Seznamka
46. prezidentem Spojených států se stal Joe Biden
Autor: Wikipedia.org / Creative commons
Od 20. ledna je v osobě Joea Bidena prezidentem Spojených států katolík. Americká biskupská konference je však v postoji vůči němu rozdělená: většina biskupů vidí kriticky především jeho postoj k potratům. Teolog Massimo Faggioli vysvětluje, proč musí nový prezident sjednotit nejen zemi, nýbrž i katolíky – a jak se mu to může podařit.
Nový prezident Spojených států je katolík. Nakolik ho to formuje?
Joe Biden vždycky zdůrazňoval, že víra je rozhodující součást jeho života. Je to první katolík v dějinách USA, který jako prezidentský kandidát svou víru neschovával ani nezamlouval – jinak než Al Smith (1928), John F. Kennedy (1960) a John Kerry (2004). Ti všichni tvrdili: Víra pro mě jako politika není důležitá.
Biden naproti tomu svoji víru v kampani tematicky rozvedl.
Ano, a nebyla v tom žádná taktika. Bylo to přesvědčení. Citoval papeže Františka a Jana Pavla II. a také encykliky. A při jeho uvedení do úřadu promluvil jezuita. Biden je skutečně přesvědčeným katolíkem. Má víru hluboko v sobě.
Jak se tato víra odrazí v jeho prezidentské práci?
Biden se bude snažit sblížit zájmy USA a katolické církve. Ale nebude to lehké, neboť jeho Demokratická strana je rozštěpená na mírně konzervativní a progresivní křídlo, a v obou jsou katolíci. Otázka ve Spojených státech nestojí: „Jsi katolík?“, nýbrž „Jaký jsi katolík?“. Nejcitlivější téma pro Bidena a katolíky je otázka interrupcí.
Do jaké míry?
Když byla v USA r. 1973 legalizovaná interrupce, stavěl se Biden vůči této značně extrémní liberalizaci kriticky. Ale v uplynulých čtyřech letech silně otočil v linii své strany. Dnes se ptají především katoličtí biskupové, jak se k potratům postaví jako prezident.
Arcibiskup José Gómez, předseda biskupské konference Spojených států, Bidenův postoj k potratům v prohlášení k jeho uvedení do úřadu ostře zkritizoval.
Přišlo mi to velmi zvláštní. Prohlášení biskupské konference před čtyřmi lety po volbě Donalda Trumpa bylo mnohem vstřícnější. Přitom si všichni ještě pamatujeme, jakým způsobem Trump vystupoval už jako prezidentský kandidát. Velká část amerických biskupů se v posledních letech stala stoupenci republikánů – nezávisle na tom, kdo byl jejich kandidát. To je problém.
Blase Cupich, chicagský kardinál, se od Gómezova prohlášení výrazně distancoval. Řekl, že bylo nerozvážné a nebylo odsouhlaseno příslušnými grémii a biskupy.
Cupich má ve své kritice pravdu. Tento otevřený spor ukazuje, že biskupská konference je totálně rozštěpená. Je pár biskupů a kardinálů, kteří mají z Bidenova vítězství radost. Ale většina jich má z jeho prezidentského období prostě paniku. Oni, kteří vždycky podporovali republikány, vidí v Bidenovi ohrožení vlastní autority. K tomu všemu mají tito biskupové od volby papeže Františka v roce 2013 ještě špatný vztah k Vatikánu. V americké biskupské konferenci vládne chaos.
Massimo Faggioli
Autor: Stthomas.edu
Která strana se v biskupské konferenci prosadí?
To nevím. Mocenský boj, který teď vychází najevo, teprve začal. Pokud vím, tak biskupové, kteří mají blízko k Františkovi a jsou otevření pro dialog s Bidenem, jsou výrazně v menšině. Převážnou část biskupů jmenoval Jan Pavel II. nebo Benedikt XVI., jsou to absolutní zastánci tvrdé linie a o mnohých tématech vůbec nejsou ochotni jednat. Úplně odmítají vidět, že boj o interrupce se v konzervativní americké politice už dávno stal bojem čistě na efekt.
To mi musíte vysvětlit.
Samozřejmě že biskupové musejí říct, že potrat je mravně špatný. A ano, americké zákony o interrupci patří k nejliberálnějším ve světě. Ale v uplynulých desetiletích se od sebe velmi vzdálily teoretické diskuse na toto téma a reálná fakta k počtům potratů.
Bylo to téma snad zveličeno?
Přesně. A kdykoliv v minulých desetiletích byli u moci demokraté, vedli humánní sociální politiku, která těhotným ženám otevřela možnost volby přece jen si dítě nechat. Republikáni naproti tomu vždycky ignorovali, že stát a společnost mají pro těhotné ženy v nouzi něco udělat. Svou bezohlednou politikou dostávali ženy do zoufalých situací. A pak prohlásili otázku potratů za čistě osobní rozhodnutí podle hesla „když se rozhodneš pro potrat, je to proto, že jsi špatná“.
