Vážená Rado ČT,

vážený pane generální řediteli,


zasílám Vám stížnost na zcela neseriózní, zlehčující a bulvární pojetí nábožensko-etického tématu v reportáži , věnované "novým smrtelným hříchům" v pořadu 168 hodin ze dne 16. 3. 2008, kterou zpracovali Veronika Švihelová a Filip Kanda.

Důležité vyjádření nejvyšší autority katolické církve k velice závažné problematice, týkající se důstojnosti lidské osoby a podmínek přežití lidstva bylo v reportáži hrubě zkresleno, bagatelizováno a zesměšňováno. Je trapné, že reportáž k témuž tématu, vysílaná v témže čase komerční televizí Nova, byť rovněž nevalné úrovně, byla ve svém celkovém vyznění o několik řádů kvalitnější a serióznější, než ubohý bulvární pamflet veřejnoprávní televize.

Bohužel se však nejedná o ojedinělý „úlet“ nekvalitně připravené reportáže (v jinak velmi zajímavém a právem populárním pořadu), který by bylo možné vyřešit pouze jednorázovou omluvou. Jde o celkový přístup ve zpravodajství a reportážních pořadech k tématu náboženské víry.

Každý vzdělaný sociolog, politolog či jen nezaujatý pozorovatel současného společenského dění Vám potvrdí, že otázky, související s náboženstvím, stále nabývají v dnešním světě na důležitosti - ať už jednotlivé jevy hodnotíme pozitivně či negativně, musíme o nich především něco vědět a referovat seriózně. Neexistuje žádný významný mezinárodní konflikt, který by nějak nesouvisel s otázkami náboženství, náboženství se v procesu globalizace stává nejvýznamnějším výrazem skupinových identit, některé osobnosti náboženských vůdců (vzpomeňme na Jana Pavla II. či dalajlámu) se stávají nejsledovanějšími a nejrespektovanějšími osobnostmi mezinárodní scény. Stanoviska katolické církve k nejzávažnějším etickým otázkám naší doby jsou neopominutelným hlasem v celosvětových diskusích a ve všech seriózních médiích našeho civilizačního okruhu jsou k debatám o klíčových etických otázkách zváni teologičtí experti nebo kompetentní církevní představitelé - a i těmi, kteří mají zásadně odlišné názory, jsou přijímáni s  respektem jako partneři dialogu.

Každé seriózní médium veřejné služby v kulturně vyspělých zemích má proto dnes experty na náboženské otázky s příslušným teologickým či religionistickým vzděláním. Kdy konečně bude mít takové odborníky Česká televize? Kdy reportéři veřejnoprávní televize přestanou klást stupidní otázky, prozrazující, že o předmětu své reportáže nejen nemají naprosto žádné odborné znalosti a jsou zcela nepřipravení, nýbrž že z nich přímo čiší flagrantní předsudky, stereotypy z doby komunistické propagandy, echo skandalizujících zpráv bulváru a někdy i zřejmá ideologická podjatost? Kdy budou pořady o otázkách náboženství svěřovány lidem, jejichž inteligence, úroveň vzdělání a osobnostní zralost bude zárukou, že neodvedou místo seriózní žurnalistické práce povrchní trapný skeč typu silvestrovské zábavní show – pořad, kterým nezesměšní církev a náboženství, nýbrž spíše sami sebe a Českou televizi?

Ať má člověk k náboženství obecně či k určité víře či náboženské instituci osobně postoj jakýkoliv, měl by vzít na vědomí, že téma náboženství nelze v našem světě bagatelizovat a marginalizovat. Argumentovat údajným „ateistickým charakterem“ a nezájmem české populace nelze, tento argument by naopak bylo možné obrátit – to, co nás obklopuje, není „ateismus“, ale spíš naprostá nevzdělanost v této oblasti, která je semeništěm předsudků, intolerance a naprosté nepřipravenosti orientovat se v jedné z velmi důležitých oblastí současného světa.

Žádám Vás proto velmi důrazně, abyste se zamysleli nejen nad tímto jedním skandálním pořadem, nýbrž hledali řešení hlubšího problému, který byl opět tímto konkrétním trapným přehmatem signalizován.


Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.

prezident České křesťanské akademie

V Praze, 18.3. 2008

Proti tomuto pořadu protestovali  mj. i dva dominikánští kněží a další diváci. Odkazujeme na dopisy fr. Cypriána    P. Romualda.(pozn.red). K článku si čtenáří založili diskuzní téma. Související komentář k tématu publikovaný v Magazínu Christnet.eu