Ptal jsem se nedávno svého syna, ke komu raději chodí nakupovat zmrzlinu. K té paní, co se mračí, nebo k té paní, co se usmívá. Obě mají stejnou zmrzlinu, ale syn raději chodí k té paní, co se na něj směje. Prostě lidi, kteří jsou pozitivní, máme radši. A řekněte si sami, není život krásnější, když se lidé na sebe usmívají?

Ptal jsem se nedávno svého syna, ke komu raději chodí nakupovat zmrzlinu. K té paní, co se mračí, nebo k té paní, co se usmívá. Obě mají stejnou zmrzlinu, ale syn raději chodí k té paní, co se na něj směje. Prostě lidi, kteří jsou pozitivní, máme radši. A řekněte si sami, není život krásnější, když se lidé na sebe usmívají?

Homilie plzeňského biskupa Mons. F. Radkovského pronesená na Národní svatováclavské pouti homilii se setkala s převážně kladným ohlasem. Jako spisovatelka musím ocenit zajímavý až napínavý úvod, což mě u technicky zaměřeného biskupa mile překvapilo. Líčil v něm předvečer zavraždění svatého Václava, kdy se rozhodovalo o směru a cestě českého národa. "Jaké cesty se tehdy nabízely? Cesta Václavova, náročná mravními zásadami, zdlouhavá hledáním a vytvářením smíru, cesta zušlechťující, cesta křesťanské pravdy a lásky. Jinam směřovala cesta Boleslavova, cesta rychlá, cesta kruté moci a hrubé síly, cesta, k níž hleděli lidé závistiví a mocichtiví."

Homilie plzeňského biskupa Mons. F. Radkovského pronesená na Národní svatováclavské pouti homilii se setkala s převážně kladným ohlasem. Jako spisovatelka musím ocenit zajímavý až napínavý úvod, což mě u technicky zaměřeného biskupa mile překvapilo. Líčil v něm předvečer zavraždění svatého Václava, kdy se rozhodovalo o směru a cestě českého národa. "Jaké cesty se tehdy nabízely? Cesta Václavova, náročná mravními zásadami, zdlouhavá hledáním a vytvářením smíru, cesta zušlechťující, cesta křesťanské pravdy a lásky. Jinam směřovala cesta Boleslavova, cesta rychlá, cesta kruté moci a hrubé síly, cesta, k níž hleděli lidé závistiví a mocichtiví."

Homilie plzeňského biskupa Mons. F. Radkovského pronesená na Národní svatováclavské pouti homilii se setkala s převážně kladným ohlasem. Jako spisovatelka musím ocenit zajímavý až napínavý úvod, což mě u technicky zaměřeného biskupa mile překvapilo. Líčil v něm předvečer zavraždění svatého Václava, kdy se rozhodovalo o směru a cestě českého národa. "Jaké cesty se tehdy nabízely? Cesta Václavova, náročná mravními zásadami, zdlouhavá hledáním a vytvářením smíru, cesta zušlechťující, cesta křesťanské pravdy a lásky. Jinam směřovala cesta Boleslavova, cesta rychlá, cesta kruté moci a hrubé síly, cesta, k níž hleděli lidé závistiví a mocichtiví."