Chceme i nechceme své biskupství na Vysočině, katolíci diskutují o vzniku nového biskupství

Skupina katolíků z Vysočiny se od června snaží vyvolat veřejnou diskusi na téma zřízení nového biskupství na Vysočině, svoji prosbu o podporu tohoto nápadu zaslali nejen České biskupské konferenci (ČBK), ale i papeži Benediktu XVI. Iniciativa se ovšem nesetkavá jen s podporou, například odpůrci nápadu z Třebíčska se chystají napsat otevřený dopis kardinálu Dominiku Dukovi, chtějí totiž i nadále zůstat členy brněnské diecéze.

Mezi hlavní důvody zřízení biskupství s pravděpodobným sídlem v Jihlavě nebo ve Žďáru nad Sázavou vidí autoři nápadu v čele s Tomášem Zdechovským fakt, že kraj Vysočina patří dlouhodobě k nejvíce religiózním krajům v rámci Česka, a přesto je rozdělen do čtyř diecézí - českobudějovické, královéhradecké, brněnské a malá část také pražské - a nemá svého biskupa. "To však neodpovídá potřebám místní katolické komunity, kde trvalá přítomnost biskupa chybí. V českých a moravských diecézích je 12 římskokatolických biskupů. Žádný z nich však není trvale přítomen ve středu České republiky, v kraji Gustava Mahlera, Bohumila Víta Tajovského a faráře Toufara," stojí v dopise, který podpořili i krajský předseda TOP 09 Jiří Blažek či krajský radní Tomáš Škaryd z ČSSD. Podle autorů výzvy samotné žádosti o schůzku s biskupy předcházela více jak dvouletá diskuse v místních farnostech a vikariátech, kde si myšlenka našla své příznivce, proto se rozhodli dopisem oslovit biskupy a vyzvat je k diskusi. Příznivci iniciativy věří, že by se nápad s novým biskupstvím mohl realizovat do pěti let.

Mezi signatáře dopisu patří i dlouholetý bývalý poslanec Jan Kasal z KDU-ČSL, ten má ovšem k iniciativě také výhrady: "Přiznám se bez mučení, že z právě probíhající diskuze na výše uvedené téma nemám žádnou radost. Jak z načasování, tak především z úrovně argumentů. Mám rovněž problém se ztotožnit s tezí, že nás biskupové stávajících diecézí na Vysočině zanedbávají. Jejich vizitace jsou v různých částech poměrně časté a například Žďár se stává pravidelným centrem setkávání rodin a letos dokonce i celorepublikovým srazem katolické mládeže."

Ve svém blogu vysvětluje, proč se mu i přesto myšlenka biskupství na Vysočině zamlouvá: "Dlouhodobě zastávám názor, že je-li to možné a užitečné, měla by se i organizace církve snažit přizpůsobit státoprávnímu uspořádání. Aby partnerem krajského hejtmana byl diecézní biskup. Důvodů, proč by to bylo výhodné, je celá řada – od dotační politiky kraje, přes společný postup při jednání s orgány státu atd. Navíc mi vždy ležela na srdci otázka posilování pocitu sounáležitosti s naším krajem a v tomto smyslu si myslím, že by to mělo jednoznačně pozitivní vliv. Námitky, že se státoprávní uspořádání po čase mění, je třeba samozřejmě brát vážně. Představa, že za dvě stě let bude naše země rozdělena na stávajících čtrnáct krajů, je jistě iluzí – stejně tak se ale mění i uspořádání církve."

Tomáš Zdechovský připomíná, že už začátkem devadesátých let část věřících na Jihlavsku a Pelhřimovsku přišla s nápadem diecéze na území Českomoravské vrchoviny a důležitou roli by podle něj mohlo biskupství sehrát i při případné správě restituovaného církevního majetku. Jako nejlogičtější sídlo nového biskupa vidí v krajském městě Jihlava, kde by případnou katedrálou mohl být kostel sv. Jakuba nedaleko Masarykova náměstí a samotnému biskupství by pak mohly sloužit přilehlé církevní objekty, ale připomíná, že sídlo biskupství není to nejdůležitější.

Odpůrci vidí nové biskupství jako zbytečnost

S nápadem ale nesouhlasí hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, ten pro server Idnes.cz uvedl: "Pravidelně se s biskupy setkávám. Osobně považuji za nešťastné v této době, která není lehká a nahrává jednoduchým řešením, vířit vody, pokoušet se měnit něco, co funguje tak dlouho."

A kriticky se na tuto možnost dívá i pětice katolíků z Třebíčska, která chce zůstat i nadále v brněnské diecézi: "Tady se opravdu znovu potvrzuje stará pravda, že Vysočina je pseudokraj, Jihlava není přirozeným centrem, budují se v ní za stamilióny instituce, které třeba my z Třebíčska bychom dávno měli v Brně. Ale budiž, už je to tak a my to tak bereme. Jenže brněnské biskupství existuje od roku 1777, přežilo dvacet změn uspořádání území a teď by se to mělo měnit? Ani omylem," formuloval ostře pro Idnes.cz svůj postoj například podnikatel Ladislav Čech, který je jedním z iniciátorů otevřeného dopisu kardinálu Dukovi.

Zdechovský výhrady chápe, namítá však, že pokud lidé z kraje nepřestanou Vysočinu vnímat jako pouhý slepenec, ničeho nedosáhnou. Jako nejdůležitější ale vnímá, že se o celé záležitosti začala vést otevřená diskuse. "Stále se cítíme jako katolíci a naší snahou není katolickou komunitu na Vysočině polarizovat, ale snažit se hledat řešení tohoto pro nás velmi důležitého tématu," píše se na konci dopisu určenému ČBK, kterým se bude její stálá rada zabývat.

Na území České republiky je celkem 8 diecézí, zatím nejmladší z nich je ostravsko-opavská, která byla založena 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. a vznikla vydělením z olomoucké arcidiecéze. Druhou nejmladší diecézí je plzeňská, která byla založena v roce 1993. Jako jediné na našem území zatím zaniklo biskupství litomyšlské, které bylo založeno 30. dubna 1344 spolu s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství a například jeho druhým biskupem byl Jan IX. ze Středy, kancléř Karlav IV. Biskupství zaniklo během husitských válek v roce 1425, následující představitelé byli biskupy nebo administrátory jen formálně, právně existovalo až do poloviny 16. století a roku 1664 na jeho tradici navázalo biskupství královéhradecké. Samotná litomyšlská diecéze už nikdy obnovena nebyla a titul biskup litomyšlský se uděluje titulárním biskupům (jako titulární biskupství bylo obnoveno v roce 1973 bulou papeže Pavla VI.). Poslední nositel titulu biskup litomyšlský byl od roku 1982 pomocný biskup pražský Jaroslav Škarvada. I v Litomyšli vznikla po roce 1990 skupina nadšenců, která chtěla biskupství obnovit, ale iniciativa nakonec zůstala bez odezvy.

^{Ilustrační foto: Vít Luštinec
Foto: Kostel sv. Jakuba Jihlava / Wikipedia.org}