Biskupové Graubner a Hrdlička odpovídají na otázky mladých II.

otec arcibiskup Graubner:
Já to beru tak, že si to případně můžeme prohodit.

Kolik hodin věnujete při své náročné práci spánku?
otec arcibiskup Graubner:
V noci spávám těch šest, sedm hodin. Bez spánku jsem se ještě nenaučil žít. Když člověk nespí, tak potom nestojí za nic. Takže se musí pořádně vyspat, abych mohl potom udělat kus pořádné práce.

otec biskup Hrdlička:
Já bych k tomu dodal jen jednu věc. V bibli najdete větu: „Dlouho do noci vysedáváte a chléb námahy jíte, sám ho dá i ve spánku Hospodin těm, kteří ho milují." Neboli žádné vysedávání do noci, ten kdo se večer dobře pomodlí a vyspí se, tak ten je o to silnější a víc toho dobrého vykoná.

Myslíte si, že existuje ve vaší práci něco, co je nerealizovatelné?
otec arcibiskup Graubner:
Nerealizovatelné jsou pohádky. A někdy mají lidé pohádkové představy o tom, co by všechno mělo být a jak by to mělo být. Navíc mají představu, že se to má kouzelným proutkem zařídit. To považuji za nerealizovatelné. Na druhou stranu počítám s tím, že Bůh koná v našem životě zázraky, které jsou realizovatelné - jenom ne naší mocí, ale mocí Boží. A od nás to vyžaduje velikou víru a velikou důvěru v Pána.

otec biskup Hrdlička:
Já jsem dlouho působil v pohraničí a tam mají obrovské krásné kostely, které jsou skoro prázdné, přijde tam deset, patnáct lidí. A teď vidím, že v jiných krajinách chodí moc lidí do kostela a nemohou se tam vejít. A tak jsem uvažoval, jestli by bylo realizovatelné, kdyby se ty kostely nějak přesunuly. Zatím máme rekord v Mostu, kde se podařilo jeden kostel přesunout o jeden kilometr. Jenže Svitavsko a Slovácko je přece jenom trochu dále. A taky Svitavsko by své staré kostely jen tak nedalo.

Co je ve vaší práci nejtěžší a co Vám naopak dělá největší radost?
otec arcibiskup Graubner:
Nejtěžší je pro mě řešit situace, kde se nechce někdo s někým domluvit. A nebo se dívat na lidi, kteří jsou otráveni a nic se jim pořádného nechce. Na druhou stranu mám radost z lidí, kteří dovedou být nadšení a kteří jsou nadšení realisti. Nemám zas moc rád takové ty nadšence, kteří chtějí být celý den v luftě, protože potom zjistí, že nemají křídla a natlučou si nos. My máme chodit po zemi a máme po zemi chodit radostně. Radost mi tedy dělají právě lidé, na kterých vidím, že berou vážně Boží slovo a že Boží moc v nich skutečně působí.

otec biskup Hrdlička:. U mne je nejtěžší sladit práci s modlitbou, protože pokud není práce vyvážena tím, že se to promodlí, tak se ta práce stává křečovitou a nepožehnanou. Ten čas mnohdy velmi stresuje a mám co dělat, aby člověk promodlil to, co vykonat má. To radím i vám. Ať děláte cokoli, pamatujte, že ta základní věta zní: „Modli se a pracuj", nikoliv „Pracuj a modli se". Ta priorita modlitby, Boha na prvním místě, je klíčově důležitá.

Vaše oblíbená značka piva?
otec arcibiskup Graubner:
Tady se netrefíte, pivo rád nemám.

otec biskup Hrdlička:
To mohu potvrdit, protože s otcem arcibiskupem obědváme skoro denně a ten si pivo jen tak nedá. Dává přednost minerálce nebo ovocnému čaji. A mně je to fakticky jedno. Řekl bych, že značka u mě nehraje roli, ale maximálně desítku. Silnější piva nepiji, protože to zbavuje člověka bystrozraku.