Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

O křesťanské bulvární žurnalistice

Reakce na příspěvek Jiřího Zajíce

Areopag / Petr Válek / 26. června 2000

Celá diskuse, vztahující se k rozhovoru s panem Ivanem O. Štampachem měla poněkud neobvyklý začátek. „Prapůvodem“ celé polemiky ohledně „katolictví“ Ivana Štampacha a KTF UK byl totiž můj pochvalný dopis Robertu Němcovi a gratulace ke skvělému startu ChristNet.eu, kde jsem též zmínil svou výhradu k části inkriminovaného rozhovoru.

Ač jsem již původně nechtěl reagovat na text p. Štampacha, článek ...aby byla nalezena pravda a nechyběla láska I. p. J. Zajíce mne k tomu znovu donutil. Důvodem je skutečnost, že někteří novináři se dopouštějí nejen velké jednostrannosti, pokládají nedoložená tvrzení, ale jsou schopni i chladnokrevně a bez hlubší znalosti věci (ověření pravdivosti) likvidovat jim (nebo někomu) nepohodlné osoby. Tím mají podstatný vliv na zkreslování obrazu skutečnosti.

První část článku pojal Jiří Zajíc jako velkolepou (naštěstí jen rozsahem) obhajobu Štampachova „katolictví“. Bylo by příliš lehkovážné tento názor přejít tvrzením, že se jedná o pouhá slovní žonglování. Tak jednoduché to není, protože se pan Zajíc pokusil Štampachovu (a nyní i jeho) hypotézu opřít o učení Katechismu katolické církve (KKC 817-819, 830-838), který je pro katolíky (římské-katolíky), narozdíl od starokatolíků, v mnoha otázkách závazný.

Na úvod předesílám, že jsem nikdy nepopíral, že i mimo Katolickou církev existují „prvky posvěcení a pravdy“ (KKC 819), ale také vím a na tom se shodneme, že v původně jednotné Katolické církvi došlo „k rozštěpení, které zraňuje jednotu Kristova Těla (totiž bludařství, odpad a rozkol)“ (KKC 817). V tomto případě: k rozštěpení Starokatolické církve od Kristova Těla - tedy od Katolické církve v jednotě s biskupem římským. Jiřím Zajícem citovaný katechismus 818 – „ti, kdo se RODÍ ve společenstvích vzešlých z takových ROZŠTĚPENÍ...nemohou být viněni z HŘÍCHU ODLOUČENÍ a KATOLICKÁ CÍRKEV k nim přistupuje s bratrskou úctou a láskou...“ – dokazuje tedy paradoxně názor můj a nikoliv oponentův. Nebo se snad narodil Ivan Štampach ve Starokatolické církvi? Není snad tato vzniklá rozštěpením (tedy bludařství, odpad a rozkol)?

Proč tedy hovoří Ivan Štampach a Jiří Zajíc o Katolické církvi a myslí tím Starokatolickou církev? Buď: 1.) mají v úmyslu zneužít v ekumenickém smyslu chápané pojetí katolictví jako všeobecné křesťanství a chtějí vytvořit zmatek v pojmech nebo 2.) neporozuměli výše uvedeným a citovaným textům Katechismu katolické církve.

Teologický slovník (K. Rahner, Zvon 1996) k výrazu „katolicita (všeobecnost)“ uvádí: a) neomezenost vzhledem ke kultuře, rase, apod. a b) plnost zjevení Boha v Kristu.

Zatímco v případě běžně zavedených pojmů „katolická“ a „starokatolická“ se mne snaží můj oponent přesvědčit o katolicitě snad všech křesťanských společenstvích, včetně schizmatické církve starokatolické, potom mé přirovnání, že „nikdo nemůže sedět na dvou židlích“ vykládá záměrně jinak než jak je napsané. Tedy nikoliv ve smyslu 2 společenství. Stejně jako nemohu být zároveň mužem a ženou, tak nemohu být katolíkem (v jednotě s římským biskupem) a zároveň starokatolíkem, který není v jednotě s římským biskupem. A to i přes všechny společné znaky, které bezpochyby existují.

Protože Jiří Zajíc opírá svoji další argumentaci nadále o hru se slovy „katolík“ a „starokatolík“, nebudu se již zabývat dalšími nepodstatnými podrobnostmi. Za zmínku stojí jenom na konci první části uvedená věta: "Své služby nabídl (Štampach) starokatolíkům nikoliv proto, že by uvnitř Římskokatolické církve nemohl věřit, ale proto, že v ní nemohl pracovat ve shodě s přesvědčením o svém poslání.“ Myslím si, že je opravdu jasné, že Ivan Štampach nemohl dále pracovat uvnitř Katolické církve, pokud mu v tom bránilo jeho vlastní přesvědčení. V tomto bodě také souhlasím s oponentem, protože je to skutečně lidsky pochopitelné. Nepochopitelné ale je, že s jeho odchodem byla spojena celoplošná a zjevně proticírkevní mediální kampaň.

Katolická teologická fakulta je druhým tématem, které pan Zajíc velmi obšírně rozvinul. Myslím si, že není nutné zabývat se jeho názory podrobně, protože stejně neříká nic nového, co bychom dosud neslyšeli. K hlubšímu poznání tématu by bylo též za potřebí mnohem většího prostoru pro dosud neuskutečněnou odbornou diskusi. K tomu ovšem nejsem ani já, ani p. Zajíc odborně disponován.

