Seznamka
Ronald Němec
Autor: archiv autora
Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno.“[1]
Aktuální situace
Není aktuálnějšího tématu, mezi lidmi v Evropě, než to, že určití lidé se snaží dostat z bodu a) do Evropské unie. Úmyslně neužívám pojmy, jako „uprchlická vlna“, „krize“, atd... (dále jen „Lidi“)
Hlavním Cílem křesťana s „C“ je spása duše. Mé, mých blízkých, lidí kolem sebe, lidí i vzdálených.
Nejen katolíci, ale obecně lidé rádi užívají slovní spojení: „Nesuď, abys nebyl souzen.“
Toto slovní spojení vychází z Písma svatého, Matoušovo evangelium 7. kapitola.
Současný svět miluje SMS, Twitter, head lines, prostě krátké zprávy. Nezřídka, když ukáži někomu knihu o 700 odborných stránkách, slyším: „To čteš?“
Krátké zprávy vedou k zjednodušování a zkratkovitosti. Proto ani nelze odkázat při problému Lidí na 7. kapitolu Matouše.
Zkratkovité užívání Bible
Jednoduše totiž mohu na Matouše kontrovat Janem: „Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“[2]
A na Jana bych mohl kontrovat Pavlem: „Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.“[3]
A Pavla mohu usvědčit z rozdvojené osobnosti: „Prosím vás, bratří, abyste si dali pozor na ty, kdo působí roztržky a chtěli by vás svést od učení, které jste přijali. Vyhýbejte se jim!“[4]
A abych mohl dosvědčit, že Písmo mi, bez modlitby, radu ohledně Lidí nedá, mohu citovat: „Mějte se na pozoru, abyste nepřišli o to, na čem jste pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu. Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna. Přijde-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu a nevítejte ho; kdo ho vítá, má účast na jeho zlých skutcích.“[5]
Milování bližního
Mezi Lidmi jsem poznal mnoho zajímavých lidí, milosti plných lidí. Pokud se lid ptal Krista, které je jeho přikázání největší, pak jim odpověděl jasně: „Slyš, Izraeli, Hospodin, Bůh náš, jest jediný pán; miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!“ Druhé pak je toto: „Miluj bližního svého jako sám sebe!“ Většího přikázání nad tato dvě není.[6]
Každý příběh Lidu, je a může být i příběhem mě samotného. Proto tvrdit, že Lid je takový či onaký, je předně zlé, ale i hloupé a hříšné. Je-li můj bratr vrah, jsem vrah i já, jen proto, že jsme rodina? Pokud umírá žena tohoto vraha, věřím, že se najdou lidé, kteří jí to budou přát, protože je ženou vraha. Ale pokud bude umírat žena má, proč by si ona měla zasloužit jediný stín kvůli tomu, že její švagr je vrah? Pokud jsou někteří muslimové zlí, jsou zlí všichni muslimové? Pokud někteří Lidé páchají zlo v Evropě, je Lid obecně zlý?
A tak se dostáváme na počátek. Bůh dal člověku, mimo jiné, rozum a duši. Vím, že Kristus označil jako hlavní přikázání milovat Jeho a pak člověka. Vzhledem k tomu, že Bůh stvořil Muže a Ženu, pak vím, že rodina je pro Boha základní stavební kámen. Má láska pak náleží: Bohu, rodině, okolí (z něj se většinou má rodina skládá) a pak ti další. Abych mohl zachovat lásku k Bohu a rodině, musím se naučit soudit lidi kolem sebe, abych věděl, kdo moji lásku může ohrozit.
Můžeme odsuzovat?
Mám však jen soudit, ale ne odsuzovat?
Soudit je totiž mojí povinností již jako dítěte, které má rozum, aby poznalo hřích. Soudit je povinností muže i ženy, aby zachovali sobě věrnost a lásku a nedopustili se toho, co jinému ublíží. Soudit je povinností každého člověka, aby ocenil dobro a zatratil zlo. Bez soudu nelze být Člověkem.
Ani odsuzování Bůh nezakazuje, jen zvedá prst! Protože jak soudíme, tak budeme souzeni. Společnost musí soudit, ale vždy by měla soudit jen po té, co zná všechny okolnosti případu. Ne z sms či Twitteru, ne z medií, která nedávají odkazy na zdroje a často si účelově vybírají svoje téma. Pokud se však jedná o Lidi, zde bych byl velmi opatrný.
Co dělat
Zcela jistě nelze říci všem kolem Evropy, aby k nám přišli. Nelze to říci již jen proto, že lidí v Africe, Indii a na Blízkém a Středním východě je tolik, že by se do Evropy nevešli, aby Evropa nevypadala stejně, jako dnes Afrika či Indie.
Ale již vůbec nelze říci Lidem, kteří jsou sami sužováni válkou, bídou a utrpením, my vám nepomůžeme! Proto je potřeba soudit. Je potřeba rozlišovat, kdo pomoc potřebuje (Obecně rodina s dětmi, pokud však chce uznávat hodnoty křesťanství a nesuďme všechny podle jedné rodiny, co odchází zpět.) a kdo ne (Obecně muž, který není nemocný. Ten má poprosit EU o zbraně a pomoc ve své zemi, ne žádat o přijetí do jiné země.).
V dobách totality v případě emigrace z ČSSR jste byli umístěni měsíce v táboře v SRN či Rakousku a pak jste byli po prověření propuštěni dále. Nikdo se zde nebouřil a nedožadoval, každý byl rád, že hranici překonal.
Je potřeba se naučit soudit a posuzovat, aby mohlo dobro kvést a zlo bylo umlčeno.
EU je zbabělá. Válka a násilí má být vždy až ultima ratio. EU by nikdy násilí neměla vyvolat. Doporučuji si přečíst disertační práci nového biskupa Tomáše Holuba na téma: „Boj proti terorismu ve světle nauky o takzvané ,spravedlivé válce'.“[7] Cituji: „Nicméně dějiny na druhou stranu opakovaně dokazují, že dobrá vůle na rovině světového společenství v žádném případě nestačí a že etická reflexe je jedním z nutných východisek pro utváření struktur, které světové společenství naléhavě potřebuje.“
Pokud se nenaučíme soudit, pokud se nenaučíme rozsuzovat, nemůžeme dojít ke Kristu, můžeme být Satanem svedeni. Je potřeba se nebát souzení a rozsuzování, vždyť máme Ducha svatého! To ale znamená přijmout Krista, Lásku. Láskou soudit a rozsuzovat v lásce. Avšak mít Lásku znamená znát. A znát znamená chtít poznat. Snažit se poznat srdce těch, kdo chtějí do Evropy. Jejich úmysly. Jsou-li dobré, pomáhat. Jsou-li nepřátelské, odmítat.
Mezititulky redakční.
Ronald Němec je advokát a student posledního semestru teologie a kanonického práva v Polsku.
