Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Klidně si stěžujte na lampárně!

Čtou vůbec radní České televize stížnosti diváků?

Areopag / Štěpán Kohout / 29. září 2008
Jiří Zajíc uzavřel svůj článek Mediální fauly paní Jílkové, popisující katastrofální úroveň diskuse v pořadu České televize Máte slovo z 27. 3. na téma potratů, výzvou: „Velmi prosím každého, komu jde nejen o ochranu nenarozeného života, ale i o obranu našeho veřejného života před mediálními manipulacemi, aby se obrátil na Radu ČT se stížností na hrubé porušení Kodexu ČT“.

To mi v uších ještě zněla slova otevřeného dopisu Tomáše Halíka téže Radě ve věci pořadu 168 hodin ze 16. 3., v němž dva veřejnoprávní investigativci ohřívali tou dobou dávno vyvrácené pohádky o tzv. Nových sedmi smrtelných hříších: "Kdy reportéři veřejnoprávní televize přestanou klást stupidní otázky, prozrazující, že o předmětu své reportáže nejen nemají naprosto žádné odborné znalosti a jsou zcela nepřipravení, nýbrž že z nich přímo čiší flagrantní předsudky, stereotypy z doby komunistické propagandy, echo skandalizujících zpráv bulváru a někdy i zřejmá ideologická podjatost? Kdy budou pořady o otázkách náboženství svěřovány lidem, jejichž inteligence, úroveň vzdělání a osobnostní zralost bude zárukou, že neodvedou místo seriózní žurnalistické práce povrchní trapný skeč typu silvestrovské zábavní show – pořad, kterým nezesměšní církev a náboženství, nýbrž spíše sami sebe a Českou televizi?"

Ještě před sedmi lety zastával J. Zajíc názor, že ohrazovat se proti nežádoucímu chování okolí by bylo "dobrým návodem na sebezesměšnění" (ChN 20. 3. 2001). Číše trpělivosti mu už asi přetekla. Nedivil jsem se, ale ani jsem nepomýšlel na to, že bych si podle jeho návodu stěžoval: vždyť jsem ty pořady ani neviděl, třebas jsem se o nich letmo doslechl od známých, kteří naše vysílací kanály sledují častěji.

Slova předsedy Baumruka mě uzemnila

Rovněž jsem neměl iluze o tom, jak by byl můj podnět vyřízen. Ale přesto jsem se alespoň podíval na webové stránky RČT, nahlédl do seznamu přijatých stížností a vyslechl si zvukový záznam z jejího jednání dne 9. 4.

Tu mne doslova uzemnila slova předsedy J. Baumruka, jimiž odpověděl na dotaz radního J. Voráče, proč se náhle objevilo celkem 25 stížností na oba uvedené pořady a o co stěžovatelům jde: "Ozývají se tam lidi, kteří vyčítají moderátorce, že dala příliš mnoho prostoru těm, kteří obhajovali možnost potratu. Možná jsou z nějaké jedné názorové sféry, nepochybně jsou, je to jistá forma kampaně, jak jsme již od začátku roku několikrát zaznamenali."

Takto bohorovné přehlédnutí situace mne donutilo přemoci línou skepsi a připojit se jako příslušník "nějaké jedné názorové sféry" k oné "kampani". Z internetového archivu ČT jsem shlédl oba pořady: byly ještě horší, než jsem čekal. Nenavyklý televizní publicistice jsem měl nepříjemný pocit, jako bych se topil v hnoji.

Napsal jsem Radě, co se mi na pořadech nelíbí a poněvadž jsem podle jejího obecného přístupu ke stížnostem nečekal žádnou vážnou reflexi, dovolil jsem si být v závěru poněkud prostořeký:

"Pokud si chtějí redaktoři F. Kanda a V. Švihelová na něčem brousit svůj humor a pokud si chce M. Jílková znovu ohřívat jakýsi malý Kotlík, není to tak úplně jejich věc. Jako poplatník daně z vlastnictví televizního přijímače vyžaduji od jejího příjemce alespoň elementární respekt ke svému náboženskému vyznání. Podle § 2 odst. 2c) a 2d) zákona o ČT patří mezi hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání mj. "posílit vzájemné porozumění a toleranci", "podporovat soudržnost pluralitní společnosti" a "rozvíjet kulturní identitu obyvatel ČR". Pokud ovšem hodlá ČT těchto cílů dosahovat infantilním vtipkováním a jízlivým štvaním ze strany nevzdělaných a zjevnými předsudky zatížených jedinců, nezbývá, než vznést protest."

Církev nemá v radě zastání ani u vlastního kněze

Čekání netrvalo dlouho. Rada si vyžádala stanovisko generálního ředitele ČT J. Janečka a celý blok stížností vyřídila na svém zasedání 4. 6. Písemná odpověď mi již přišla a svým obsahem nepřekvapovala.