Navenek se mnozí republikáni vydávají za ochránce života a vytrubují, že demokraté jsou „stranou smrti“.
Přesně, a biskupové tuto až příliš prostoduchou logiku přebírají. Je to šílené. Nečekám, že se biskupové postaví na stranu demokratů a budou obhajovat potrat. Ale očekávám od nich, že nebudou kopírovat radikální slovník republikánů a nesoustředí se jako oni na toto jediné křesťanské téma. Vedení biskupské konference ztratilo svůj morální kompas.
Jak na to reagují věřící?
Většina lidí si automaticky pomyslí, slyší-li nějaké biskupské prohlášení, že je určitě špatně. Ještě před několika lety byli proti biskupům jen liberální katolíci. Ale poslední čtyři roky i konzervativní katolíci začali říkat: Ti jsou totálně mimo. Biskupové už mají sotva nějaké přátele – na obou stranách.
Jak posuzujete to, že mnoho biskupů podporovalo Trumpa i přes jeho často extrémně nekřesťanskou politiku?
Mnoho biskupů stále ještě věří, že Trump byl pro ně a pro církev dobrý – především proto, že jmenoval mnoho konzervativních soudců. Trumpovu nekřesťanskou imigrantskou politiku, politiku životního prostředí a práva na práci ignorují. Největším zlem, které tento prezident způsobil, je však to, že politicky legitimoval násilí.
Před několika týdny vyprovokoval rozvášněný dav k útoku na washingtonský Kapitol.
Ano, a tato legitimizace násilí se usadila i v hlavách katolíků. Zvlášť ultrakonzervativní katolíci teď věří, že nežít v demokracii by pro jejich církev bylo lepší. V minulých letech se Trumpova vláda i mnozí republikánští guvernéři aktivně snažili volební právo mnoha Američanů omezit. Dotklo se to i katolíků. A biskupové k tomu neřekli ani slovo. To je děsivé. Biskupové úplně ztratili z očí, co Trumpova vláda v životě mnoha občanů způsobila.
Můžete pro to uvést příklad?
Jsem Ital a žiji v USA se zelenou kartou. Jsem tedy privilegovaný přistěhovalec, nikdy jsem se neměl čeho bát. Přesto mi moje dcera několikrát řekla: „Buď opatrný! Trump by tě mohl vyhostit ze země!“ Dovedete si představit, co tato hrozba představovala pro rodiny, jejichž právní status není tak jistý jako můj? Miliony přistěhovalců žily čtyři roky ve strachu – kvůli vládě, která vedla tvrdou politiku. Mnozí z těchto přistěhovalců jsou katolíci. Nevím, co si o svých biskupech myslí.
Jezuita James Martin si stěžoval, že někteří katoličtí kněží a biskupové nesou svými štvavými výroky spoluvinu za útok na Kapitol. Vidíte to také tak?
Má pravdu. Někteří katoličtí duchovní, ale především katolická média v USA už dávno nejsou konzervativní. Jsou z nich extrémisté. Nejagresivněji působí EWTN; ale podílejí se na tom i malé weby jako Church Militant. Všechno, co Trump dělal, označovali za dobré. Ospravedlňovali dokonce i útok rozvášněného davu na Kapitol. Musíme jasně říct, že tento extrémismus je problémem nejen evangelikálů, ale i katolíků. Sice menšiny z nich, ale tak malá tato menšina zase není.
K čemu tento extrémismus v církvi vede?
Mnoho katolíků teď v katolících jiného názoru vidí satana, Antikrista, prostě zlo. Katolíci už o sobě navzájem nemluví křesťansky, duchovním způsobem, ale jen politicky. To je opravdu zlé.
Biden zdůrazňuje, že se chce pokusit uzdravit a znovu sjednotit zemi. Může se mu to podařit i mezi katolíky?
Myslím, že možné to je, neboť má cit pro smíření a jeho víra mu přitom bude pomáhat. Tento úkol smířit katolíky navzájem je enormně důležitý. Když v katolické církvi není jednota, nebude jednota ani v celé zemi.
Proč?
Protože katolická církev je největší ve Spojených státech a protože zahrnuje lidi ze všech sociálních vrstev, ze všech světových regionů a každého původu. Má bílé i Latinos, Asiaty i Afroameričany, chudé i bohaté. Je církví, která plně reprezentuje, čím tato země je. Je to rozhodující část společnosti.
Rozhovor vedl Andreas Lesch. Z německého originálu přeložila Pavla Holíková.
