Otázka celibátu a kněžského manželství je v katolické církvi jedna z nejdiskutovanějších. Popravdě neexistuje argument, který by nebyl pro či proti zachování povinného celibátu přednesen. Přesto je zřejmé, že i dnes, v 21. století, je celibátní život kněze či řeholnice považován v řadě ohledů za nejlepší a nejdůstojnější způsob života.

Nová kniha religionisty, teologa, pedagoga a kazatele Pavla Hoška, nazvaná Ve víru Velkého tance, která reflektuje „duchovní zkušenost přítomnou v literárním díle C. S. Lewise“, je pro mě symbolem ryzí teologické práce pro čtenáře počátku 21. století. Je také příjemným a povzbuzujícím čtením v době, která není jednoduchá.

Utrpení a smrt jsou klíčovými událostmi řady náboženských systémů. Platí to také pro křesťanství, potažmo pro jeho římskokatolické dějinně-teologické pochopení. Nejsou to však události klíčové. Centrálním motivem Kristova vykupitelského příběhu jsou život a zmrtvýchvstání.

Problematika transsexualismu a (respektive) transgenderu hýbe křesťanskou společností napříč denominacemi. Je přímým pokračováním pevného i měnícího se křesťanského náhledu na homosexualitu, partnerské vztahy a rodinu. Lékařské, etické a teologické uchopení tohoto fenoménu je ve stejném ohledu dráždivé i pro část lidí sekulární společnosti, kteří se s žádným náboženstvím neidentifikují.

Podcast Letní punkta, jehož jednotlivé epizody vznikají díky péči Kláry Jirsové a Norberta Schmidta při duchovně-kulturním prostoru Dominikánská 8 a ve spolupráci s Centrem teologie a umění KTF UK v Praze, jsou laskavým pohlazením v časech, který není jednoduchý. V pěti či šestiminutových úvahách přibližují osobnosti českého křesťanského, kulturního, literárního a uměleckého světa některou ze skrytých dominant krajiny, která se do nich v jednom okamžiku nebo po mnoho let otiskovala.