O Katolické teologické fakultě toho bylo napsáno mnoho. Nutno podotknout, že „mediální hit“ loňského léta a podzimu, tedy dávno před vetem otce kardinála Vlka, začala série článků v MF DNES, Lidových novinách, ale i v Katolickém týdeníku. Články upoutávaly svou jednostranností a místy budily až „propagandistický“ dojem. Protože jsem studentem této fakulty a má zkušenost s výukou, kvalitou profesorského sboru, ale i prostředím a atmosférou ve škole, je diametrálně odlišná, musím z morálních důvodů těmto nařčením oponovat a odmítat je. Za podstatné považuji připomenout a zdůraznit především tyto dosud opomíjené body :

1.) Poslední kampaň proti Katolické teologické fakultě začala bezprostředně po vystoupení Ivana O. Štampacha z církve. První ohlasy na jeho čin byly často spojovány právě s jeho minulým pracovním poměrem na této fakultě, které bylo ukončeno ze strany KTF UK. Na bezpochyby „cílené kampani“ (v souvislosti s osobou Prof. ThDr. Václava Wolfa mě jiné slovo než „propaganda“ ani nenapadá) se kromě světských médií podílel například i Katolický týdeník. Oproti tomu redakce týdeníku Matice Cyrilometodějské Světlo, vycházející s církevním schválením olomouckého arcibiskupa, a Mezinárodní Report zaujaly opačné stanovisko.

2.) V médiích několikrát opakovaná (také ve vetu Velkého kancléře Miloslava kardinála Vlka) jednota českých biskupů v této záležitosti byla neoprávněně deklarovaná i přes nesouhlas minimálně jednoho biskupa české provincie. Svůj ostrý nesouhlas s vetem vyjádřil otec biskup ThDr. Josef Koukl (biskup – teolog).

3.) Zajímavé je, že 10 let jsou svěceni na kněze absolventi KTF UK a žádný z biskupů dosud nevznesl pochybnost o profesní erudici konkrétního kandidáta kněžství. (To samé platí také o argumentu, že by tito absolventi byli uzavřeni sami do sebe a nekomunikovali s okolním světem nebo dokonce měli být proti němu nepřátelsky naladěni.) Tato skutečnost by měla prokazovat vysokou kvalitu výuky, ale i celkovou úroveň školy.

4.)Argument o „uzavřenosti fakulty“ – tak často omílaný a do nekonečna citovaný – je mi nesrozumitelný a upřímně řečeno ani nevím, kde vznikl. Pokud je mi známo, fakulta je otevřená nejen pro studenty ostatních fakult UK.

Návštěvu fakulty vřele doporučuji p. Jiřímu Zajícovi. Pokud totiž čerpá náměty pro své úvahy o fakultě, možná by ji měl navštívit a nikoliv o ní „kdesi nezávazně hovořit“ s jinými. Pokud jde o stanovisko současného pana rektora Ivana Wilhelma (stanovisko minulých rektorů nemám bohužel k dispozici a ani nevím, jestli někdy nějaké prezentovali), pak jsem si nevšiml, že by zmínil slabou úroveň této fakulty. Na internetových stránkách KTF UK (www.ktf.cuni.cz) jsou k dispozici zápisy ze zasedání akademického senátu KTF UK, včetně setkání akademického senátu s panem rektorem (10.3.2000). Ze zápisu z tohoto zasedání vůbec nevyplývá, že by snad toto špatné mínění o fakultě pan rektor Univerzity Karlovy měl. Nebo řekl snad pan rektor Wilhelm Jiřímu Zajícovi něco jiného než sdělil akademickému senátu?

Pan Jiří Zajíc tedy poměrně často používá pro své závěry neseriózní a nepodložené argumenty. Jsem profesionální úrovní pana Zajíce velmi zklamán, protože předpokládám, že redaktor (novinář) veřejnoprávního média, navíc se starostí o křesťanské vysílání, musí zachovávat v případě každého sporu objektivitu a nadhled.

Považuje-li totiž Jiří Zajíc pana Jana Rybu za „učenlivého žáka V.I. Lenina“, pak se ptám, koho žákem je pan Jiří Zajíc? Pouze dodávám, že pan Ryba se ve svém skvělém a obsahově přesném článku dopustil politováníhodné chyby tím, že nepřevzal jednu citaci přímo z knihy Ivana O. Štampacha, ale z jiného zdroje, a tím poněkud pozměnil smysl výroku. Za svoji chybu se bezprostředně omluvil.

Doslova šokem pro mne a mé přátele skončila návštěva Diskuzí ChristNet.eu. Jiří Zajíc – redaktor Křesťanského vysílání (!) – říká o děkanovi KTF UK Prof. ThDr. Jaroslavu Polcovi: „ony dva rozhovory, které jsme odvysílali v našem Křesťanském týdeníku, představily Jaroslava Polce jako vskutku trapnou figuru, senilního starce, který si ani nepamatuje, co řekl před několika málo minutami (nebyl to přitom náš záměr)“.

V souvislosti s tímto bezpříkladným výrokem navrhuji panu Zajícovi, aby se panu prof. Polcovi omluvil. Vyzývám také odpovědné osoby ke zvážení – po takové ostudě – dalšího setrvání pana Zajíce ve zmíněné Redakci náboženského života Českého rozhlasu.

Autor je studentem II. ročníku dálkového studia na Katolické teologické fakultě UK v Praze

Poznámka redakce: Toto je rubrika Areopag, kde se na způsob athénského Areopagu (viz Sk 17,19-22) volně, svobodně a slušně diskutuje na různá témata dotýkající se křesťanství. Redakce poskytuje prostor všem stranám a k příspěvkům se nijak nevyjadřuje. Články vyjadřují jen názor jejich autorů. Věříme, že i takto pomůžeme českému křesťanství.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?