Krátko po vyjdení knihy „Kristovci" od mojich priateľov zaznievala často otázka: ,,Ako si mohol zabudnúť na pátra Srholca." Tento rozhovor vznikol ako prvý, ak by som sa raz rozhodol vydať pokračovanie knihy. Ten čas prišiel, žiaľ páter António sa ho už nedočkal. Zomrel 7. januára 2016  v Bratislave. V roku 1951 sa pokúsil utiecť za hranice, kde chcel študovať teológiu. Chytili ho a 10 rokov strávil vo väzení, prevažnú časť v uránových baniach v Jáchymove. Za totality bojoval s komunistami, po revolúcii sa dostal do zložitých vzťahov s vedením svojej cirkvi, kedy mu arcibiskup Sokol neumožnil aktívne slúžiť v rámci farnosti, po ktorej túžil. 

Papež František je nesporně mimořádnou postavou 21. století. V jeho úřadu se spojuje výkonná zodpovědnost v církvi, ale podle staré tradice, také role představitele státu Vatikán. Tyto dvě roviny se mísí dohromady a jednou papež vystupuje jako duchovní osoba – římský biskup a podruhé jako prezident malého, ale politicky významného státu.

To, že se najednou tolik lidí dovolává „křesťanských hodnot“, bude tedy sotva důsledkem náhlého oživení křesťanské víry. Mnohem spíš je pravděpodobné, že se tu s křesťanstvím zachází velice účelově, říká kardinál Vlk v exkluzivním rozhovoru pro Christnet. Vysloví se mj. i ke  kauze arcibiskupa Bezáka či k neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu.

Toto svědectví je mou nepřímou odpovědí na prolhaný pamflet, kterým se určité kruhy „Přátel Ruska“ snažily formou mého „alternativního životopisu“ na bulvárních proruských serverech – a pak dalších internetových zdrojích-  poškodit mou pověst. Zatímco jejich pomluvy stojí na prokazatelných lžích – a zejména zcela ignorují mé působení v podzemní církvi, které bylo hlavní náplní mého života v sedmdesátých a osmdesátých letech - , zde uváděná fakta lze spolehlivě ověřit.

Už si není třeba zoufat, že o profesorce Růženě Vackové (1901–1982) nenajdeme v knihovnách skoro nic. Spisovatelka a publicistka Milena Štráfeldová vytvořila dílo, jež je důstojnou připomínkou a oslavou ženy, která si to opravdu zaslouží. V těch slovech není ani špetka patosu a nadržování. Jde skutečně o tak úžasný příběh, že by podle něj bylo možné začít točit celovečerní film.