Výročí padesáti let od setkání biskupských konferencí zemí Latinské Ameriky (CELAM) v peruánském Medellínu v srpnu 1968 si připomněl kongres, který proběhl na přelomu srpna a září tohoto roku v San Salvadoru. Pod názvem Nářek chudých a země se nás dotýkají: 50 let od konference v Medellínu pořádala kongres Amerindia, společnost teologů Latinské Ameriky a Karibiku. Zúčastnilo se ho přes 600 zájemců z 28 zemí, včetně dvou hostů z České republiky.

Inzerát na bibliolog jsem našla zcela náhodou na stránce mladez.evangnet.cz. Nejvíce mě zaujalo, jak málo informací poskytoval. Aura tajemna vzbudila mou zvědavost natolik, že jsem se přes svou počáteční nedůvěru nakonec přihlásila. A pět letních dní v Kutné Hoře se neočekávaně stalo opravdu skvělou akcí, ale popořádku…

Historička a editorka Observatore Romano Lucetta Scaraffia v rozhovoru o klerikalismu vycházejícím z kněžského celibátu, který se podle ní vrací na scénu proto, že sekularismus zbavil kněze dosavadní moci ve společnosti.

Substantiva zneužívání a církev by se neměla vyskytovat vedle sebe, dokonce ani v jedné větě, natož v nadpisu článku, který se pokouší nad touto skutečností, k níž v církvích – želBohu – dochází, zamyslet. V (ideálním) světě, kde se Boží království začíná a v Bohu své naplnění má, by se mělo jednat o vzájemně odporující záležitosti, o oxymórony - stejně jako v Březinově Svítání na západě. Stejně jako na západě nemůže svítat, tak v církvích nemá docházet k jakémukoli zneužívání, samozřejmě ani tomu sexuálnímu. 

Americká jezuita James Martin sepsal několik bodů, které by podle něj mohli pomoct vyřešit současnou krizi církve, která vyvolalo odhalení případů sexuálního zneužívání kněžími. „Bez určitých konkrétních kroků lidé z církve odplynou a už se nikdy nevrátí, stejně jako voda z boku Ukřižovaného na Velký pátek,“ píše Martin.