Seznamka
Kardinál Dominik Duka
Autor: archiv redakce / Vít Luštinec / Christnet
Do doprovodného programu festivalu Prague Pride se poprvé v jeho několikaleté historii zapojí i římskokatolická farnost. Ve středu 12. srpna se od 18.00 uskuteční v prostorách pražské Akademické farností při kostele Nejsvětějšího Salvátora přednáška a diskuse s jeptiškou Jeannine Gramick, spoluzakladatelkou hnutí New Ways Ministry, která se ve Spojených státech už od sedmdesátých let věnuje LGBT lidem, kteří se nechtějí vzdát svého místa v církvi. Hlavním téma přednášky bude o šikaně v církvi i mimo ni.
“Neexistuje ani žádná skupina lidí, ani žádný člověk, který by byl vyloučen z Boží lásky, pokud ji vědomě neodmítne. Proto na setkání se sestrou Jeannine Gramick navážeme moderovanou modlitbou,” stojí v pozvánce události.
Druhý den bude na stejném místě promítán polský hraný film Ve jménu (W imię...) z roku 2013, který režírovala Małgorzata Szumowska. Film zachycuje vnitřní rozpolcenost venkovského římskokatolického faráře, který je homosexuál. Akce pořádá ekumenické společenství věřících gayů a leseb Logos.
Kardinál Duka připomíná katechismus, malou aktivitu mu vyčítal Klaus
Pražský arcibiskup Dominik Duka se však domnívá, že některé postoje účastníků a organizátorů festivalu katolická církev sdílet nemůže. Vyplývá se z jeho včerejšího tiskového prohlášení.
Podle Duky sice existuje nezanedbatelný počet mužů a žen, kteří mají vrozené homosexuální sklony, tento stav si nezvolili, a proto mají být přijímáni „s úctou, soucitem a jemnocitem”, ale zároveň připomíná, že ”homosexuální jednání je vnitřně nezřízené a nemůže být schvalováno”.
“Řadu postojů organizátorů a účastníků tohoto tzv. „pochodu hrdosti“ tedy katolická církev ze zásady nemůže sdílet. Podle mého názoru není šťastné, když se tato problematika v církvi otevírá právě v souvislosti s tzv. „pochodem hrdosti“, protože převážná část účastníků nejsou věřící a není jejich záměrem řešit vztah k církvi,” uvádí pražský arcibiskup.
Duka se také nedomnívá, že jsou lesby a homosexuálové v Česku diskriminováni. “Zdůrazňování jakési výjimečnosti a prosazování zájmů, které jsou v příkrém rozporu s učením katolické církve, nejsou na místě,” doplňuje.
Právě malou kritiku Prague Pride vyčítal Dukovi v pořadu České televize Společný výslech na Nový rok bývalý prezident Václav Klaus. Klaus si tenkrát posteskl, že neviděl biskupy jít v čele pochodu proti Prague Pride. Duka jej tehdy ujistil, že k této akci vždy vydal prohlášení, které ukazuje postoj katolické církve.
Ve jménu… (W imię…) je polský hraný film z roku 2013, který režírovala Małgorzata Szumowska
Autor: Youtube.com
Jaroslav Lorman z Katolické teologické fakulty Karlovy univerzity, který akce v Akademické farnosti spolupořádá, však pro deník Právo uvedl, že Dukova slova nepovažuje za příliš kritická. „Pan kardinál tu aktivitu u Nejsvětějšího Salvátora nezakázal, což by ze své pravomoci mohl. Pan Duka, když hovoří o Prague Pride, tak hovoří jen o pochodu.“
“Tématu menšinových sexuálních tužeb je třeba věnovat pozornost. Situace křesťanů, kteří tyto tužby u sebe rozpoznávají, není v církvi nikterak snadná. Prague Pride jim umožňuje setkat se s dalšími lidmi, kteří mají podobné životní zkušenosti,” okomentoval nedávno Lorman v článku pro server Umlaufoviny.
