Každého člověka vnímáme jako obraz Boží

Exkluzivní rozhovor s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem

Portréty a rozhovory / Jan Uhlíř / 8. října 2012
Předsedou strany jste již téměř dva roky. Jak byste zhodnotil své dosavadní působení? Co se vám za tu dobu podařilo?

Podařilo se stabilizovat stranu, a to jak finančně, tak personálně. Jestliže po parlamentních volbách v roce 2010 nás mnozí odepsali, tak v komunálních a senátních volbách na podzim téhož roku jsme uspěli poměrně dobře. Získali jsme dva senátory a s naší podporou další senátorku, takže se podařilo znovuobnovit náš senátní klub, který je třetí nejsilnější v horní komoře – po ČSSD a ODS. Minulý rok jsme využili k tomu, aby došlo k finanční stabilizaci, což se také podařilo, v červnu tohoto roku jsme splatili poslední volební dluhy, byť jsme museli propustit 60 % zaměstnanců, celý náš sekretariát má 7 zaměstnanců. Na to, v jakých podmínkách pracujeme, naše výsledky nejsou špatné. Hlavní je, že naši lidé mají křesťanskodemokratické srdíčko, a to je naše přidaná hodnota, protože tady chtějí být a nejsou tu pro peníze, ty by jinde měli větší.

Dále se mi povedlo objet celou členskou základnu, navštívil jsem všechny kraje - a mnohé jsem projezdil křížem krážem. To byla také velice dobrá zpětná vazba. Podařilo se nám také sehnat kvalitní kandidáty do nadcházejících voleb, zvláště do voleb do Senátu jsme postavili výrazné osobnosti.

Ohledně krajských voleb jsme zůstali na půli cesty. Podařilo se nám významným způsobem omladit předsednictvo strany, máme věkový průměr 40 let, ale nepodařilo se, aby obnova a regenerace prošla až do krajských a okresních struktur. V primárních volbách ale uspěli v některých krajských koalicích noví mladí lidé, třeba Marián Jurečka v Olomouckém kraji, někde pokračují matadoři - jako Juránek, Línek nebo Čunek. Tato částečná obměna lídrů i kandidátek nám jistě prospěje. Věřím, že za příští čtyři roky se najdou a vyprofilují další noví lidé.

Vytvořili jsme a schválili konečně také nové logo a konečně se připravují i nové změněné stanovy – uvidíme, jak o nich rozhodne sjezd. Jsem optimista v tom, že i tyto nové stanovy umožní rozvolnit stávající trochu rigidní strukturu, abychom dostali do strany nové lidi. P osledních 22 průzkumů nám dává velkou šanci dostat se do sněmovny a tady je  potřeba odfiltrovat kariéristy, kteří se do strany hlásí ze zištných důvodů. Ale právě v uplynulém čase, kdy to strana potřebovala, se lidé projevili a nejsme tak hloupí, abychom to nerozlišili.

A co se nepodařilo?

Nepodařilo se nám rozbít určitá klišé, která o nás panují, i když se o to snažíme. Nepovedla se nám kampaň, kterou jsme se rozhodli na toto téma udělat – šlo tu také o poměr cena a výkon. Tato klišé jsou asi největší problémem.

Mínění, že jsme prodloužená ruka katolické církve a jediné, co nás zajímá, jsou potraty. Že jdeme s každým za každou cenu. To jsou nespravedlivá  klišé. Samozřejmě jsme konzervativní stranou křesťanských hodnot a potraty považujeme za zlo, ale není to jediné naše téma, které nabízíme veřejnosti. Je také pravda, že drtivá většina našich členů jsou katoličtí křesťané, ale zároveň je třeba říci, že u nás jsou i agnostici či nepraktikující křesťané a také křesťané jiných vyznání.

Avšak asi nejhorším klišé je, že jdeme s každým za každou cenu. To není pravda. Když se podíváme na sociální demokracii, tak na krajích vládne v koalicích od ODS po komunisty. Je nám vyčítáno, že jsme byli v každé vládě. Přitom už nejsme od roku 1990 v páté vládě. Tato klišé se stále daří podsouvat nám i voličům a nepodařilo se nám je vyvrátit. Čekal jsem také, že se nám v uplynulém čase podaří dostat do médií, nicméně se ukazuje, že když strana vypadne ze sněmovny, tak pro média není zajímavá.


Na volebních billboardech vystupujete s heslem: Nemáte koho volit? Chci to změnit! Co tedy nabízíte, jakou změnu?

