Když se Tomáš Halík pro svůj článek v Lidovkách Já nejsem Charlie. Ke svobodě patří zodpovědnost stal terčem dosti tvrdé kritiky, začal jsem se tímto tématem zabývat. Tedy ne tím, jestli je možno kvůli napadání náboženství vraždit. To je mimo diskusi. Ale o to teď nejde. Symboly jsou vždycky víceznačné.

Téměř před půl stoletím napsal spisovatel Miloš Dvořák útěšnou úvahu o Inflaci slova v našem věku a prorocky předznamenal to, co se mělo stát a stalo i naším osudem.

Být zde společně v České republice, ve středu Evropy, je velká radost. Už jednou jsme tu evropské setkání měli: v roce 1990, rok po nezapomenutelné sametové revoluci.

Můžeme zprávy o Ježíšově narození a dětství považovat za historické události?  -  Když budeme chtít, tak můžeme. To se tedy týká toho, co se stalo, nikoliv teologického významu. Ten je otázkou interpretace, která je čistě náboženská.

Rok 1989 byl drtivou většinou lidí přijatý s euforií a vděčností. Jedna černá kapitola skončila a začít měla nová etapa. Málo lidí si ale tehdy uprostřed všeobecného nadšení uvědomovalo, že pádem komunismu nic nekončí, ale teprve začíná.