Hvězda jim zářila na cestu

Marie Kolářová
Autor: Archiv autorky

Mudrcové z východu se vydali na dalekou cestu poklonit se právě narozenému dítěti. Co vlastně o něm věděli? Ptají se na právě narozeného židovského krále. Z evangelia svatého Matouše se o nich nic bližšího nedozvíme. Jejich počet a postavení lidová tradice odvodila z počtu darů, tj. z tří darů královské úrovně. Příběh mudrců se stal velmi populárním v lidové zbožnosti. Učení poutníci dostali jména a byla jim přiřknuta královská hodnost i původ. Králové vyráží do ulic i u nás a jejich koledování je spojeno s charitními projekty, což působí sympatickým dojmem. Milá interpretace, která by ale neměla nechat zapomenout na původní zprávu.

Mudrci představují touhu po poznání. Zjistí z postavení hvězd, tedy z úrovně jejich poznání, že se má narodit velký král. Chtějí ho poznat, v jejich srdci je touha po porozumění tomu, co se děje, a to i daleko za hranicemi místa, kde bydleli. Nemyslí si, že oni jsou majiteli veškerého poznání, jsou charakterizování svojí otevřeností ke stále novému poznání, které je vede cestou, o které neví, kde skončí.

Jejich příběh mně připomíná jeden zážitek ze skautského tábora. Vedoucí připravili malým skautům noční hru, kterou testovali jejich nebojácnost. Měli za úkol nalézt zprávu ukrytou v malé lesní kapličce volně přístupné příchozím. Uvnitř se mihotala svíčka a nad ní byl nápis. Představoval náhrobek se vzpomínkou na upálení čarodějky a někde u něj byla ukryta zpráva. Při čtení nápisu kluci nemohli kvůli tmě zaregistrovat provaz rozprostřený do kruhu. Schovaný vedoucí mezitím pomalu tahal za provaz. Skauti přicházeli jednotlivě a nevěděli, co je čeká. S vyděšeným křikem pak prchali z kapličky, jeden vyděšený kluk i bez boty. Pak vstoupil malý Pavlík. Pohroužil se do zkoumání nápisu a pak si všiml, že ho něco tahá za nohy. Ohlédl se a uviděl provaz. Sundal ho z boty a pokračoval v hledání zprávy. Tentokrát byl šokován ukrytý vedoucí. Po návratu k ostatním se ho zeptal, jak je možné, že se nebál. „Já jsem hledal tu zprávu,“ odpověděl klidně Pavlík.

Touha po nalezení zprávy zahnala Pavlíkův strach. Mudrci jsou symbolem otevřenosti a pokory vůči Stvořiteli a jeho dílu. V krajině svého původu měli jistě vážené postavení a solidní majetkové poměry, jak svědčí i jejich dary. Přesto pro ně byla důležitá pouť ke zrozenému dítěti, jehož výjimečnost jim odhalilo jejich bádání. Nelpěli na svých jistotách, neuzavřeli se do svého světa, ale vydali se za někým, kdo je přesahuje. Jejich touha převýšila jejich jistoty.

Mudrci jsou pro nás symbolem otevřenosti vůči poznání, které je účinným prostředkem zahánějícím strach a obavy. Jejich moudrost je vedla k pravdivosti vůči sobě. Putovali do neznáme krajiny, do míst, kde budou cizinci, a přesto bez problémů uznali, že právě ve vzdálené končině se může jejich poznání naplnit. Jejich pokora k hledání pravdy je přivedla k hlubšímu poznání. V danou chvíli věděli víc než místní zákoníci, předešli, protože uvěřili a měli touhu jít a hledat.

„Na slavnost Zjevení Páně si připomínáme, jak se Ježíš ukázal lidstvu v tváři Dítěte a vedle sebe vnímáme mudrce jakožto prozíravé průvodce na cestě. Jejich příklad nám pomáhá pozvedat zraky ke hvězdě a sledovat velké touhy svého srdce.“ papež František


Autorka je právnička