Tři dny před druhým kolem prezidentské volby otiskla MF Dnes na titulní straně článek „Pražský imám ve službě teroristů“ s velkou, ale 13 let (!) starou fotkou „ideálního typu vousatého teroristy ". Podle článku policie obvinila z terorismu první tři české občany s palestinskými kořeny. Vyšetřování je tajné, probíhá již půl roku, a můžeme jen spekulovat, jak se téma dostalo do novin právě před volbami. 

Ekumenické vigilie v předvečer slavnosti seslání Ducha Svatého nebo nedělní letniční bohoslužby se uskutečnily na několika místech republiky. V sobotu 3. června křesťané společně slavili vigilii v katedrále na Pražském hradě nebo v Českém Brodě. V České Lípě se již tradičně sešli na den vlastní slavnosti seslání Ducha svatého k ekumenické interkomuniální bohoslužbě evangelíci a členové Církve Československé husitské z České Lípy a okolí.

Březnové číslo Zpravodaje pražské arcidiecéze přináší jako hlavní téma články o zvažované obnově mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Na připravované číslo Zpravodaje s mariánskou tématikou upozornil magazín Christnet i tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského Stanislav Zeman. Redakce se na arcibiskupství obrátila s dotazem, jaká stanoviska předložilo starostovi Prahy 1 Oldřichu Lomeckému na základě tvrzení v článku Martina Vaňáče "Podvodem ke smíření."

Před Vánocemi v roce 2013 jsem měl tu čest napsat recenzi na knihu rozhovorů s dvanácti osobnostmi ze slovenského křesťanského světa. Dnes se mi dostává do rukou volné pokračování této edice. Zajímavý je hned první rozhovor s nedávno zesnulým Antonom Srholcom. Na deset let ho zavřeli do lágru a svěcení na kněze příjel od samotného papeže, přesto po revoluci nedostal šanci sloužit v duchovní správě. Vydavatel vybral pro svůj almanach i čtyři statečné ženy a pět zahraničních osobností; "přízračného" kněze z uprchlického tábora, Putinova kritika profesora Zubova, nebo kardinála Vlka. Ten se stal mnohým Slovákům sympatický i díky obhajobě odvolaného arcibiskupa Bezáka.

Po okupaci Československa, v srpnu 1968, nastala doba tzv. normalizace, další období, kdy se kostely nestavěly, a to až do sametové revoluce. Poněkud svobodněji mohlo docházet k úpravám interiérů. Připomeňme si proto výtvarníka Miroslava Radu, který od konce šedesátých let navrhl řadu kompletních úprav evangelických chrámů a modliteben nebo pro dané místo realizoval obraz s náboženskou tematikou.