Vztah k homosexuálům řešila také synoda o rodině, která se minulý rok na podzim uskutečnila ve Vatikánu. "Homosexuálové mají dary a kvality, které můžou nabídnout křesťanskému společenství," napsal tedhdy kardinál Erdö do pracovního dokumentu, který shrnoval vystoupení a diskuzi biskupů z prvního týdne. Dokument se také ptal, jestli církev umí tento potenciál zúročit, aniž by kompromitovala katolické učení o manželství a rodině.
Polemiku na toto téma rozproudil před časem také papež František, když před časem prohlásil: „Když je někdo gay a hledá Boha a má dobrou vůli, tak kdo jsem já, abych ho soudil.“
Co o homosexualitě píše Katechismus katolické církve?
Homosexualita označuje vztahy mezi muži nebo ženami, kteří pociťují pohlavní přitažlivost, výlučně nebo převážně, k osobám téhož pohlaví. Během staletí a v různých kulturách se projevuje velmi rozmanitými způsoby. Její psychický zrod zůstává z velké části nevysvětlitelný. Tradice, opírající se o Písmo svaté, které představuje homosexuální vztahy jako velkou mravní spoušť, vždy prohlašovala, že „homosexuální úkony jsou vnitřně nezřízené“. Odporují přirozenému zákonu. Odlučují pohlavní úkon od předávání života. Nejsou plodem opravdového citového a pohlavního doplňování se. V žádném případě nemohou být schvalovány.
Nezanedbatelný počet mužů a žen má hluboce zakořeněné homosexuální sklony. Toto zaměření, které se objektivně vymyká řádu, je pro většinu z nich zkouškou. Proto mají být přijímání s úctou, soucitem a jemnocitem. Vůči nim je třeba se vyhnout jakémukoliv náznaku nespravedlivé diskriminace. Takové osoby jsou povolány naplnit Boží vůli ve svém životě, a jsou-li křesťany, spojit těžkosti, s nimiž se mohou setkat v důsledku svého stavu, s obětí Pána na kříži.
Vyjádření Tomáše Halíka
Zprávy o údajném sporu mezi kardinálem Dukou a pražskou Akademickou farností jsou zcela nepodložené. Akademická farnost nemá nic nic společného s tzv. "pochodem hrdosti", k němuž jsem se osobně už před 4 lety v médiích kriticky vyjádřil v podobném duchu jako nyní kardinál Duka. Domnívám se, že podobné akce mají smysl v Rusku, kde jsou homosexuálové předmětem pronásledování, ale stěží u nás, kde je nikdo nepronásleduje. Pokud vládnou v některých kruzích (bohužel i ultrakonzervativně křesťanských) vůči homosexuálům předsudky, pak je třeba je překonávat asi jinými způsoby, než jsou pouliční akce - např. formou klidné a věcné diskuse. Já sám jsem jako zpovědník ve své pastorační praxi měl možnost se důvěrně seznámit s problémy těchto našich bližních a plně souhlasím s větou papeže Františka: "Když je někdo gay a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil?" Katolická církev učí, že se má k gayům a lesbám přistupovat s plným respektem a porozuměním, trvá však na tom, že svátostné manželství v katolické církvi mohou uzavřít pouze muž a žena a s tím zcela souhlasím. Naše akademická farnost vyhověla žádosti poskytnout v rámci diskusních večerů prostor pro debatu dr. Jaroslava Lormana s americkou řeholnicí Sr. Jeannine Gramick, která se dlouhodobě věnovala práci s homosexuálně orientovanými věřícími. Bylo mi nyní sděleno, že sestře Sestra Jeannine církevní představitelé pastorační činnost s G+L osobami zakázali, u nás však sr. Jeannine Gramick žádnou činnost s G+L osobami vykonávat nebude, byla pozvána k debatě - a navíc nikoliv o homosexualitě, nýbrž na téma šikany v církvi i ve společnosti. V rámci akademických diskusí, v nichž dáváme možnost akademické veřejnosti, jíž je naše farnost určena, si samostatně udělat kvalifikovaný názor na řadu dnes v církvi živě diskutovaných otázek, vítáme pokojný vícehlas. Naplňujeme tím i výzvu papeže Františka, aby před nadcházející biskupskou synodou probíhala v církvi svobodná a široká diskuse a i tato debata má vyústit ve společnou modlitbu za oběti veškerého šikanování.
