V neděli ráno, podivuhodně symbolicky na prahu postní doby, skončil ve Vatikánu summit představitelů biskupských konferencí celého světa. Některá média hlásají, že skončil fiaskem, nic neřešícím plácnutím do vody. Františkovo konstatování, že sexuální zneužívání dětí je globální problém a netýká se jen církve, mnozí považují za snahu o bagatelizaci.

Ráda bych reagovala na článek teoložky Lucetti Scaraffie, která dává do souvislostí zneužívání a strach z tělesného kontaktu i jednoduchého dotyku, pohlazení. Doteky jako takové patří k řeči těla. Vůbec nemusí mít sexuální kontext. V dnešní době, kdy se o sexu mluví jako o chlebu, kdy se na internetu probírají ložnicové detaily, se paradoxně bojíme jakéhokoli dotyku, aby nemohl být špatně vykládán. Za chvíli se budeme obávat i podání ruky.

Mnohá sekulární media se netají škodolibou radostí, lidé pověrčiví poukazují na Nostradamovo proroctví, podle kterého by současný papež měl být tím posledním. Protože se provalily moc nepěkné věci, mnozí věřící jsou zarmouceni a znejistěni. Konzervativní kruhy upínají své naděje k návratu před koncil, neboť se domnívají, že tehdy bylo všechno jasné, pevně dané, jako rubriky v misálu. 

Vyjde-li v současné době sbírka básní, je to bezesporu událost. Vždyť po boomu devadesátých let se v edičních plánech vydavatelství objevuje stále méně poezie a básníci se opět musí uchylovat k samizdatu. Není to ovšem nic nového pod sluncem. Debutující básníci to nikdy neměli snadné a výjimkou není ani Karel Hynek Mácha – je známo, že svůj Máj musel vydat vlastním nákladem.

Rok se opět sešel s rokem, vlády se ujal červenec. Katolická charismatická konference probíhá právě začátkem prázdnin. Letos má dvacáté deváté narozeniny. Před jedenácti lety našla domov v Brně na Výstavišti. A asi už sotva kdy by mohla být někde jinde, protože zájem stoupá, počet účastníků se zvyšuje a i úctyhodný pavilón F přímo praská ve švech.