Seznamka
Zdeněk A. Eminger
Autor: archiv autora
Slavíme Slavnost Nejsvětější Trojice. I kdybychom nebyli vůbec teologicky založení, jen stěží můžeme minout největší Tajemství, jímž je společenství tří Božských osob – Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého. O tom, co je církev, jaká je její úloha a kam by měla směřovat, lze vést diskuze od rána do večera, a navíc diskuze důležité a plodné. Bavit se na různých úrovních dialogu o svátostech, o Bibli a o dějinách, to všechno je pro naši přítomnost a budoucnost zásadní. Podle své povahy můžeme více či méně aktivně vstupovat do obnovy, chcete-li reformy církevního a společenského života. To, co však zůstává nedotknutelným a svatým Tajemstvím, to je právě Bůh v Trojici.
Přečíst si dnes i jen základní literaturu týkající se trojiční teologie je pro jednoho člověka téměř nemožné. Odteď až do konce svých dnů by nedělal nic jiného; a kdoví, jestli by se v té hromadě myšlení nakonec neutopil. Velcí lidé duchovního života, kteří jsou pokladem církve a z jejichž životů můžeme směle a s užitkem odezírat, žili tohle trojiční Tajemství jako tajemství vztahu. A vztah či vztahy, to je něco, co prožívá úplně každý člověk. Aby věci držely pohromadě a fungovaly, musí mezi nimi existovat pevný vztah, který ale dovoluje, aby jeden i druhý a třetí vycházel ze sebe a zase se vracel, aniž by toho druhého či třetího postrádal, nebo dokonce ztratil. Má ho stále s sebou – v srdci, v myšlenkách, v modlitbě. Trojice, to je nádherné pouto svobody a lásky, které tvoří nové věci a z něhož všechno plyne k dobrému. Trojice, to není myšlenková analýza úseček a množin, načrtnutých pro lepší pochopení jako úkol z deskriptivní geometrie. Trojice, to není nějaká trpně působící energie držící pohromadě svět. Trojice, to je skutečná, oživující, jednající láska Osob, bez jejichž doteků není náš život vůbec možný. Nemusíme tedy chápat. Nemusíme se brodit trojičními schématy a mít z toho těžkou hlavu. Stačí si uvědomit, že my jako obraz a podoba Boží dostáváme od Boha zcela jasné a nezrelativizovatelné poselství a útěchu: Dělej to a žij jako Já, Tvůj Bůh v Trojici.
Tvoř, protože jedině nové je život a život, to je naděje, říká Bůh Otec. Miluj a neboj se oběti, protože bez lásky a oběti nevyroste nic, co má nějakou cenu, říká Bůh Syn. Utěšuj, objímej, hlaď, mluv, konejši, povzbuzuj, protože bez něhy a útěchy neumí existovat ani prvoci, natož ty, Boží člověče, říká Duch svatý.
Carl Gustav Jung, a nejen on, ke konci svého života přemýšlel, co mu v jeho židovském chápání Boha u Trojice tak trochu „chybí“. Nemusel hledat dlouho. Ať se kolem sebe podíval, kam se podíval, sochu Panny Marie, Matky Boží, našel skoro na každém náměstí. Ano. Je to právě tahle židovská dívka, která se stala součástí Božího vykupitelského plánu a která jen a jen tím, co prožila, jaká byla a jaká je, dokazuje, že trojiční učení církve o Bohu je skrz naskrz pravdivé a vedoucí k radosti a spáse. Ať je vám dáno nejen dnes, při svátku Svaté Trojice, něco vytvořit, někoho obejmout, někoho utěšit. Nebude na světě šťastnějšího člověka, než jste vy a ten, ke komu v lásce vztáhnete své ruce.
Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.
