V polovině října jmenoval papež František nové členy papežské Akademie pro život, mezi nimi také profesorku Marianu Mazzucato. Právě její jmenování vyvolalo v některých katolických kruzích odmítavé reakce. Profesorka Mazzucato se totiž deklaruje jako ateistka a navíc letos v létě, když Nejvyšší soud USA zrušil federální právo na potrat, v několika tweetech kritizovala uvedené rozhodnutí, resp. podpořila kritiky tohoto soudního rozhodnutí.

Synodní tým představil ve Vatikánu pracovní dokument pro kontinentální fázi: přinášíme první informace o obsahu dokumentu z německého pohledu. Dokument biskupské synody ukazuje – jako snad žádný vatikánský dokument předtím – jak rozmanitě a mnohotvárně věří, myslí a žijí katolíci po celém světě.

Druhý vatikánský koncil, který byl zahájen před 60 lety, 11. října 1962, se stal přelomovým okamžikem v moderních dějinách katolické církve. Vzhledem k významu, který koncil hraje v dějinách, je skoro nemožné jej jen stručně postihnout. Prosím proto laskavého čtenáře, aby následující řádky chápal jako několik poznámek k velkému tématu, které mají zdůraznit specifické rysy koncilu a opravit některá tradovaná klišé.

S vyhlášením nové Konstituce řádu maltézských rytířů spojila některá zahraniční i domácí média výroky o silovém řešení a snaze Vatikánu ovládnout tento dosud suverénní řád. Jakékoliv kontroverze jsou vždy mediálně vděčné. Není třeba předstírat, že tento řád neměl v minulosti problémy, a zvláště v posledních letech jej provázely významné vnitřní neshody.

Výzva ke spolupráci světových náboženství v náročné době globálních hrozeb. Text vychází v řadě světových medií před mezináboženským setkáním v Kazachstánu, aby toto shromáždění podpořil. Výzvu, ke které se připojují další signatáři, inicioval Tomáš Halík spolu s bývalou německou spolkovou ministryní Annette Schavan a pastorální teolog a sociolog náboženství z Vídně Paul M. Zulehner.