Seznamka
Martina Navrátilová
Autor: Wikipedia.org / Angela George / Wikimedia Commons
Devítinásobná vítězka Wimbledonu a mnoha dalších grandslamových turnajů vyrostla v Čechách. Od dětství se pilně věnovala tenisu. Můj bratranec jako její spolužák vzpomínal na školní léta a rád vyprávěl, jak třídní učitelka ve škole pateticky říkávala: „Navrátilová, Navrátilová, tenisem se neuživíš“. Neměla pravdu! Navrátilová se uživila! Nyní je tato tenisová legenda opět v hledáčku amerických médií, ale z jiného důvodu. Léta Navrátilová patří ke sportovkyním, které se otevřeně hlásí ke svému lesbickému způsobu života. Z tohoto důvodu byla vysoce ceněna LGBTQ komunitou. To se ale nyní radikálně změnilo.
V prosinci minulého roku se na twitterovém účtu Navrátilové objevila kritická poznámka vyjadřující nesouhlas, aby v rámci transgenderových změn nastupovali ve sportovních soutěžích muži identifikující se jako ženy, proti ženám. Navrátilová napsala na adresu mužů změněných na ženy: „Nemůžete se prohlásit za ženu a soutěžit proti ženám“. Pouze tento tweet stačil k tomu, aby byla LGBTQ komunitami tvrdě napadena. Transgenderoví aktivisté varovali Navrátilovou a obvinili ji, že se staví na špatnou stranu dějin. Dříve aktivistka a symbol práv gayů byla náhle napadena šířící se morálkou sexuální revoluce.
V první chvíli Navrátilová smazala svůj tweet a slíbila celou problematiku hlouběji studovat. Až nyní vyšel od ní v londýnských „The Sunday Times“ článek, ve kterém rozvádí své argumenty. Jako titulek se objeví slova: „Pravidla pro trans-atlety odměňují podvod a trestají nevinné“. Navrátilová vysvětluje, že v prosinci nebyla připravena na tak tvrdou kritiku a potřebovala si věci nově ujasnit. Po důkladném promyšlení této problematiky došla ke stejnému názoru. Jestliže sportovní organizace budou kapitulovat na transgenderovou agendu a umožní změněným mužům soutěžit proti ženám, bude narůstat prostředí podvodů.
Navrátilová popsala, jak se některý muž rozhodne být ženou, na doporučení sportovní organizace bude užívat hormony a začne vyhrávat soutěže. Poté si to rozmyslí a zplodí dítě. To je podle Navrátilové šílený podvod. Sama říká, že by nechtěla hrát proti takové „ženě“. Navrátilová založila svou polemiku na vlivu hormonů a biologii. Pouhá hormonální hladina neřeší problém. Muž od svého dětství buduje své svaly, hustotu kostí a větší počet červených krvinek, které jsou nositelkami kyslíku. Pokud se takový muž prohlásí za ženu, není tím eliminována jeho výhoda v ženské soutěži, a to je pro Navrátilovou nepřijatelné. To, co je nepřijatelné pro Navrátilovou, je ale právě agendou transgenderové revoluce. Argument Martiny Navrátilové je velmi jasný. Transgenderová žena, bez ohledu na své cítění a hormonovou terapii, nemá biologickou strukturu ženského těla. Ve skutečnosti těží z hustoty svých kostí, síly svalů a stavby kostry. Podle Martiny Navrátilové stovky trans-atletů, zvláště transgenderových žen, přenášejí vlnu morální revoluce do světa sportovních soutěží jako neférovou výhodu. Vítězí ve svých soutěžích proti jiným ženám.
Vedení LGBTQ hnutí okamžitě sesadilo Navrátilovou z pozice ambasadorky práv sexuálních menšin. Tento rozpor podle teologa prof. Mohlera není srážkou mezi křesťanskou sexuální morálkou a sekulárním přístupem. Ve skutečnosti to je kolize mezi dvěma sekulárními přístupy. Logickým výstupem sekulárního pojetí bývá chaos a zmatek. LGBTQ agenda vezme objektivní kategorie „muž“ a „žena“ a přetváří je do subjektivních kategorií individuální volby. To je problémem pro liberály, feministy a různá ženská hnutí. Zdá se, že jde o kompletní narušení všelidského morálního řádu. Podle prof. Mohlera je právě toto narušení morálního řádu cílem zmíněné revoluce. Zde nedochází ke konfliktu mezi liberály a konzervativci, ale mezi revolucionáři proti revolucionářům, ideologů feminismu proti trasgenderové ideologii, gay a lesbického aktivismu proti transgenderovému aktivismu. Martina Navrátilová poukazuje nyní na nekonzistenci v sexuální revoluci. Sama byla ikonou této revoluce, ale nyní je touto revolucí sama zavržena. Nakonec to je způsob, jak se revoluce vyvíjejí a jak se časem obrátí proti svým vlastním exponentům.
Autor je emeritní předseda Rady Církve bratrské.
Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora.
.
