Byl vynesen další z řady rozsudků v léta se vlekoucí kauze sporu mezi dvěma arcibiskupskými vinnými sklepy. Spravedlnost nalezena a potvrzena. Alespoň pro tuto chvíli. Jednatel konkurenční společnosti byl odsouzen. Každého člověka, zvláště katolíka by mělo hřát vědomí, že spravedlnosti bylo učiněno zadost. Nebudu mást čtenáře vypisováním událostí kolem obou firem, jejichž název podobá se jako vejce vejci. A o to v onom sporu jde především.

Jen pro připomínku: byly kdysi založeny arcibiskupské vinné sklepy, převzaté jako charitní výrobna mešního vína (se kterým sloužit mši svatou bylo skutečnou obětí). Nová společnost s ručením omezeným měla několik vlastníků, jednatele pana Grmolce a jedním ze spoluvlastníků bylo i olomoucké arcibiskupství. Ve společnosti mělo však menšinový podíl. Podnik vzkvétal, víno bylo dobré. Není mou věcí hledat, proč došlo k různým sporům, skončily však situací docela kuriozní: stávající společnost musela kroměřížské prostory opustit a na její místo se dostala společnost nově založená.

Jaká proměna! Název nového spolku byl téměř totožný s bývalou společností, viněty na lahvích také. Jen arcibiskupství olomoucké má v této společnosti většinový podíl. Jednatelem je pan Koníček. Za klamání spotřebitelů, nelegální používání etiket jiné firmy a další nepravosti byl odsouzen. Potud, zdá se, zvítězil zdravý rozum policie a soudců. Bývalá firma byla obchodně poškozena a nová firma tedy musí platit odškodné.

A nyní přichází dramatické rozuzlení. Soudný člověk by čekal, že již dávno z oné původní firmy vedené panem Grmolcem arcibiskupství olomoucké vystoupilo, nechalo se vyplatit či co podobného, jak ostatně jeho mluvčí na počátku sporu tvrdil. Nic takového se nestalo. Arcibiskupství má podíly v obou společnostech. Jeho prohra na jedné straně je vždy výhrou na straně druhé. Trochu absurdní divadlo, které by možná vymyslel bývalý prezident v některé ze svých her. Kdykoliv zvítězím, prohraji. Ale také kdykoliv prohraji, zvítězím. Tomu říkám myslet na zadní kolečka. Jen pořád nevím, jak to nazvou občané a věřící, kteří mají IQ vyšší než 65.

Naskýtá se otázka, proč omluvy a smiřovačky za čarodějnické procesy, když je možné přijmout Grmolcem nabízený smír v této kauze. Lehké je omluvit se za staletí staré chyby (ostatně dnešní církevní představitelé se jistě cítí být lidmi moderními, kteří s těmi starými zločiny nemají co společného), těžší je podat ruku ke smíru sousedovi přes plot. Spíš se mi zdá, že olomoucké arcibiskupství navazuje na tradice Galuškova Slovácko sa súdí: ať to stojí co to stojí, soudit se musíme!

Za necelé tři týdny proběhne soud mezi pověřencem arcibiskupa Graubnera a žalovanými protistranami, kterými je pan Grmolec a Katolický týdeník. V rozhovoru pro KT měl p. Grmolec urazit pana Kavičku. A opět stejná legrace: na jedné straně arcibiskupův pověřenec, na straně druhé podnik Katolický týdeník, jehož faktickým představitelem a reprezentantem majitelů je arcibiskup Graubner ve funkci předsedy ČBK. Arcibiskup arcibiskupovi…Nezbývá, než gratulovat k vytváření zdárného a pozitivního obrazu církve v očích veřejnosti.