Dokument, který se zachoval ze svazku StB vedeného na Františka Lobkowicze jako na agenta s krycím jménem PLZEŇÁK, pořídil dne 8.9.1989 v Ostravě kpt. Zdeněk Klimeš, který byl jeho řídícím důstojníkem od 22.3.1984 a vedl jeho spis až do pádu totality v listopadu 1989. Historik Petr Blažek ve svém článku „Církev byla pro komunisty nepřítel číslo 1“ k tomu poznamenal: „Dokument naznačuje, že ta spolupráce byla velmi aktivní.“ (Lidové noviny 30.11.)
Biskup Lobkowicz tuto svou pětiletou spolupráci s StB bagatelizuje. Cituji z článku Václava Drchala „Stín StB nad církví“, publikovaného rovněž v LN 30.11.: „Sám Lobkowicz tvrdí, že poskytl jen všeobecné informace a nikomu neublížil. ´Jistě jste si všiml, o jaké informace šlo. Všeobecně známé. Panu arcibiskupovi současnému i předchozímu jsem neublížil…´ hájí se Lobkowicz. Historik Petr Blažek má ale jiný názor: ´StB dostala podrobný popis postojů olomouckého arcibiskupa (tehdy ještě biskupa, pozn. autora citátu). Díky Lobkowiczovi tak vlastně měli pokrytého jednoho biskupa…´´ (tamtéž).

Kpt. Klimeš Lobkowiczovu zprávu hodnotí jako SERIÓZNÍ, předanou mu ROZHOVOREM v TERÉNU k PROBLEMATICE „zájem o osobu TS v souvislosti s řešením kádrové situace“ (myšleno v církevní hierarchii, pozn. MRK), uvedenou v záhlaví, a to po ÚKOLOVÁNÍ PROVĚŘENÉHO TS (tedy Lobkowicze).
V tomto „styku“ nelze o žádných zprávách mluvit jako o „neškodných“. Sloužily jednak k prověřování spolehlivosti jednotlivých agentů a navíc zapadaly do mozaiky, kterou si StB k „nepřátelským osobám“ skládala. Zprávy byly vyhodnocovány jejich psychology, tak aby vyhmátly slabiny nejen sledované osoby, k níž byl agent „úkolován“, ale i agenta samotného.

Ilustrační foto - biskup .F.V. Lobkowicz uprostřed - zdroj oficíální stránky města Ostravy

Nezasvěcený čtenář se stěží může prokousat estébáckým slovníkem. PRAMEN či TS (tajný spolupracovník) je v tomto případě samozřejmě agent PLZEŇÁK, tedy František Lobkowicz. Cituji z dokumentu: „Zpráva informuje o zájmu nově ustaveného biskupa ol. arcidiecéze ThDr. Vaňáka o osobu TS (tedy Lobkowicze) v souvislosti s řešením otázky světícího biskupa ol. arcidiecéze.“ A dále: V kladném případě „…bude záležitost projednána s II. správou 9. odborem SNB Praha při zvážení všech aspektů s tím spojených. Z pohledu charakteristiky TS (Lobkowicze) je ustanovení (biskupem, pozn. MRK) reálné. – Dále byl TS úkolován k osobě duchovního Jana Graubnera, který je rovněž kandidátem na místo světícího biskupa.“ Z toho všeho plyne, že František Lobkowicz by se mohl stát biskupem ještě za totality, a to s „požehnáním“ StB.

Světícím biskupem pražským byl František Lobkowicz jmenován Svatým otcem Janem Pavlem II. už 17. března 1990. Snad biskupa Lobkowicze příliš nezaskočí má otázka: Svěřil se před svým biskupským svěcením s těmito stinnými stránkami svého životopisu Svatému otci?

Marie Rút Křížková

Související článek s redakční poznámkou: Otevřený dopis pracovníků ostravsko-opavského biskupství paní Dr. Křížkové

Stanovisko biskupa Mons. Františka Václava Lobkowicze k těmto dokumentům se nám nepodařilo získat. "Pan biskup se nebude vyjadřovat," sdělil nám pouze při opakované žádosti jeho sekretář.

Proto uvádíme starší stanovisko biskupa Mons. Františka Václava Lobkowicze k rozhovoru Magazínu ChristNet s Marií Rút Křížkovou:

F. V: Lobkowicz: "A co se týče mého "úkolování" v září 1989, jistě bych si na to vzpomněl, kdyby cosi takového bylo. Docela by mě zajímalo, koho jsem v ono září udával. Chci jen poznamenat, že jsem si v době totality užil výslechů a jiných šikan StB dost a dost. Když přišel 17.listopad, netušil jsem, že stresy budou v jiné formě pokračovat i nadále. Ale je to asi ten kříž, který třeba nést.“

Replika Marie Rút Křížkové: K osvěžení paměti Mons. Františka Václava Lobkowicze, biskupa ostravsko-opavského, přikládám následující dokument (text je veřejně přístupný podle zákona 499/2004 Sb - pozn. red.):