Seznamka
Symboly pro ženskou (vlevo) a mužskou (vpravo) homosexualitu
Autor: wikipedia.org / Martin Strachoň / Wikimedia Commons
Na závěr bohoslužby při nedělní slavnosti narození Jana Křtitele zazněla v některých kostelech pražské arcidiecéze výzva k podpisu petice „na podporu manželství“. Přečtená výzva od generálního vikáře pražské arcidiecéze, pomocného biskupa Zdeňka Wasserbauera, potřebu podpisu petice odůvodnila slovy: „V naší zemi se v současné době určitá skupina snaží o změnu ústavy a v ní zakotveného manželství jako svazku muže a ženy. Je třeba, abychom se my, katoličtí křesťané, a všichni rozumní lidé snažili pozvednout svůj hlas a udělat, co bude možné, abychom tomuto zabránili. Pan kardinál žádá všechny věřící k podepsání petice osobně na arších nebo na internetu.“
Tento argument však není pravdivý hned ze dvou důvodů. Ústava České republiky taková slova o manželství nebo rodině neobsahuje, protože tam o nich žádná zmínka není. Ani Listina základních práv a svobod neobsahuje definici manželství. V článku 32 se pouze konstatuje, že „rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona“. Manželství bylo definováno v zákoně o rodině jako „trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem.“ Tuto formulaci v podstatě převzal nový občanský zákoník, který v roce 2014 nahradil zákon o rodině. V § 655 je uvedeno: „Manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.“
Druhou nepravdou je tvrzení, které má vzbudit zdání, že v petici jde o ochranu ústavy, o jejíž změnu se údajně snaží „určitá skupina“. Ve skutečnosti o změnu ústavy usilují organizátoři petice „na podporu manželství“, když požadují přijetí ústavního zákona, který by stanovil, že „manželství, rodina a mateřství jsou pod zvláštní ochranou zákonů“ a „manželství je trvalý svazek muže a ženy.“ Podobný návrh na změnu výše citovaného článku 32 Listiny základních práv a svobod nedávno předložil lidovecký poslanec Marek Výborný, který navrhnul formulaci: „Rodina, rodičovství a manželství jako svazek muže a ženy jsou pod ochranou zákona.“
Ke změně ústavy, vložením věty „manželství je jedinečným svazkem mezi mužem a ženou“, došlo v roce 2014 na Slovensku. Následující rok se z podnětu Aliance pro rodinu konalo na Slovensku referendum, které mělo podpořit myšlenku, aby se manželstvím nemohlo nazývat žádné jiné soužití osob kromě svazku mezi jedním mužem a jednou ženou. Přes masivní mediální kampaň, podporovanou zvlášť v církevních kruzích, byly výsledky referenda pro nízkou účast neplatné. Negativní dopad referenda na společnost trefně charakterizoval prezident Andrej Kiska: „Nikto nemôže považovať za svoje víťazstvo, keď jedným z výsledkov referenda sú aj rozhádané rodiny, priatelia. Domovy, pracoviská, chrámy, Slovensko, na ktorom pribudli nezmieriteľné nepriateľské emócie, ktoré tomuto referendu v mnohých prípadoch predchádzali.“
Prezidentem Kiskou zmíněné rozdělování společnosti je dalším z problematických momentů, které kladou otázku, nakolik má výzva k podpoře podobné petice zaznít v rámci křesťanské bohoslužby. Dosavadní zkušenosti z podobných diskusí v jiných zemích ukazují, že vyvolávaní emocí ohledně otázky sexuálních menšin bývá spojeno s argumentací určitých politických skupin, často na pomezí extrémismu. Podobné umělé rozdělování společnosti ji ve skutečnosti jen oslabuje a odvádí pozornost od skutečných problémů. Navíc věcná argumentace je mnohdy nahrazována emotivními vyjádřeními a pochybnými příměry. Když např. lidovecký poslanec Marek Výborný svůj návrh na novelu Listiny základních práv a svobod doplní ironickým komentářem, že manželství jako sociálně-ekonomický konstrukt by mohlo být svazkem „muže a muže nebo pejska a kočičky“, tak se z jakékoliv seriózní debaty předem vylučuje.
Přitom věcná debata by byla na místě i v křesťanském prostředí. Inspirací mohou být třeba slova Wolfganga Hubera, profesora evangelické teologie a v letech 1994–2009 biskupa v Berlíně: „Rodinám je třeba uznat přiměřené místo na stupnici hodnot nejen v individuálním plánování života, ale také ve společenských hodnotových postojích a v politickém jednání. Právě tak zaslouží úctu a podporu lidé žijící sami, matky nebo otcové sami vychovávající děti, partnerské vztahy bez oddacího listu, homosexuální životní společenství, společenství založená na odpovědnosti mezi příslušníky různých generací a formy společného života založené na přátelství. Ve všech těchto případech jde o to, aby se vytvářely rámcové podmínky pro posilování spolehlivosti a odpovědnosti a pro působení proti lidské osamělosti. Eticky tedy musíme souhlasit s tím, že se pro životní společenství lidí stejného pohlaví vytvořil vlastní právní rámec, který podporuje záměr vést natrvalo společný život ve vzájemné odpovědnosti… Ale ocenění manželství a rodiny může učinit skutečností jen živý étos společnosti – státní právo samotné na to stačit nemůže.“ (Huber, Wolfgang. Etika : základní otázky života. Praha : Vyšehrad, 2016, s. 35)
Výše uvedenou výzvu k podpisu konkrétní petice, která zazní jako naléhavá žádost od lokální autority (kněze) s odkazem na příslušnou autoritu (pražského arcibiskupa) při bohoslužbě, považuji za zneužívání církevního prostředí k politické aktivitě. Pokud je navíc výzva založena na nepravdivých informacích, jako tomu bylo v tomto případě, je to navíc opovážlivé a nezodpovědné podkopávání věrohodnosti katolické církve.
Aliance pro rodinu je nástupnickým spolkem Výboru na obranu rodičovských práv, který vznikl v roce 1995 jako reakce na snahu o zavedení sexuální výchovy na školách. Skutečně se jim údajným „jménem rodičů“ podařilo zabránit zavedení poměrně solidního návrhu sexuální výchovy, vypracovaného kolektivem v čele se sexuologem Antonínem Brzkem. Místo toho se do škol dostaly mnohem méně kvalitní materiály. Aktivity Aliance prezentované jako „všestranná podpora rodiny, založené na manželství jednoho muže a jedné ženy“ jsou spojeny s kritikou homosexuálně orientovaných občanů a dalších menšin. Tato skutečnost vedla některé sponzory loňského Dne pro rodinu (např. Nemocnice Na Bulovce, Muzeum Kampa nebo firma Sapeli) k žádosti o zpětně stažení svého loga z projektu.
Pro úplnost dodávám, že od prosince 2017 sbírá podpisy pro svoji petici v rámci kampaně Jsme fér! koalice za manželství, kterou tvoří organizace Amnesty International, Logos Česká republika, Mezipatra, Prague Pride a PROUD. Jejich cílem je pod heslem „Většině to neublíží a menšině to pomůže“ dosáhnout „změnou tří slov v občanském zákoníku“ zrovnoprávnění manželství a registrovaného partnerství. Příslušnou novelu již připravila skupina poslanců a nedávno s ní vyslovila souhlas vláda v demisi, která jí však označila za citlivé téma vhodné pro celospolečenskou diskusi.
Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.
Autor je členem římskokatolické církve a odborným asistentem na Ekumenickém institutu Evangelické teologické fakulty UK.
