Roger Louis Schutz Marsauche – tak zní jeho plné jméno, se narodil 12. května 1915 v Provenci ve Švýcarsku. Jeho otec byl Švýcar, jeho matka Francouzka. Studoval ve Strassburgu protestantskou teologii. Již během studií plánoval založení komunity, která bude mít za cíl živé smíření. Sídlo komunity chtěl založit tam, kde je bída, boj a napětí. Uprostřed druhé světové války se usadil v burgundské vesničce Taizé, která byla vzdálena jen pár kilometrů od demarkační linie, která tenkráte rozdělovala Francii.

Během války pomáhal skrývat uprchlíky, především Židy. Postupně se k němu začali připojovat další a další. V roce 1949 složilo sedm bratrů řádové sliby, slíbilo chudobu, celibát a poslušnost. První bratři byli, stejně jako zakladatel Roger Schutz, evangelického vyznání, brzy však začali přistupovat i katolíci. Velké ekumenické společenství, které si brzy získalo přízeň snad všech církví v Evropě začalo psát nové dějiny sbližování a smiřování rozdělených církví.

Dnes čítá komunita více než 100 bratrů z nejrůznějších zemí celého světa, více než jedna třetina bratrů je katolického vyznání. Komunita nepřijímá žádné dary a finanční dotace na chod společenství. Na svoji obživu si vydělává především rukodělnou prací. Od padesátých let proniká komunita také mezi nejchudší obyvatelstvo, kde zprostředkovává humanitární pomoc pro chudé státy Afriky a Latinské Ameriky.

Taizé přitahuje v současné době mladé lidi jako magnet. Přicházejí sem ze všech států Evropy. Týdně pobývá v Taizé až 6000 mladých. Bydlí zde v dřevěných domcích, ve velkých stanech, nebo ve vlastních stanech, které si přivezou s sebou. Mohou zde být jeden den, nebo také měsíc, mohou zde dokonce působit i rok a pomáhat s organizací. Desítky tisíc mladých pak přijíždějí na setkání pořádaná vždy jednou ročně na přelomu prosince a ledna v některém z velkých Evropských měst (Vídeň, Praha, Miláno, Mnichov, Varšava, Barcelona). Na těchto setkáních se snaží načerpat sílu pro život postavený na křesťanských základech, toleranci a odpovědnosti za sebe i za ostatní.

Při posledním Setkání Taizé za Rogerova života se v Lisabonu sešlo 40 000 mladých lidí pod mottem „Budoucnost v míru“. Frére Roger ve svém poselství vyzval mladé lidi,aby byli odvážní a důvěřovali Bohu.

Foto: ZDF - bratr Roger přijímá  v dubnu 2005 Eucharistii z rukou kardinála Josepha Ratzingera

„Při mnohých letních večerech, pod jasnou hvězdnou oblohou, slyšíme zde v Taizé mladé otevřenými okny“, napsal Roger Schütz. „Stále žasneme nad tím, kolik jich je. Jsou to lidé, kteří hledají a modlí se. A přitom si říkáme: Jejich přání míru, jejich touha po důvěře jsou jako tyto hvězdy, malá světla uprostřed noci.“

Zesnulý papež Jan Pavel II. vyslovil bratru Rogerovi a jím založenému ekumenickému společenství při vícerých přiležitostech své uznání. Při své návštěvě v Taizé v říjnu 1986 řekl, že je to pro něj „malé jaro“.“Člověk přichází do Taizé jako na okraj studny. Poutník zastaví, uhasí svoji žízeň a pokračuje dál ve své cestě.“

Jedním z Rogerových posledních veřejných vystoupení byl pohřeb papeže Jana Pavla II. v dubnu 2005. Karola Wojtylu vázalo s Rogerem Schützem zvláštní přátelství, které začala již v roce 1962 při Druhém vatikánské koncilu. Wojtyla, tehdy arcibiskup krakovský, a bratr Roger se před zasedáními modlili v jedné kapli Svatopeterské katedrály a přitom se seznámili. Jako krakovský arcibiskup Taizé v roce 1964 a 1968 navštívil. Poté, co se stal roce 1978 papežem, přijímal bratra Rogera ke každoročním audiencím a v roce atentátu 1981 ještě navíc v nemocnici.

Ve svých vzpomínkách na zesnulého papeže Jana Pavla II. bratr Roger píše: „Papež mě přijímal každý rok na soukromou audienci,  a já jsem musel někdy přemýšlet o bolestných zkouškách v jeho životě: Ve svém dětství ztratil matku, ve svém mládí otce a jediného bratra. Říkal jsem si: Hledej slova, která jeho srdce rozradostní, ano, potěší, vyprávěj mu o nadějích, kterou nacházíme u mnohých mladých lidí, ujišťuj ho o důvěře, kterou v něj naše komunita  vkládá.“

Mládežnická setkání Taizé bezesporu inspirovala papeže Jana Pavla II. ke svolání Světových dnů mládeže. Jak papež Jan Pavel II., tak i Roger Schütz se nyní vrátili domů - a konečně budou „navěky o zpívat o milosrdenství Hospodinově“ . „Misericordias Domini in aeternum cantabo“, známý chorál z Taizé,  zní dále z úst tisíců  lidí.

Článek byl upraven podle deníku Die Welt a článku Jiřího Špačka.