Seznamka
Tomáš Zdechovský
Autor: Wikipedia.org / Creative commons
Martin Vaňáč je dalším z plejády kritiků Milana Norberta Badala kvůli jeho výrokům o islámu. Výrokům i osobě Milana Badala věnoval velmi objemný a hutný článek s názvem Vrtěti kardinálem?, který bohužel na mnoha místech velmi postrádal věcnost, a byla z něj cítit zjevná snaha vytáhnout na Milana Badala co nejvíce špíny.
Na kritiku nepřesných vyjádření má kdokoli samozřejmě právo a je to zcela v pořádku. Bohužel, celý text má ale několik problematických míst. Při jakékoli kritice bych očekával větší věcnost a méně emocí a osobních útoků, kterými doslova přetéká závěrečná část celého textu, ale o tom více dále.
Na začátku se Martin Vaňáč zaštiťuje vyjádřeními osobností, které měly odsoudit slova Milana Badala. Ve většině textu poté zazní důvody vlastní kritiky. Způsobem, jaký ale autor článku zvolil, nepovažuji zrovna za šťastný.
První opravdu veliký problém spočívá v obviňování z něčeho, co Milan Badal sám přímo nezpůsobil. Milan Badal opravdu nemůže za to, že se na jeho slova odvolávali na stránce „We are here at home.com.“ Nikoho nemůžeme obviňovat z toho, že jeho myšlenky přebírá někdo s řekněme velmi problematickým pozadím. Stejný problém je obsažen v následujícím tvrzení. „Badal tvrdil, že mluví „sám za sebe“, média jeho vystoupení spojovala s pražským arcibiskupstvím.“ Ani tomto případě nejde o přímé pochybení Badala, ale pouze o zcela nepřesnou interpretaci ze strany médií.
A konečně, druhým a podle mě největším problémem celého příspěvku je způsob, s jakým se autor vypořádal se závěrečnou částí, která je plná různých dohadů. Martin Vaňáč v ní dokonce pak sám přiznává, že „o ambicích Milana Badala můžeme jen spekulovat.“ Považuji za naprosto nefér, když se autor snaží očernit Milana Badala na základě dohadů, pro které nemá žádný přímý důkaz.
Tak například nedávné výroky si vysvětluje Martin Vaňáč následovně: „Badalova současná mediální prezentace může být snahou získat díky protiimigrační a protimuslimské rétorice pozornost veřejnosti a sympatie politiků…“ Může, ale kde má důkaz, kterým by takové tvrzení podložil?
Text je plný domněnek
Na domněnkách jsou založeny i tvrzení o údajných motivech ambicí Milana Badala: „ I s ohledem na svého drahého koníčka (kulinářskou turistiku) musí Milan Badal uvažovat pragmaticky. Znovuzvolení do Rady ČRo na dalších šest let by nepochybně uspokojilo jak jeho potřeby materiální, tak jeho touhu po vlivu, kontaktech s mocnými tohoto světa a možnosti prosazovat své přátele na různé pozice.“ Stejný problém jako v případě předchozího výroku. Nevidí-li Martin Vaňáč Milanu Badalovi do hlavy, těžko může někomu podsouvat jakékoli úmysly.
Obvinění Katolického týdeníku ze strany arcibiskupství kvůli nezveřejnění textu kardinála Dominika Duky vysvětluje autor inkriminovaného článku následovně. „V pozadí obvinění Katolického týdeníku ze strany arcibiskupství z údajné neochoty uveřejnit zamyšlení pana kardinála může být obyčejná pomsta za neúspěch Josefa Nerušila v loňském konkurzu na post šéfredaktora Katolického týdeníku. Nerušil v něm neuspěl i přes intenzívní podporu svého ochránce a člena výběrové komise Milana Badala. Jen připomínám, že v tomto výběrovém řízení byla na 103. plenárním zasedání ČBK v listopadu 2015 na základě podkladů výběrové komise vybrána Kateřina Koubová, stávající šéfredaktorka Katolického týdeníku.“ Opět zde operuje se slovem „může.“ Očekával bych, že je Martin Vaňáč schopný svá tvrzení mnohem lépe doložit.
Autor článku Vrtěti kardinálem? vytýká Milanu Badalovi ve svém článku nepodloženost tvrzení. On sám by ale měl taktéž užívat pouze ověřené informace a vyvarovat se dohadů, což platí v případě kritiky jednání a názorů jiné osoby dvojnásob. Ve výrocích Milana Badala se nejspíše opravdu objevily přinejmenším nepřesnosti a nemusíme s jeho tvrzeními souhlasit. Vyžadujeme-li přesnost tvrzení od druhých, měli bychom se ale chovat stejně. Nemůžeme „kázat vodu a pít víno.“
Šetři slovy, když chválíš, haníš-li, šetři tím více, jak se říká. Martin Vaňáč se ve svém článku touto zásadou neřídil, což je dle mého veliká škoda. Méně někdy znamená více. Aby bylo možné považovat debatu za smysluplnou, textu Martina Vaňáče by velmi prospělo mnohem méně slov a hlavně mnohem méně dohadů.
Autor je europoslanec (KDU-ČSL).
Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.
