Desítky osobností podpořily papeže Františka ohledně Amoris Laetitia

Papež František
Autor: Bohumil Petrík

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství. Signatáři dopisu, mezi nimiž jsou významní teologové, biskupové a osobnosti veřejného života z 13 zemí, vyjadřují hlavě katolické církve naopak vděčnost za odvážný a teologicky zodpovědný styl papežské služby. ČTK o dopisu informoval Tomáš Halík.

Skupina římskokatolických konzervativců v srpnu vyzvala papeže, aby odvolal svá stanoviska zveřejněná v loňském dokumentu o rodině Amoris Laetitia (Radost lásky). Obsahuje vstřícnější postoj vůči rozvedeným a občansky znovu sezdaným věřícím. Tím prý František zapříčinil rozšíření kacířských názorů napříč římskokatolickou církví.

Kritizují také „bezpříkladnou sympatii“ papeže pro „arcikacíře“ Martina Luthera, který před 500 lety podnítil celoevropský reformační proces. Jeho vystoupení si letos připomíná celý křesťanský svět, včetně Vatikánu.

S obsahem Radosti lásky polemizovali již loni čtyři kardinálové, kteří vyzvali Františka, aby vyjasnil ty části, které se týkají rozvedených. S pochybami se ptali, zda se svatého přijímání skutečně mohou ve výjimečných případech zúčastnit i rozvedení, kteří znovu uzavřeli manželství. Mezi papežovými kritiky jsou dva Češi, Petr Dvořák z Filozofického ústavu Akademie věd a Lukáš Novák z Filozofické fakulty UK. Zatímco Halík se za papeže postavil již záhy po zveřejnění Radosti lásky a odsuzoval i dopis kardinálů podobně jako plzeňský biskup Tomáš Holub, nejvyšší představitelé České biskupské konference se podle ČTK vyjadřovali jen velmi opatrně.

Mezi osobnostmi, které podepsaly podpůrný dopis papeži, je biskup Václav Malý a několik dalších zástupců církve i akademické sféry z ČR, stejně jako biskupové z Rakouska, Maďarska, Jižní Afriky či Marie-JoThiel, prezidentka Evropské společnosti pro katolickou teologii. Ze známých osobností zmiňme bývalého prezidenta Maďarska László Sólyoma, bývalého rakouského vícekancléře E. Buseka či filozofa a politika Rocca Buttiglione. Je rovněž třeba vyzdvihnout vídeňského pastorálního teologa Paula Zulehnera, který na textu dopisu spolupracoval.

„Podařilo se Vám v krátké době obnovit pastorační kulturu v římskokatolické církvi z jejích ježíšovských kořenů. Leží Vám na srdci zranění lidé a zraněná příroda. Vidíte církev jako polní nemocnici na okrajích života,“ uvádějí v dopise jeho autoři. Posledním slovem v jednání s lidmi má být podle nich milosrdný, ne legalistický výklad zákona. „Vaším snem je církev jako ‚matka a pastýřka‘. Sdílíme tento Váš sen. Prosíme Vás, abyste se nenechal odvrátit od této nastoupené cesty a ujišťujeme Vás svou plnou podporou a stálou modlitbou,“ sdělují papeži.

Halík: Františkův pontifikát je další velká reforma církve

Ke smyslu dopisu na podporu papeže Františka Tomáš Halík uvedl, že jeho pontifikát považuje za jednu z církevních reforem.

„Myslím, že je pontifikát papeže Františka představuje jednu z řady velkých reforem v dějinách křesťanství, jako byla např. clunijská reforma, františkánské hnutí, jezuitská spiritualita, tridentská reforma či II. Vatikánský koncil a chtěl bych touto peticí nejen ukázat širokou  podporu této reformy, ale podpořit vznik mezinárodního   společenství teologů k hlubšímu promýšlení  této velmi potřebné reformy pro křesťanství 3. tisíciletí. Stejně jako  reformy Tridentského koncilu či II. vatikánského koncilu předcházely nové směry v teologii, tak ‚budoucí koncil‘ potřebuje takovou intelektuální a spirituální přípravu,“ uvedl dnes Halík pro Lidovky.cz.

Více na webových stránkách Pro-Pope-Francis.com.