Žízeň po pokoji. Náboženství a kultury v dialogu

Shromáždění při mezináboženském setkání za mír v Assisi
Autor: wikipedia.org / Stephan Kölliker

Více než pět set představitelů různých náboženských tradic a na dvanáct tisíc účastníků se sjelo do Assisi na mezináboženské setkání, které od neděle do úterý pořádala komunita Sant´ Egidio ve spolupráci se zdejší diecézí a františkánskou rodinou. Setkání neslo název „Žízeň po pokoji. Náboženství a kultury v dialogu.“

V rámci setkání proběhlo téměř tři desítky panelových diskusí, ty se zaměřily na témata jako náboženství a násilí, milosrdenství, jež proměňuje svět, konflikty a informace, solidarita mezi generacemi či společný život v Evropě.

Také nedělní polední promluva římského biskupa na svatopetrském náměstí se nesla, krom připomenutí nutnosti volby mezi světským a evangelijním životním stylem (Lk 16,1-13), v duchu nutnosti modliteb za mír: „Toto úterý se vydám do Assisi na setkání modlitby za mír, po třiceti letech od onoho historického setkání, které svolal svatý Jan Pavel II. Vybízím farnosti, církevní sdružení i jednotlivé věřící celého světa, aby tento den prožili jako Den modlitby za mír. Dnes máme zapotřebí míru více než kdy předtím uprostřed této války, která je všude ve světě. Modleme se za mír! Podle příkladu svatého Františka, muže bratrství a mírnosti, jsme všichni voláni vydat světu mocné svědectví svým společným nasazením za mír a smíření mezi národy. V úterý se tedy všichni spojíme v modlitbě. Každý ať si udělá čas, kolik může, aby se modlil za mír. Celý svět společně.“ K papežově výzvě se následně připojila i Česká biskupská konference.

Nedělního zahájení mezináboženského setkání se zúčastnili, krom zástupců náboženských tradic, italský prezident Sergio Mottarela a polsko-britský sociolog Zygmunt Bauman, ten je přesvědčen, že vymezení a proměny vztahu „my“ a „oni“, respektive „my“ a jiní“, jsou příčinou mnohých krveprolití. Lék Bauman spatřuje ve třech radách papeže Františka:

Žízeň po pokoji. Náboženství a kultury v dialogu

Bazilika sv. Františka v Assisi
Autor: wikipedia.org

1) Dialog je nezbytný, neboť rekonstruuje sociální tkanivo, učí úctě k cizinci, běženci, k člověku, jemuž je třeba naslouchat, a pěstuje kulturu vytvářející inkluzivní strategie.

2) Rovné rozdělování plodů země i práce není charitou, ale morální povinností.

3) Ve školách je nutno vychovávat k dialogu.

K situaci ve výchově sociolog dodává: „Výchova je dlouhodobým procesem, který si žádá trpělivost, koherentnost a dlouhodobé plánování. Jde o kulturní revoluci ve světě, v němž se stárne a umírá dříve, než se stihne dozrát.“

Na římského biskupa se krom Baumana odvolal i Mohammad Samak, politický poradce libanonského velkého muftího: „Papež František se nabídl jako duchovní vůdce celého lidstva, když prohlásil, že žádné náboženství není zločinné, ale zato zločinci jsou ve všech náboženstvích…“ Samak si je podle svých slov však zároveň vědom toho, že „úkol čelit náboženskému extrémismu mají v první řadě muslimové. Jejich povinností je osvobodit své náboženství od „úchylky“, s níž extremisté užívají islám jako „nástroj pomsty a totalitní hnutí ve jménu náboženství.“

V úterý před polednemse k setkání připojil také římský biskup, ten přiletěl na sportovní hřiště Magagheli v Santa Marii degli Angeli, kde jej přivítal arcibiskup Domenico

Sorrentino, prezidentka Umbrie Catiuscia Marini spolu s prefektem Perugie a starostkou Assisi. Po příjezdu do Svatého konventu se papež setkal s představeným konventu, ekumenickým patriarchou Konstantinopole, arcibiskupem z Canterbury, syrsko-pravoslavným patriarchou, tibetským Dalajlámou, zástupcem židů a muslimů i nejvyšším představitelem japonské buddhistické školy Tendai.

Po krátkých osobních setkáních s jednotlivými představiteli zasedl římský biskup ke stolu nejen s nimi, ale také se zástupci lidí zasažených válkou.

Vrcholem setkání byly modlitby za mír, ty se uskutečnily od šestnácti hodin na různých místech Assisi. Křesťané se modlili v dolní bazilice svatého Františka. Po skončení jednotlivých modlitebních setkání se všichni účastníci sešli k závěrečné ceremonii, při níž pronesl svoje poselství také jeden ze svědků války.

Při závěrečné ceremonii promluvil ke shromážděným také papež: „Naše náboženské tradice jsou různé. Rozdílnost však pro nás není důvodem ke konfliktu, polemice či chladnému odstupu. Nemodlili jsme se dnes jedni proti druhým, jako se to v dějinách někdy stávalo. Aniž bychom upadali do synkretismu či relativismu, modlili jsme se jeden vedle druhého a jeden za druhého.“

 

Bližší informace o programu i dalších účastnících z řad jiných křesťanských církví i zástupců dalších náboženství, včetně zástupců islámu, je možné nalézt zde.

Text celé promluvy na závěr setkání je publikován zde