Seznamka
Ilustrační foto
Autor: Wikipedia.org / Creative commons
Podle komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné prý: „Dnes už nepotkáme neohrožené rytíře vedené křesťanskou elitou bojující za ochranu slabých.“ Paní europoslankyně dále píše: „Křesťanská elita se zdá být nahrazena tvrdým kapitalismem a Bible sbírkou zákonů o církevní restituci.“ Rád bych svoji kolegyni vyvedl z omylu a měl bych pro ni zároveň jednu dobrou zprávu: Křesťanské církve ve světě i v Česku totiž uprchlíkům opravdu pomáhají.
Víra bez skutků je mrtvá
Hned pro začátek bych chtěl říci, že církvi, a to nejen Římskokatolické, rozhodně nejsou uprchlíci lhostejní, jak o tom svědčí i nedávné vyjádření papeže Františka: „Jsou to muži a ženy jako my. Naši bratři, kteří chtějí lepší život. Zažili hladovění, pronásledování, vykořisťování, mnozí utrpěli zranění, jsou to válečné oběti. Chtějí žít lépe.“ Církve si uvědomují utrpení tisíců uprchlíků směřujících do Evropy.
Nemůže ale samozřejmě zůstat jen u slov. Jak se můžeme dočíst v listě Jakubově: „Víra bez skutků je mrtvá.“ Nezůstává jen u slov a nejen na těch nejexponovanějších místech, dochází i ke konkrétním činům. Rád bych upozornil na pozitivní příklad františkánské komunity Sant d´Egidio. Vešla ve známost tím, že nabídla uprchlíkům pomoc okamžitě. A obecně církev v Itálii, která patří k zemím nejvíce vystaveným náporu běženců, poskytuje tisícům uprchlíků pomoc. Pomáhají jak duchovní, tak i laici.
A co Česko?
Mluvil jsem již o církvi za našimi hranicemi, ale co církve v Česku, které přílivu uprchlíků zatím příliš čelit nemusí? Církve a jejich členové opravdu pomáhají. Dobrovolníci z řad českých křesťanů působí v uprchlických táborech na Sicílii i jinde.
Známá adventistická organizace ADRA má svůj program na pomoc lidem v Iráku. Za zmínku z poslední doby zajisté stojí i finanční podpora iráckému arcibiskupovi ze strany Dominika Duky, kdy do Iráku putovaly tři miliony korun. Diakonie ČCE zahájila finanční sbírku na pomoc potřebným už minulý rok a další sbírku na pomoc uprchlíkům ze Sýrie pořádají evangelíci spolu s husity.
Církve pomáhají uprchlíkům i přímo na území České republiky. Rád bychupozornil na existenci poradny pro uprchlíky a migranty. Provozuje ji Diecézní charita v Litoměřicích a už několik let pomáhá cizincům, kteří se ocitli v nesnázích.
Biskupové z českých a moravských diecézí nabídli vládě pomoc spočívající v tom, že farnosti a sbory budou vyzvány k tomu, aby po dohodě s místními samosprávami a za spolupráce s lokálními Charitami a Diakoniemi, přijaly rodiny křesťanských migrantů. Vyjádřili také ochotu pomáhat v integraci uprchlíků do společnosti. Můžu k tomu dodat jen to, že věřím, že se zdaleka nejedná o poslední krok k pomoci těm opravdu potřebným.
Výše uvedený výčet aktivit křesťanských církví na pomoc uprchlíkům zdaleka není úplný, protože uvést zde všechny, je nemožné. Navíc věřím tomu, že existuje spousta lidí, jako byl nedávno zesnulý Nicolas Winton. Lidí ochotných pomáhat, o jejichž činnosti se ale nedozvíme.
Pokud tedy paní europoslankyně po církvích požadovala, aby církve dokázaly, že: „Stejně jako brát, umí i pomáhat,“ důkazů o jejich činnosti na pomoc potřebným má bezpočet. Pomáhají nejen ti, co slouží církvi na plný úvazek, protože církev jako celek se neobejde bez obětavosti obyčejných věřících.
Přeji hezký den a veselou mysl!
Autor je europoslanec.
