Měl by na Vysočině sídlit biskup? Veřejnou debatu na téma zřízení biskupství na Vysočině – tzv. Biskupství jihlavského se již od června snaží otevřít skupina katolíků. Vzhledem k tomu, že kolem celé aktivity se zvedla poměrně rozsáhlá diskuse, rozhodl se Magazín ChristNet.eu přinést rozhovor s jedním z iniciátorů akce Tomášem Zdechovským.

Cílem Vaší iniciativy je zřízení biskupství na Vysočině, ten nápad ale přeci není nový?

Nápad na zřízení biskupství v Jihlavě určitě není nový. Už začátkem devadesátých let část věřících na Jihlavsku a Pelhřimovsku reagovala na zřízení biskupství v Plzni s tím, že by měla vzniknout diecéze na území Českomoravské vrchoviny. Skupina věřících tehdy reagovala na obrodné snahy některých katolických kruhů na Vysočině, které očekávaly, že by mohlo dojít k větší obrodě církve. Tyto snahy však trvaly asi půl roku. Pak samy od sebe vyšuměly do prázdna, když narazily na nepochopení u některých kněží i laiků, a tak hlavní organizátoři od toho upustili.

Myslíte si, že od té doby se situace změnila?

Rozhodně. Po revoluci začaly chodit do kostela stovky nových lidí. Nicméně církev, a tím myslím i nás věřící, jsme na to nebyli připraveni. Byli jsme podezřívaví a do jisté míry uzavření. Nicméně to nás dostalo na okraj společnosti. Na Vysočině je víra v Boha ještě hodně živá, ale tím, jak nedokážeme naslouchat tepu doby, přešlo v průběhu devadesátých let mnoho katolíků k jiným církvím a denominacím. Hodně se například ujaly letniční církve.

A nepochopení u některých kněží i laiků? V anketě na Christnetu zatím převažují spíše odpůrci nápadu...

Podle mě je to přirozené. Já sám jsem člověk, který nemá rád změny, a tak se výsledku ankety nedivím. Nicméně mě na ní zaujalo, kolika lidem se nápad líbí. Jen za léto jsem diskutoval s více jak dvěma stovkami lidí na Vysočině o nápadu, a je vidět, že se ten názor na biskupství na Vysočině postupně mění.

Co je vlastně hlavním důvodem, proč jste s myšlenkou na nové biskupství přišli?

Důvod první je, že samotný kraj je v současné době rozdělený do čtyř diecézí - pražské, královéhradecké, českobudějovické a brněnské. Na Vysočině ale žádný z těchto biskupů nesídlí.

A to má nějaký vliv na život tamních farností?

Ano, má. Já například pocházím z Ledče nad Sázavou. Je to neskutečně živá farnost, za což vděčíme práci skvělých kněží, ale i zapálených laiků. A přestože u nás vždy bylo hodně mladých, nikdy jsme nejezdili na diecézní setkání do Hradce Králové, protože to pro nás bylo daleko. Udržovali jsme poměrně dobré vztahy s farnostmi ve Zruči nad Sázavou a Světlé nad Sázavou. Část dětí z naší farnosti jezdila na ERA meetingy do Křivsoudova, který je v pražské diecézi, ale nikdo jsme neměli vztah k Hradci Králové. Jezdil k nám biskup Jaroslav Škarvada, který z Ledče nad Sázavou pocházel. Přes něj jsme měli vztah spíše na Prahu. Chyběl nám ten vztah k naší diecézi, potažmo k biskupovi.

Jenže to se jedná o jeden příklad, ale pod vaší iniciativou nejsou jen lidé z Ledče. To podobným způsobem vnímají i lidé jinde na Vysočině?

Tím, že to biskupství není úplně nový nápad, jsem obdobně smýšlející lidi našel i ve Žďáru, Třebíči, Velkém Meziříčí, Jihlavě, Pelhřimově či Havlíčkově Brodě. A tak jsme si řekli před dvěma lety, že je potřeba to změnit a otevřít k tématu diskusi.

Dobře, ale taková situace je v celé republice, nebo někde je tomu jinak?

Příkladem pro Vysočinu mohou být Pardubice. Na faře tam trvale sídlí pomocný biskup Josef Kajnek. Je tam vnímám jako veliká osobnost a ze svých zkušeností mohu říct, že to církvi v Pardubickém kraji rozhodně pomohlo, což bych mohl doložit na desítkách konkrétních příkladů. Proto si myslím, že by přítomnost jednoho z biskupů Vysočině prospěla.

Takže Vaším cílem není vznik nové diecéze, ale pouze nový pomocný biskup? Členem jaké diecéze by byl? Řešilo by to situaci?

Já myslím, že je to jedno z řešení. Situaci by to určitě řešilo v tom smyslu, že by se posílila role církve na Vysočině, jako tomu bylo v Pardubickém kraji. Přítomnost jednoho z biskupů by byla pro Vysočinu velmi silným přínosem.

Proč by tento nápad měli biskupové podpořit?

Mít biskupství či biskupa přítomného na Vysočině je v zájmu katolické církve. Biskup by měl být tam, kde jsou věřící, nikoliv v místě, kde to bylo historicky a politicky nutné. Pokud projdou církevní restituce, měla by církev naprosto změnit strukturu i fungování. Měla by se o svůj majetek i lidi umět postarat. A těžko si dokážu představit fakt, že by nějaké polnosti u Humpolce nebo Polné obhospodařoval někdo z Hradce Králové.

Kde by mělo být sídlo nového biskupství? V tiskové zprávě zmiňujete Jihlavu.

Popravdě mi to je jedno, kde by případné biskupství sídlilo. Jihlava se nabízí, protože je to město s obrovským potenciálem v přirozeném středu kraje na hranici Čech a Moravy. Doufám, že pokud to bude reálné a biskupství na Vysočině vznikne, tak ho Jihlava přijme.

Co říkáte na námitku, že biskupství na Vysočině nemá historické kořeny?

A Ostravsko-opavské nebo Plzeňské má? Ne, je to reakce na změnu společnosti. V několika knihách o církevní historii se dočtete, že vznik biskupství v 18. století byl motivován politickými zájmy, stejně tak jako těmi duchovními. Církev i monarchie si tehdy uvědomovala, jak je důležité reformovat správu země včetně té církevní. Proto vzniklo několik nových biskupství. A to teď vidíme i v současnosti.

Proč se tento nápad objevil před krajskými volbami? Děláte někomu kampaň? V seznamu lidí, kteří nápad podporují, jsou i politici.

Tomu jsem se upřímně opakovaně zasmál. Pokud si někdo myslí, že si někdo v české ateistické společnosti udělá kampaň na zřízení nového biskupství, tak mi ho je upřímně líto. Samozřejmě, že je to naprostý nesmysl. Tento nápad sice před časem podpořil i předseda lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že určitě by si Vysočina zasloužila vlastního biskupa. Nicméně nikde jsem to neuváděl právě proto, aby to nebylo s politikou spojováno. Hledal jsem lidi pro podporu nápadu napříč politickým spektrem.

A co když váš nápad biskupové neschválí? Co se pak stane?

Myslím, že vůbec nic. Pokud s námi budou otevřeně diskutovat a povede je to k zamyšlení, měla naše snaha smysl. Chceme dialog, nikoliv s někým bojovat či ho za jiný názor urážet. Proto nepořádáme žádné petice, ale napsali jsme biskupům svůj názor. Teď už je to na nich.

Související článek: Chceme i nechceme své biskupství na Vysočině, katolíci diskutují o vzniku nového biskupství