Seznamka
Julie Kručak a Marie Iljašenko
Autor: Anička Guthrie
V uplynulých dvou měsících jsme v Dominikánské 8 věnovali válce na Ukrajině tři setkání. Ačkoli se při pohledu na zničená města, masové hroby a rodiny na útěku může zdát, že debaty a umělecké intervence jsou jaksi nemístní nebo alespoň nedostatečné, myslím si, že je to jedna z mála plně lidských reakcí, kterých jsme schopni. Tváří v tvář brutalitě a utrpení chceme pomáhat; zároveň se potřebujeme jednoduše potkat, dát průchod emocím, společně o událostech přemýšlet a mluvit. Chtěli jsme využít naše možnosti a vytvořit prostor, kde by snad hlubší porozumění a empatie postavily křehké, ale reálné základy naděje.
V prvních dvou debatách se zkušení experti, kteří ochotně přijali naše pozvání, pokusili rozklíčovat dva počáteční tíživé kontexty. Nejprve zdánlivou bezmoc, dosavadní iluze a spravedlivé volání po adekvátní reakci demokratických států na ruský útok (Bezmoc tváří v tvář agresi?; 3. března 2022), následně strašlivou spleť kulturně-historických specifik, politicko-psychologických schémat a osobních motivací, které existenci Putinova Ruska v současnosti umožňují (Putinovo Rusko; 10. března 2022).
Petr Kolář, bývalý velvyslanec v Rusku a USA, tehdy upozorňoval, že jsme se pořád neodhodlali pochopit, že původcem války je sedmilhář a nebezpečný šílenec, se kterým není možné standardně vyjednávat. Jestli nezačneme Ukrajině pomáhat mnohem více vojensky, prohrajeme. Bezpečnostní analytik Jan Růžička potvrdil, že zdrojem ruského jednání je v mnohem větší míře ideologický etnocentrismus než racionalita. V dějinách to není poprvé, kdy přesvědčení o nadřazenosti vlastní skupiny vede k chybám ve strategickém uvažování. Mnoho Rusů však rovněž prožívá beznaděj a bezmoc, které ústí v rezignaci a apatii. Podle novináře Ondřeje Soukupa většina pořád nechce nic vědět, zavírá oči a jenom doufá, že vše brzy skončí. Očekávání, že individuální lidská práva jsou dnes stejně srozumitelná a atraktivní pro všechny lidi, se ukázala naivní, když politický geograf Michael Romancov popsal, jak být a mít znamená v Rusku vzhledem k jeho historickému vývoji něco zcela jiného než v západních společnostech. Přehlížení podstatných rozdílů není známkou naděje, má naopak fatální důsledky v různých oblastech. Dění posledních týdnů nasvěcuje známé konstelace v novém světle, mimo jiné obnažuje doposud skrytou osobitost ukrajinské kultury. Rusista Tomáš Glanc nastínil, jak se na pozadí imperiálního, typologicky fašistického ruského modelu ukazuje Ukrajina charakteristická svou jazykovou pluralitou a inspirativním prolínáním židovských, habsburských a polsko-litevských linií.
Básníci pro Ukrajinu
Autor: Anička Guthrie
Tuto jedinečnost jsme mohli konkrétně zakusit během třetího setkání, benefičního autorského čtení (Básníci pro Ukrajinu; 7. dubna 2022). Za doprovodu současné hudby v podání studentů pražské HAMU pod vedením jejich učitele Jana Trojana představili čeští autoři Adam Borzič, Anna Beata Háblová a Marie Iljašenko poezii, ve které taví emoce vyvolané válkou. Zaznělo také několik textů ukrajinské básnířky a spisovatelky Julie Kručak. Spolu se svými dvěma malými dětmi uprchla do Prahy na pozvání Českého literárního centra, zatímco její manžel, výtvarník, pomáhá domobraně v blízkosti Kyjeva. Básně, které přečetla, nebyly o válce. Něžně a vtipně zachycovaly blízkost rodinných setkání, obyčejnost, která se dnes neděje, tradiční charakter Ukrajiny, kterou si s sebou přinesla. „V této válce si každý z nás našel své místo, objevil ve svém nitru někoho dosud neznámého. Jsme jakoby přešití, překódovaní. Je jasné, že už nikdy nebudeme stejní jako předtím. A náš hlavní úkol nyní je přežít, zůstat celí, zůstat plní života. Nepropadnout zmatku a neudusit se pocitem viny. (…) Nesmíme dopustit, aby na tomto světě bylo kvůli zpropadeným, krvežíznivým, zlým Rusákům méně štěstí.“ K této její nadějeplné výzvě se v Dominikánské 8 chceme připojit.
Záznamy všech akcí platformy Dominikánská 8 najdete na našem kanálu YouTube a Spotify. Můžete nás sledovat také na sociálních sítích Facebook, Twitter a Instagram.
Autorka je členkou redakční rady revue Salve a pracuje v Dominikánské 8.
