Deset let od souhlasu ČBK se zahájením procesu beatifikace P. Josefa Toufara

Ilustrační foto: návrat ostatků P. Josefa Toufara do Číhošti
Autor: Petr Neubert

Vydání knihy Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli v roce 2012 vyvolalo obnovený zájem o životní osudy kněze královéhradecké diecéze, úzce spojeného s Vysočinou, P. Josefa Toufara (1902–1950). Díky ní se ukázala jeho lidská a kněžská osobnost, která dosud stála ve stínu událostí závěru jeho života, kdy byl v důsledku mimořádných úkazů v kostele v Číhošti odvlečen komunistickou státní bezpečností a následkem čtyř týdnů výslechů v podzemí valdické kartouzy umírá ve svých 47 letech v sanatoriu v Praze při marném pokusu lékařů zachránit jeho život pro připravovaný politický monstrproces. 

O rok později, v dubnu 2013, vyjádřila Česká biskupská konference souhlas se zahájením beatifikačního procesu. Prvním cílem bylo nalezení a exhumace jeho těla, uloženého do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. To se na svátek svaté Anežky 13. listopadu 2014 po dvoutýdenním úsilí skutečně podařilo. Po nezbytném antropologickém a genetickém zkoumání, které potvrdilo pravost tělesných ostatků, byly za přítomnosti skoro pěti tisíc poutníků svěřeny do zvláštní schrány a uloženy do středu kostela v Číhošti v červenci 2015. V prosinci 2015 přišel oficiální souhlas Vatikánu se zahájení diecézní fáze procesu. V dalších letech vyšlo několik dalších publikací (M. Doležal, Krok do tmavé noci (2016), Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště (2018), vyšlo italské a polské vydání životopisu). Konají se pravidelné poutě o třetí neděli adventní a ve výroční den násilné smrti Josefa Toufara 25. 2., kde významné osobnosti reflektují jeho život a odkaz. Při velké letní pouti v roce 2016 byl hlavním celebrantem světící biskup V. Malý. Díky těmto aktivitám a zájmu veřejnosti probíhal další sběr historických pramenů a svědectví. V roce 2017 bylo v kostele v Zahrádce, kde Josef Toufar působil osm let jako kněz,  instalováno poslední plastické dílo sochaře Olbrama Zoubka Pocta Josefu Toufarovi. Zřídily se internetové stránky www.joseftoufar.cz, kde je prezentován jeho životní příběh a aktuality k dění okolo beatifikačního procesu. 

Deset let od souhlasu ČBK se zahájením procesu beatifikace P. Josefa Toufara

Portrét Josefa Toufara
Autor: Archiv Miloše Doležala / Jako bychom dnes zemřít měli

Samotný proces beatifikace, přípravná fáze diecézního procesu, se započal na konci listopadu 2018, kdy byli jmenováni postulátor procesu, biskupský delegát, promotor iustitiae, předseda a členové historické komise a obsazeny další nezbytné pozice. Během následného roku 2019 byla připravena řada setkání a bohoslužeb, které připomínaly 70. výročí jeho odvlečení a smrti, v Číhošti, Valdické kartouze, Havlově knihovně a v Borůvkově sanatoriu v Praze. Zakončením byla několikadenní konference a poutní setkání v premonstrátském konventu v Želivě v únoru 2020. 

Uskutečnily se výslechy svědků, pokračovalo shromažďování pramenů. Následné roky byly žel narušeny covidovými uzávěrami, vážnými zdravotními obtížemi protagonistů procesu a výměnami na pozicích biskupského delegáta, promotora iustitiae a notáře.  Přesto se v létě 2022 podařilo uspořádat důstojnou vzpomínku 120. výročí narození Josefa Toufara v Polné a Zhoři, završené poutní slavností v rodném Arnolci, při které byla odhalena knězova busta. 

Z číhošťského kostela a farního areálu se stalo spontánní poutní místo, kam přijíždějí každý rok tisíce poutníků i ze zahraničí, na faře je stálá výstava, která předtím prošla mnoha městy. Konaly se a konají desítky přednášek o životě a odkazu Josefa Toufara. Řada měst po něm pojmenovala ulice či parky (Chotěboř, Hlinsko, Havlíčkův Brod, Ledeč, Praha), vyšla podrobná kniha mapující místa spojená s jeho životem (M. Doležal, Když není motorka, lépe chodit pěšky (2020)). Vyšly další tisky rozvíjející jeho duchovní odkaz jako Velký pátek číhošťského faráře P. Josefa Toufara: křížová cesta (2020)). Vznikla divadelní hra Zpráva o zázraku (Divadlo Husa na provázku), opera Toufar (Národní divadlo), scénické pásmo Kam zmizel můj strýc, pane prezidente Slavomíra Hořínka a Jany Frankové (Česká filharmonie a Dismanův rozhlasový dětský soubor), oratorium Můj Ježíš skladatele Jiřího Trtíka, vznikají obrazy (Věra Jirousová, Klaudie Ondok). Toufarovy osudy přiblížilo české veřejnosti i několik televizních dokumentů, jeden z nich byl oceněn například na festivalu dokumentárních filmů NNW v polské Gdyni. V rámci činnosti Ústavu dějin totalitních režimů vzniklo jako didaktická pomůcka do škol komiksové zpracování. Připravuje se obnova farního areálu jako důležitého místa paměti českého národa. 

Jsme rádi, že vzhledem k reálnému započetí diecézní fáze procesu na konci listopadu 2018, nutností připravit aktivity spojené s důležitými výročími a navzdory covidovým a dalším limitům, se podařilo významně postoupit.  Jak v našem porozumění odkazu životního příběhu P. Josefa Toufara, tak v přijetí osobnosti P. Josefa Toufara širokou veřejností. Stává se součástí historického povědomí českého národa a oslovuje lidi dobré vůle v Polsku, Itálii, na Slovensku či Slovinsku a v řadě dalších zemí. 

 

Tomáš Petráček je postulátorem procesu. Miloš Doležal je předsedou historické komise.