátní kapitula Všech svatých požaduje Kostel Všech svatých, Náboženská matice baziliku a klášter sv. Jiří, o movité věci z kláštera a baziliky žádá farnost u katedrály sv. Víta.
O tom, kdo by měl nemovitosti poblíž katedrály v budoucnu vlastnit, má vzniknout dohoda mezi Hradem a katolickou církví. Dosud prezident Miloš Zeman deklaroval vůli vydat Nové probošství a Jiřský klášter; Mladotův dům, který má církev pronajatý, by měl stát pronajmout na dalších 99 let, zůstal by ale měl v jeho vlastnictví.
