Internet, říká se, dokáže zjednodušit řadu věcí, usnadnit spojení mezi lidmi, kteří by se jinak asi ani nepotkali a pobíhání a ježdění v délce několika hodin umožní občas zkrátit na několik kliknutí. Skutečnost, že mnohdy těch několik ušetřených hodin stejně strávíme běháním a ježděním po internetových stránkách, které nám nic řešit nepomohou, ponechme tentokrát stranou, protože jde o problém mezi židlí a klávesnicí a nikoliv v internetu.

Snad všichni jsme už dostali různé e-maily prosící o různou pomoc, třeba pro těžce nemocné lidi.. Bohužel někdy šlo o sprosté hoaxy (falešné maily určené jen k tomu, aby se stálým opakovaným rozesíláním co nejvíce pomnožily), jindy ale za nimi byla skutečná osoba, potřebná naléhavé pomoci. O jednom takovém případu jsme nedávno psali i zde.

Tentokrát chci ale upozornit na opačnou situaci, možnost poslat alespoň několik povzbuzujících slov mladému muži, který prochází velmi těžkou životní zkouškou. Před několika týdny byl těžce zraněn a ochrnul prakticky po celém těle. Ti z čtenářů, kteří sdílí zájem autora tohoto článku o lední hokej už vědí, o kom je řeč. Mladý útočník třebíčské Horácké Slavie Tomáš Zelenka utrpěl vážné poranění krční páteře po faulu obránce jihlavské Dukly, který ho zezadu narazil na hrazení. Po tragické smrti, také následkem zranění po nárazu hlavou do hrazení po pádu při stíhání puku v obranném pásmu, zlínského Luďka Čajky počátkem devadesátých let jde patrně o nejhorší úraz v českém vrcholovém hokeji.

Poměrně krátce po nešťastném úrazu zřídila skupina hokejových nadšenců provozující stránky www.ohf.cz (což je jakási inernetová základna party fandů nejrůznějších klubů, kteří si říkají Opravdoví Hokejoví Fanoušci) na svém serveru adresu tomas.zelenka@ohf.cz a vzkazy, které na ni přicházejí předává zraněnému hokejistovi.

Mezitím se podle posledních zpráv Zelenkův stav mírně zlepšil, zraněný může již trochu pohybovat rukama, ale většina těla je stále ochrnulá. Brzy má být přeložen z ARO na spinální jednotku a pak na rehabilitační oddělení. Další zlepšení jeho stavu jsou v rukou Božích a lékařských.

Vzpomenutím v modlitbě nebo odesláním krátkého pozdravu či povzbuzení mu může „přihrát“ kdokoliv.