Radostné poselství o smrti a vzkříšení Ježíše z Nazareta, které se již po více jak 1970 let šíří z oblasti zvané Galilea na Blízkém východě do celého světa, nabylo v uplynulých dnech na své aktuálnosti a intenzitě. Právě o velikonočních svátcích si totiž všichni křesťané připomínají smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského.

Podle vládních židovských zdrojů bylo Ježíšovo tělo, krátce po sejmutí z kříže a uložení do hrobu, ukradeno jeho učedníky. Novozákonní zdroje s nimi však nesouhlasí a uvádějí věrohodná svědectví mnoha církví uznávaných osob, které se s Ježíšem po jeho vzkříšení setkaly a byly účastny i jeho nanebevstoupení. Ježíš Nazaretský byl po několikahodinovém, převážně zinscenovaném procesu odsouzen v pátek dopoledne, před 1970 lety, ke smrti na kříži. Po krutém mučení a nelidském zacházení ze strany vojáků zemřel ve věku 33 let, jen tři hodiny po svém ukřižování, a to ve tři hodiny odpoledne na popravním místě zvaném Golgota (Jeruzalém). Jeho smrt doprovázely nejen pozoruhodné přírodní úkazy, ale také konverze několika členů vojenských oddílů. "Byl to skutečně Syn Boží", uvedl pro místní tisk jeden z římských vojáků, kteří se popravy zúčastnili. Zármutek Ježíšových učedníků netrval dlouho, neboť již v neděli ráno se s ním několik z nich osobně setkalo. Podle neoficiálních zdrojů se však vzkříšený Galilejec sešel nejprve se svou matkou Marií.

Zprávu o Ježíšově smrti a vzkříšení považuji za jednu z nejlepších zpráv v dějinách celé "žurnalistiky". Je v ní téměř vše, co si může novinář přát. Politická zápletka, náboženské spory, násilí, intriky, zrada, pozoruhodné přírodní jevy, autenticita, jedinečnost, vůdčí postava, zázrak, řada očitých svědků a především velké množství lidí, kterých se celá událost osobně dotýká. Vždyť která jiná událost v lidských dějinách se dotýká všech lidí tak, jako utrpení Ježíše Krista, který zemřel proto, aby všechny lidi, celý svět, vykoupil? Také z hlediska časového jde o záležitost zcela ideální. Obět Ježíše Krista se každý den znovu a znovu zpřítomňuje ve slavení mše svaté. Redakcemi médií tolik požadovaná aktuálnost je tedy zaručena.

Přes všechny tyto výhody se jí však ve velikonočních vydáních novin a ve svátečních televizních vysíláních mnoho místa nedostalo. Na programech byly pohádky a velikonoční komedie, přednost měl i ryze vánoční Mrazík, noviny se předháněly v návodech na barvení kraslic na sto způsobů, velký prostor byl dán fotografiím krojovaných šohajů, podrobnému popisu nového papežského křesla a problému premierského páru Blairových, který kvůli nové encyklice Jana Pavla II. nemohl společně oslavit eucharistii.

Možná bychom se nad touto skutečností mohli trochu zamyslet a, i když to slovo moc dobře nezní, zkusit tuto radostnou zvěst za rok lépe "prodat". Křesťanské Velikonoce přece nejsou jen procesí, teatrální průvody kajícníků, ukřižovaní věřící na Filipínách a úvahy nad zdravotním stavem Jana Pavla II.! Mohli bychom se příště více snažit, aby se tyto "cenné informace" nedostaly do rukou konkurence a nedopadlo to třeba takto:

V pátek před 1970 lety zemřel ve 3 hodiny odpoledne Ježíš Nazaretský(33), který byl za rouhání proti židovskému Bohu odsouzen ke smrti na kříži. Na základě vznesených obvinění byl obžalovaný buřič nejprve zbičován. K smrti byli spolu s ním odsouzeni i další dva zločinci. V davu, který odsouzence doprovázel na popraviště, byla také řada známých Ježíšových přívrženců. Až na několik plačících žen se však k němu nijak nepřihlásili. Okamžik smrti odsouzence provázela řada pozoruhodných přírodních jevů. Podle jednoho z přítomných vojáků se údajně chvěla země a došlo k zatmnění slunce. Ježíš byl pohřben v hrobce Josefa z Arimatie. I přes bezpečnostní opatření však bylo jeho tělo, podle oficiálních židovských zdrojů, v noci ze soboty na neděli ukradeno. Jeho učedníci hovořili o tzv. "vzkříšení" a někteří z nich uvedli, že se s Ježíšem opět setkali. Přestože samotný odsouzenec o jistém "vzkříšení z mrtvých" během svého působení často mluvil, nepřikládají izraelští představitelé těmto zprávám žádnou důležitost a případ náboženského buřiče, který se prohlašoval za Syna Božího, považují za uzavřený.