Jsme v situaci, kdy lidé skutečně nemají koho volit a tak jim chceme nabídnout alternativu. A to i těm lidem, kteří o tom dříve neuvažovali – často právě proto, že žili v zajetí oněch klišé, jež o nás panují. Říkali si: „To je ta strana pro křesťany, to se nás netýká.“

Podle průzkumu, který jsme si nechali udělat, zhruba ze šesti procent voličů, kteří by nás v současnosti volili do Poslanecké sněmovny, je třetina praktikujících katolíků, třetina pokřtěných a poslední třetina jsou lidé, kteří do kostela vůbec nechodí. To je pro nás zásadní informace, protože sami jsme si mysleli, že máme určitý elektorát, a nyní víme, že jsme daleko víc přijatelní i pro lidi, kteří do kostela nechodí.

Na druhou stranu z některých jiných průzkumů víme, že z návštěvníků bohoslužeb třetina volí sociální demokracii, třetina ODS a TOP 09 a poslední třetina se rozdělí mezi nás a některé menší strany.

Když jsem mluvil s některými vysokými církevními představiteli, tak si často nechtějí připustit, že třetina katolíků volí ČSSD. Navzdory jejich útokům proti církevním restitucím, navzdory jejich liberálním a často socialistickým hodnotám – lidé je stejně volí. Otázkou zde je, kde je příčina a kde následek. Aniž bych chtěl hovořit do pastoračních záležitostí, tak se domnívám, že z kazatelen velmi málo zaznívá vysvětlení sociální nauky církve. Vůbec sociální záležitosti se málo řeší, a přitom evangelium nám nabízí určitá řešení, hodnotová měřítka, podle nichž by se měl křesťan orientovat.

Domnívám se, že KDU-ČSL může být alternativou pro lidi, kteří jsou zklamáni jak politikou ČSSD, která se vůbec nebrání populismu a zkreslování – to se týká třeba billboardů o majetkovém narovnání, kde jde o lež, protože se nejedná o žádný dar. Na druhé straně mnozí, kteří volili pravicové strany, jsou také zklamáni, protože politika, kterou předvádí ODS a TOP 09 není pravicová, ale je špatná a hloupá. Kroky, které provádí současná vláda, nejsou ku prospěchu české republiky a jejích občanů - jakkoli jsou i výjimky, které potvrzují pravidlo. Ukazuje se, že Karel Schwarzenberg není TOP 09, jejím neformálním vůdcem zůstává Miroslav Kalousek. Skandály, které se nyní objevují, ukazují, že staří matadoři, kteří si udělali novou stranu, si s sebou táhnou historii a ta je dříve nebo později dožene. Co se týče situace v ODS, tam jsou, jak známo, mocenské boje. Petr Nečas je pro mne velikým zklamáním, čekal jsem, že jako křesťan bude některé věci řešit jinak.

Pro voliče, které tyto strany zklamaly a hledají jinou možnost než nejít k volbám, je tu KDU-ČSL jako alternativa, samozřejmě nedokonalá, ale zakořeněná, znovuobnovená a omlazená strana s novou energií. KDU-ČSL má za sebou sebereflexi, dostali jsme jako dar od voličů facku, kterou jsme si zasloužili. A teď můžeme nabídnout skutečně nový politický styl, který bude zodpovědný a solidární. Zodpovědná solidarita – to je vlastní právě křesťanským demokratům. Je pro nás důležité, abychom křesťanskou demokracii etablovali jako třetí politický proud, jak je to běžné v Evropě – vedle reformovaného socialistického a liberálního. Krok za krokem chceme lidem sdělit, že tu není jenom zodpovědnost,  - a není tu jenom solidarita, jenom škrty, – nebo jenom rozdávání. Je tu selský rozum a základními hodnotami bezpochyby zůstávají svoboda, solidarita a spravedlnost a také sociální soudržnost společnosti. To ale neznamená, že budeme potlačovat lidskou individualitu a kreativitu. Je to jenom otázka vybalancování zmíněných věcí.

Evangelium je radikální – ale jenom u jednotlivého člověka, u toho to musí začít. Jako křesťanští demokraté nevidíme člověka jenom jako článek sociální skupiny. Pravicové strany se zaměřují na ty bohatší a lépe uplatněné, levice se zaměřuje na nižší sociální skupiny, a my se zaměřujeme na každého, protože v každém vidíme především člověka, nikoli jenom sociální skupinu. A proto se také snažíme dělat lidovou politiku. Každého člověka vidíme jako objekt našeho zájmu – ať je bohatý či chudý, hloupý nebo chytrý, mladý či starý, nenarozený či umírající. Každý člověk je obrazem Božím a tak ho vnímáme. To nám někdy z naší politiky vypadávalo a dosud se nám nepodařilo dostatečně prezentovat, o co nám vlastně jde. Tedy shrnuto, boj s klišé je velice složitý, ale nic jiného nám nezbývá.

Vaše strana není ideovým monolitem, jsou zde lidé, kteří patří k politickému středu, část tvoří konzervativci a máme tu také méně movité členy, kteří tíhnou spíše k levici. Jak chcete tyto proudy udržet jednotné?

