V nedávné době jsme si připomněli desáté výročí smrti Tomáše Špidlíka, jednoho ze čtyř českých kardinálů, kteří nebyli spojeni s pražským ani olomouckým biskupským stolcem, jezuitou, který dokázal skloubit vzdělání a hlubokou osobní spiritualitu s výjimečným organizačním talentem a vtipem.  

V pondělí 6. dubnu 2020 si připomeneme 500. výročí úmrtí malíře Rafaela Santiho. V Drážďanech visí jedno z jeho nejznámějších děl: Sixtinská madona. V rozhovoru o tomto slavném obraze ředitel Zwingeru Stephan Koja přemítá o tragice, kýči a nebeských sférách.

Stojíme tváří v tvář dvěma modelům. Jednak „zrychlování“, o němž píše ve své encyklice i papež František, tedy skutečnosti, že konzumujeme víc, než kolik unese životní prostředí, obecně tedy kultuře odpadu. A jednak kontemplaci, chvále. Je to ostatně sám význam Laudato si‘ „Buď požehnán“: jakmile jsme zahlédli krásu věcí, nemáme už chuť je kazit", říká v rozhovoru o ekologické konverzi mladý arcibiskup z Martiniku David Macaire. 

Kohákovy postoje budily v české veřejnosti souhlas i kontroverze. V jeho osobě a díle se české evangelictví vrátilo z exilu ve velmi odlišné podobě, než v jaké do exilu odešlo. Vrátilo se však v podobě, která živě a výrazně vstupuje do současné české kultury.

Odchod Erazima Koháka znamená další ztrátu v generaci filozofů, kteří jsou spojeni s vlnou moderního raně fenomenologického myšlení, především ztrátu v řadách přímých pokračovatelů Jana Patočky či prezidenta Masaryka. Dnes již přímé následnictví této linie může držet jen pár osobností, které nesporně dotvářejí panteon toho, co bychom mohli označit jako česká identita.