Na výhrady k pořadu "168 hodin" se odpovídalo: "Z odpovědi generálního ředitele, respektive ředitele zpravodajství M. Fridricha vyplývá, že jde o pořad, který nemá přímo zpravodajský charakter, ale události týdne reflektuje s určitou nadsázkou, snahou o odlehčení a snad by se dalo říci, že s jakýmsi fejetonovým přístupem [...] Zmínky o nových smrtelných hříších, bohužel, přinesla i seriózní světová média a jistě dobře víte, že teprve v dalších dnech se k těmto chybným interpretacím vyjádřil i Vatikán. Nic nebrání a nebránilo tomu, aby například náboženské redakce ČT přišly s návrhem pořadu, který by tyto zajímavé skutečnosti uvedl seriózně na pravou míru. Věříme, že Vaše připomínky budou zužitkovány jak ve zpravodajství..." a tak dále.

Za povšimnutí stojí, že část vyjádření stylizoval dominikánský kněz Norbert Milan Badal, místopředseda Rady ČT. Jestli to někomu přijde smutné, že církev u vlastního kněze nachází tak malé zastání, tak v první řadě by to měl být on sám. Ale koho chleba jíš...

Co k tomu dodat? Je hezké, že ředitel zpravodajství Milan Fridrich svou manželku Noru brání (byla to právě ona, kdo pořad uvedl slovy: "Vatikán vyrukoval s novými hříchy"). Já bych nejednal jinak. Ale jako generální ředitel bych podobnému rodinkaření tak volný průchod asi nedával. A jak pan podředitel své ženě domluvil?

Kodex ČT nezná "odlehčenou publicistiku"

V témže pořadu, tentokrát z 4. 5., nás poučovala: "Církevní restituce promění služebníky Boží v bohaté byznysmeny [...] Miliardy od státu církvím pomohou dostat se na výsluní ekonomického i politického vlivu a z Božích pastýřů se stanou bohatí obchodníci!"

Hezká ukázka fejetonového přístupu a nadsázky, není-liž pravda? Také názorná ukázka, jak zpravodajství "zužitkovává připomínky" nás, kritických diváků. Potíž ale vidím v tom, že Kodex ČT, který nemá být jen jakýmsi dobrovolně dodržovaným předsevzetím, ale závaznou normou, zná jen publicistiku, na kterou zároveň klade určité nároky: "Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti" (článek 5.6 a řada dalších).

Kodex nezná žádnou "odlehčenou" či "fejetonisticky zabarvenou" publicistiku. A podotýkám, že pořad 168 hodin je řazen mezi pořady publicistické, není to žádný zábavný Co týden vzal, kde se více či méně vtipně glosují nejčerstvější události.

Pak se ovšem není co divit, že je 168 hodin vždy suverénně nejhorší v hodnocení vyváženosti zpravodajských a publicistických pořadů, které pro ČT připravuje agentura Newton Media, sledující pilně, jak dlouho se který politik mihnul na obrazovce, kolik měl času k odpovědi a především zda redaktor svým přístupem nezkreslil vyznění příspěvku... Bylo by to dlouhodobě možné, nebýt rodinných vazeb?

Asi ano, v ČT je patrně možné všechno. Přestože zprávu o údajných smrtelných hříších přinesly i sdělovací prostředky, které by měly pracovat seriózně (ČTK), nesnímá to z ČT odpovědnost. Nelze se vymlouvat na to, že se Vatikán vyjádřil k věci teprve v dalších dnech.

To je přece logické, že vyjádření k novinářské kachně mohlo přijít až v dalších dnech a ne předem. Londýnské The Times přišly se svým vpravdě senzačním odhalením 10. 3., přední katolická informační agentura Zenit jej popřela hned následujícího dne. Tvůrci pořadu, odvysílaného 16. 3., se snad mohli seznámit přinejmenším s dementi, vydaným již 12. 3. tiskovým střediskem České biskupské konference. Ale proč by to dělali, vždyť žádné dementi by nezapadalo do jejich "fejetonového přístupu", který měl jediný cíl: nakydat špínu za každou cenu.

Pošpinit snadno, odčinit těžko. Doporučení Rady náboženským redakcím, aby zjednaly nápravu, je sotva místným žertem. Náboženské pořady přece sledují jen věřící a těm je nesmysl zřejmý i bez vysvětlování. Opravdu dobrá rada: opravu si odvysílejte sami pro sebe v neděli odpoledne, my vás mezitím budeme před neobeznámenou veřejností beztrestně špinit v široce sledovaném pořadu v hlavním vysílacím čase!

