Evropě hrozí katastrofální úbytek obyvatelstva

Ilustrační foto
Autor: pixbay.com / Public domain

Napříč Evropou se dramaticky propadá porodnost. Německo ji má vůbec nejnižší na světě, a například Portugalsko má do 40 let přijít o 40 % populace. „Míříme do dokonalé demografické bouře?“ ptá se v této souvislosti deník Guardian.

Španělsko má například provincie, kde na jedno narozené dítě umírají dva lidé, a brzy to mohou být i tři. Statisticky má jednu z nejnižších porodností na starém kontinentu – na každou ženu se narodí jen 1,27 dítěte, zatímco průměr Evropské unie činí 1,55. 

Ekonomická krize navíc vyhnala ze země statisíce mladých Španělů, kteří hledají práci v zahraničí. Od roku 2012 se počet obyvatel Iberského poloostrova rychle snižuje. 

Portugalsko se zmenšuje už od roku 2010 a do roku 2060 může z 10,5 milionu obyvatel zůstat jenom 6,3 milionu, varuje Guardian. 

Totéž platí pro Itálii, kde podíl důchodců nad 65 let poroste z loňských 2,7 % na 18,8 % v roce 2050. A Německo je na tom s rozením dětí přímo katastrofálně – mezi lety 2008 až 2013 se na tisíc obyvatel narodilo jen 8,2 dítěte. 

Paradoxem je, že zatímco evropské země se chtějí proměnit v pevnost před imigranty, kteří riskují život, aby se dostali na bohatý Západ, uvnitř osmadvacítky bobtná demografická krize. Evropě chybí obyvatelé všude, ale nejvíce ti, kteří by osídlili venkov a starali se o důchodce. 

Španělský byznysmen a aktivista Alejandro Macarrón si stěžuje na nezájem vlády o problém, který nebezpečně ohrožuje ekonomický růst a výši důchodů – založil proto iniciativu Demografická renesance, která na populační krizi upozorňuje. 

„Všichni si myslí, že mluvíme o něčem, co přijde za 50 let. Jenomže známky této krize jsou patrné už dnes,“ řekl Guardianu. „Pokud bude dnešní trend pokračovat, každá další generace Španělů bude o 40 % menší než ta předchozí,“ dodal. 

„Míříme ke gerontokracii. Ačkoli vláda od vypuknutí finanční krize zavedla ochromující úsporná opatření, výdaje na penze ve stejné době narostly o 40 %,“ říká. 

Celou jižní Evropu trápí ekonomická migrace a například v Portugalsku by trvalo 10 až 15 let, než by se dnešní trend vylidňování obrátil. Ale pokud vláda nic neudělá, nezbývá než doufat v zázrak. 

Podle Eurostatu bude mít Portugalsko do roku 2050 nejméně dětí ze zemí osmadvacítky – jen 11,5 % populace bude tou dobou mladší patnácti let. „Hračkářství a školy se ruší a z benzinek a motelů se dělají pečovatelské domy,“ upozorňuje list. 

Itálie se podobný trend pokusila překonat snižováním důchodů a přídavkem na každé narozené dítě, ale statistiky svědčí o tom, že tyto pokusy selhaly. Většina italských třicátníků bydlí z ekonomických důvodů s rodiči a novým rodinám se nedaří. 

Zatímco v roce 1970 činila na jednu Italku porodnost 2,37 dítěte, předloni to bylo 1,39 dítěte. Když navíc loni opustilo zemi 91.000 Italů a Italek a nezaměstnanost mladých se pohybuje okolo 44 %, je zřejmé, že propad nemůže mít snadné řešení. 

V Německu se sice loni porodnost o něco zvýšila, ale i tady jde o chabou náplast na celá desetiletí, kdy více lidí umíralo, než přišlo na svět. 

Do roku 2060 tak bude na světě místo současných 81 milionů Němců jen 67 milionů, a ani příliv uprchlíků nezajistí nové pracovní síly. Spolková republika je jednoznačně nejpostiženější vyspělou průmyslovou zemí. 

Německo by podle státních plánovačů potřebovalo každý rok 553.000 imigrantů, aby díru na trhu práce zalepilo. „Zřejmě jen v tomto kontextu je třeba dívat se na fakt, že letos přijme Německo 800.000 příchozích,“ míní Guardian. 

Jedinými zeměmi, které potíže nemají, jsou skandinávské státy. Může za to velmi štědrá mateřská dovolená a stabilní příliv přistěhovalců. 

„Netvrdím, že nejde o velký problém současnosti, ale imigranti jsou také velkým přínosem. Pokud to nezvládneme, budeme mít těžkosti,“ řekl nedávno švédský premiér Stefan Löfven. 

Zatímco napříč Evropskou unií mizí celé tradiční komunity a na bedra mladých to klade obrovskou zátěž, na Kosu, Lampeduse a hranicích Maďarska čekají desetitisíce a prosí, abychom je pustili dovnitř, končí Guardian. 

Rostislav Matulík je spolupracovnikem Českého rozhlasu Plus (http://www.rozhlas.cz/plus/portal/)