Další kostel zmizí z povrchu zemského

Příběh jednoho kostela v New Yorku

Křesťanství v zahraničí / Jaroslav E. Sýkora / 8. února 2017
Další kostel zmizí z povrchu zemského

Budova kostela The Upper Room Baptist Church (Baptistická církev horní komory) v Brooklynu, New Yorku.
Autor: The Upper Room Baptist Church

Církevní budovy se staví, přestavují, prodávají, kupují ... a boří. Každý zásah do původního designu je důsledkem změn a proměn, které — jsou-li zaznamenány — vypovídají dojemný příběh o lidech, jejich víře, původu a konci.

Jednou z budov, na níž lze ukázat tento fenomén, je The Upper Room Baptist Church (Baptistická církev horní komory) v Brooklynu. Budova, která byla postavena v roce 1888, se dožívá 128 let a její konec se blíží; její existenci ukončí totální demolice domluvená na rok 2017. Technický stav kostela dovoluje, aby sloužil svému účelu ještě nejméně dalších dvě stě let, ale důvod zániku je nasnadě: společenství věřících se scvrklo natolik, že zbývající členové nedokáží platit roční daň z nemovitosti, natož pastora.

Kostel stojí na křižovatce ulic Van Buren a Marcus Garvey (kdysi Sumnerově třídě) v brooklynském obvodu Bedford-Stuyvesant. V době svého počátku dominoval ve svém okolí, a ačkoliv mnohé z původních rezidenčních domů, většinou jen dvoupatrové, byly postupem let zbořeny a na jejich místech se do výší vyšplhaly mnohopatrové komplexy, kostel svými proporcemi prozrazuje, že v době svého vzniku všechny dvoupatrové trpaslíky spolehlivě zastiňoval. Kostel byl postaven podle návrhu brooklynského architekta Johna Mumforda na požádání místní Metodistické episkopální církve, která v druhé polovině 19. století měla v Bedford-Stuyvesant většinu kostelů. Koncem 19. století v Bed-Stuy (zkratka pro Bedford-Stuyvesant) žily téměř jen bílé, starousedlické rodiny Nové Anglie, jejichž příslušníci a příslušnice význávali Krista podle wesleyánských regulí.

Metodistická církev v době od roku 1858-1908 prožívala třetí velké probuzení na území Spojených států, včetně Brooklynu, a ona obdivuhodná proporčnost kostela, navržená pro pojmutí přibližně šest stovek osob, se dá snadno vysvětlit tímto faktem.

Architekt John Mumford, o němž se lze v historických číslech novin The Brooklyn Daily Eagle z konce 19. století dozvědět jen sporé informace v souvislosti jeho designů, navrhl víc než jen jeden kostel pro metodistickou episkopální církev zakotvenou v Brooklynu. Kostely však patřily k těm skromnějším návrhům vzešlým z jeho rýsovacího prkna. Mumford hlavně navrhl stavbu metodistické nemocnice v Park Slope, obecní radnice v Brooklyn Heights, Hoaglandovu vědeckou laboratoř v Long Island a také několik významných bank. Nutno říct, že ačkoliv ho všechny z jeho staveb přežily, byly později přestavěny a nebo zdemolovány. Utilitarizmus je v USA mocnější hybnou silou dějin než respekt k tradici a paměti. Obecní úřad byl totálně přestavěn už po třiceti sedmi letech, a metodistická nemocnice po půl století. 

Mumfordův dům se nacházel nedaleko kostela ve Van Burenově ulici, proto se domnívám, že do něj i v neděli a o svátcích chodil. Budova kostela je postavena ve střídmém protestantském slohu. Má dvě postranní věže se vstupními branami, které sahají do výše stropu hlavní lodi. Půda a stanová střecha vsazena do jednoduchého, nebarokního, štítu obě věže o třetinu výšky přesahují. Čelní zeď postrádá jakoukoliv výraznou dekoraci a ornamentaliku. Nad pěti útlými okny v prvním podlaží se z římsy ve druhém podlaží vyhupuje půloblouk, který připomíná tvar řeckého písmena omega. Okna v postranních zdech budovy, šest na každé straně, nejen dostatečně osvětlují interiér, ale také symbolizují dvanáct kmenů biblického Izraele a dvanáct Ježíšových učedníků.

Vzmach metodismu ke konci devatenáctého století zvadl a k zániku metodistického společenství v Bed-Stuy přispěla i imigrace židů z východní Evropy: Polska, Ruska, Lotyšska, Ukrajiny a Běloruska. Skoupili domy starousedlíků, zabydleli se a postavili si synagogy, pokud se v okolí nenašel nějaký skomírající kostel na prodej. Stejného údělu se dočkal i metodistický episkopální kostel ve Van Burenově ulici. 3. března 1919 byl prodán kongregaci ukrajinských židů a stal se synagogou Brány modlitby, v němž sídlilo i komunitní centrum Talmud a tóra, jejíž právní osobou byla Oděsská benevolentní společnost. Přibližně v letech 1900 až 1940 byl Brooklyn nejpočetnějším židovským městem světa. Počet obyvatel židovského původu v Brooklynu dosáhl téměř poloviny ze všech ostatních etnických skupin. Během doby své existence synagoga Brána modlitby nebyla z venčí nijak výrazně přeměněna. Nad jedním ze tří oken čelní zdi byla do římsy vyryta dvě hebrejská slova, jah chaj, „Bůh je živý“, která byla pozdějšími nájemníky několikrát marně přebarvena. Jinak nic.

Jenže ani židovské obyvatelstvo nezůstalo v Brooklynu napořád. Vypudilo ho jiné etnikum. Od roku 1920 se do bývalých židovských ulic v Bed-Stuy, East New York, Brownsville, Williamsburg, Crown Heights, Boerum Hill a Bushwick začali stěhovat černoši z Harlemu. Jejich živorní styl, kultura a zvyky způsobily takový nárůst kriminality a ohrožení, že se téměř všichni židé z těchto čtvrtí dobrovolně odstěhovali jinam. A tak budova, která se v roce 1919 stala synagogou, byla po třiceti třech letech opět prodána. V roce 1952 ji koupila Baptistická církev horní komory, jejíž členy se stali afričtí Američané a černoši příchozí do Brooklynu z Karibských ostrovů. Název „horní komora“ ve jménu jejich kongregace byl inspirován příběhem z Lukášova evangelia (19,7-20), v němž čteme, jak Ježíš slavil pesachovou večeři se svými učedníky před svým zatčením, výslechem a ukřižováním v horní komoře domu svého hostitele.

Baptisté byli poslední uživatelé a vlastníci kostela ve Van Burenově ulici. Žádná další zájmová skupina jej již neodkoupila. Ačkoliv nárůst černochů v Brooklynu ve dvacátém století dramaticky stoupl, jen v Bed-Stuy z původních 2 % v roce 1888 eskaloval na 70 % v roce 2015, jejich religiozita uvadla. A tak kostel, který kdysi patřil Metodistické episkopální církvi a později Židovské kongregaci imigrantů z východní Evropy, bude v tomto roce zdemolován, a na jeho místě bude postaven bytový komplex pro nové imigranty. Odkud? To se ještě neví. Snad z Asie, Karibiku, Sýrie, Mexika nebo ze států Jižní Ameriky. Ti, až se zabydlí do z brusu nových bytů, nebudou mít ani ponětí, že na tom místě kdysi stál dům modlitby, kostel a synagoga.

 

 

 

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Souhlasíte se zákazem nošení šátků do škol?
Ano
60%
 
Ne
39%
 
Nevím
1%
 
(Počet hlasů celkem: 124)