Odpověď na stížnost na pořad Máte slovo sestavil předseda Rady J. Baumruk:

"Nemůžeme přisvědčit Vašemu tvrzení, že výběr hostů v daném pořadu byl tendenční, neboť ve třech skupinách diskutujících byli zastoupeni odborníci na dané téma, odpůrci interrupcí i příznivci současného stavu. Dále konstatujeme, že v daném čase je často nezbytné přerušit výpověď některého z diskutujících, pokud se odchyluje od tématu či je jeho odpověď neúměrně dlouhá. Podle našeho názoru pořad vyzněl tak, jak České televizi ukládá zákon [...]"

Radní se na stížnosti ani nepodívají

Ani slovo o tom, že zastánci potratů měli početní většinu, zesilovanou ještě nezodpovědnou moderátorkou; o tom, že ti "někteří z diskutujících", jimž byla soustavně přerušována výpověď, byli vždy jen odpůrci potratů; ani slovo o tom, koho napadlo označit pravoslavného kněze Libora Halíka titulkem "náboženský fanatik"; ani slovo o tom, jak se takový přístup shoduje nejen se zákonem, ale i s Kodexem ČT, na což jsem se jistě nejen já dotazoval s konkrétními odkazy na jeho ustanovení... nic, nic, pusto, prázdno, ticho.

A ani slovo omluvy. Třebaže se Rada ústně vcelku shodla na tom, že šlo v případě 168 hodin o velké selhání jak ČTK, tak ČT, písemná odpověď o jakémkoli možném pochybení mlčela. Jen ve stanovisku generálního ředitele, adresovaném Radě, se píše: "Forma reportáže neměla za cíl urazit kohokoli z diváků a pokud takovou reakci vyvolala, vedení zpravodajství ČT se za to omlouvá." Sice nepřímo, ale díky, pane řediteli, přijímám. Jenom, aby se to neopakovalo!

Podněty a stížnosti vyřizuje naprostou většinou předseda Baumruk osobně jménem celé Rady. Před rokem 2000 pracoval 15 let jako člen a nakonec vedoucí redakce sportovního vysílání ČT. Jakkoli odchod z vysokého místa nebyl příliš dobrovolný, zdá se, že tato někdejší spřízněnost má vliv na jeho závěry a dosti stereotypní odpovědi.

Buďto "neshledá důvod" k zásahu, anebo prohlásí Radu za nepříslušnou, neboť "není oprávněna zasahovat do obsahu vysílání". Tato oblíbená formulka je pravým bičem na kverulanty. Ostatní členové Rady si mohou vyžádat stížnosti k nahlédnutí, pokud je věc zajímá, ale soudím, že to zpravidla nedělají, takže v podstatě ani neví, kdo si na co stěžuje, natož aby sami iniciativně shlédli pořad, který je předmětem diváckých výhrad.

Katolíci málo píší

Nastane-li snad přece jen diskuse, točí se tím pádem kolem formálních detailů připravené odpovědi, málokdy reflektuje přímou podstatu kritizovaného jevu. Nelze než doufat, že na jiných úsecích vykonává Rada svou kontrolní činnost důsledněji a méně formálně.

Jak vysvětlila jedna pracovnice ČT: "To je proto, že katolíci nepíší. Když o půl hodiny posuneme Receptář, přijdou stovky dopisů. Na protikatolické pořady je velmi málo reakcí." (RC Monitor č. 9, s. 12) Vím, že nevysedáváme všichni stále před bedýnkou, není na to čas ani chuť. Ale v případě tak flagrantním, o němž se navíc dosti mluví, je opravdu na místě silná odezva. Až místo pětadvaceti stížností dostane rada na stůl pětadvacet košů plných stížností, pak se jimi snad začne vážně zabývat a hledat, kde je chyba. Do té doby: stěžujte si na lampárně, drazí koncesionáři!

Když se američtí katolíci dokáží semknout, donutí bojkotem k ústupu i takové firmy, jako je automobilka Ford, anebo pivovary Miller Brewing Company. Proti ČT nemá bojkot smysl, nebudu si přece odhlašovat televizor, který mám sotva dva roky, jenom kvůli tomu, že se pár hlasitých jednotlivců neumí chovat. Tady by mělo být spíše naším cílem dosáhnout nápravy. Jako poplatníci máme snad právo, aby o našich záležitostech veřejnoprávní televize referovala vážně a zprávy z katolického světa jí nesloužily jen jako zdroj laciných vtipů. Fňukat, jak jsou na nás oškliví a přitom nehnout prstem je otrocké – páni se o svá práva berou. A jak na to? To ať řeknou ti zkušenější z nás. Především ale vzít všichni za jeden provaz. Máme se od Američanů ještě hodně co učit.

Články v rubrice Areopag vyjadřují osobní názory autora. Mezinadpisy redakční.

Ke článku bylo založeno diskusní fórum

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?