Po okupaci Československa, v srpnu 1968, nastala doba tzv. normalizace, další období, kdy se kostely nestavěly, a to až do sametové revoluce. Poněkud svobodněji mohlo docházet k úpravám interiérů. Připomeňme si proto výtvarníka Miroslava Radu, který od konce šedesátých let navrhl řadu kompletních úprav evangelických chrámů a modliteben nebo pro dané místo realizoval obraz s náboženskou tematikou. 

Michel Faber (1960), spisovatel původem z Nizozemí a žijící ve Skotsku, je přední autor řady celosvětově proslulých knih. Jako poslední titul u nás vyšel román Kniha zvláštních nových věcí. Popisuje setkání misionáře Petera Leigha s mimozemskou civilizací ve vzdálené galaxii, kam je vyslán, aby se staral a potřeby tamního sboru.

Těch téměř třicet kapitol Heryánových setkávání, meditací a biblických exegezí vás zasáhne a možná i promění. Autor se v nich nestylizuje do role kazatele nebo vědce. Vzletné způsoby projevu jsou mu cizí. Vypráví tak, jako by mluvil se svým kamarádem v tramvaji, na fakultě nebo cestou na bohoslužbu. 

Počátkem letošního léta vydala Univerzita Palackého v Olomouci knižně disertační práci mladého sociologa Jiřího Horáka, kterou nazval Dechristianizace českých zemí. Sekularizace jako záměr. Jak je již z titulu zřejmé, publikace se zabývá příčinami nízkého podílu obyvatel České republiky, kteří se považují za křesťany, respektive za katolíky.

Nová kniha psychologa Jeronýma Klimeše Křesťanství, vztahy a sex se zabývá problematikou partnerství a rodiny. Ponechám stranou celý obsah knihy, která by si zasloužila péči početnějšího autorského kolektivu a dohled kvalifikovaných recenzentů. Ponechám také stranou poněkud svérázný styl překypující příklady z poradenské praxe a bonmoty. Tímto textem reaguji především na názory a doporučení v přístupu k lidem s odlišnou sexuální orientací.