Na tato tvrzení nemám tvrdá data. O tom můžeme jenom diskutovat, zda to tak je či není. Data mám ale o voličích. A ukazuje se, že volič KDU-ČSL je buď poměrně chudý, anebo poměrně bohatý. Domnívali jsme se, že našimi voliči by měla být střední třída, ale ukazuje se, že těchto voličů máme nejméně. A co je zajímavé: Náš chudý volič je spokojený se životem – na rozdíl od levicových stran. Náš chudý volič není naštvaný – na svět, na vládu, na společnost, protože má rodinu a ví, že jsou i jiné hodnoty, než jsou peníze. Na druhé straně jsou tu i lidé bohatí, kteří vědí, že je správné a spravedlivé, aby ti, kdo dostali více hřiven, se o část rozdělili s ostatními, kteří nedostali tolik do vínku. Vědí, že ne vše ve světě je ideální a jsou schopni věci poměřovat hodnotovým systémem. I ve straně jsou lidé různé příjmové hladiny, ale to hlavní, co by nás mělo spojovat, je skutečnost, že každého člověka vidíme jako obraz Boží.

Na rozdíl od pravicových stran, které říkají: Netrestejme úspěšné. Ale přece úspěšný není jenom ten, kdo vydělá dost peněz – to by byl velice úspěšný Mrázek, Pitr, Al Capone a podobně. Taková zdravotní sestra, která celý život utírá zadnice nemohoucím, je také úspěšná – že to vydržela a dělá to s láskou. Úspěšný je i rodič, který dokáže dobře vychovat své děti, úspěšný je řemeslník, který vytváří hodnoty, jež jsou hmatatelné a trvalé. Úspěšný je pracovník v neziskovém sektoru, který dokáže něco dobrého udělat pro společnost. Úspěch se nedá měřit penězi. Na druhé straně není možné, aby se všichni měli stejně dobře. Křesťanská sociální nauka neodpovídá konkrétně, jaká má být daňová sazba, ale dává principy. Jako politici bychom měli diskutovat o parametrech, nikoli o principech, ty jsou dané. A předseda strany je tu od toho, aby dokázal najít kompromis, který bude přijatelný nejen pro straníky, ale který bude dobrým řešením pro celý stát. Naší ambicí musí být spojovat, ne rozdělovat či rozeštvávat levicovým či pravicovým populismem. Jde  o to, zachovat sociální soudržnost a smír, abychom žili v sice nedokonalém, ale relativně stabilním a přijatelném systému.

 V nedávném rozhovoru pro Právo jste na otázku, zda uvažujete o tom vypustit z názvu slovo křesťanská, uvedl, že se o tom vede intenzivní debata a máte určitý argumentář ke změně názvu strany. Jak je to tedy se změnou názvu?

Argumentář je více než rok starý a diskuse již proběhla. A také v onom článku je správně uvedeno, že jediné, co celostátní výbor doporučil sjezdu, je debata o změně slova „československá“, a to na česká či českomoravská. I ve vnitrostranickém hlasování zvítězila varianta, že zůstane zkratka KDU-ČSL a bude se diskutovat jenom o „Č“ – tedy československá. Rozhodně jsem neřekl, co bylo zveřejněno na Novinkách.cz: „Vadí jim křesťanská“. To jsem neřekl. Jinak v argumentáři píšu, že změnu názvu považuji za marginální věc. Nyní jsme tedy v situaci, že o tom bude jednat sjezd a zřejmě KDU-ČSL jako zkratka zůstane a změníme se možná na českou, českomoravskou či českomoravskoslezskou stranu. To rozhodne sjezd.

Jak byste vysvětlil voličům KDU-ČSL krajské koalice se Stranou zelených, která je lidovcům v mnoha věcech velmi vzdálená? Jaká je tady společná platforma?

V krajských volbách se neřeší věci, ve kterých panují velké rozdíly. Tyto volby neřeší občanský zákoník, adopce dětí homosexuály, registrované partnerství, zdravotnické zákony – potraty, euthanásii, bioetické otázky. Máme tři krajské koalice se zelenými. Jedna je v Olomouckém kraji a tam jsou místní zelení velice konzervativní, takže i v oněch bioetických otázkách měli spory s vedením své strany a v hodnotových otázkách si tedy nejsme vzdáleni. V Karlovarském kraji je za koalicí se zelenými a hnutím - O co jim jde? -  snaha rozlomit sociálnědemokraticko-komunistický blok a spojit lidi dobré vůle. A podobně je to v Ústeckém kraji, kde jsme se spojili proti konglomerátu ČSSD a ODS - všichni vidíme, jaké tam jsou nyní průšvihy. Jde o to, spojit lidi na nějaké platformě, jako byla Čtyřkoalice, tedy v době základního ohrožení chodu státu, kdy jsou některé kraje prolezlé korupcí a klientelismem a rozlomit tento klientelistický blok velkých stran. Zákony a hodnoty, v nichž máme rozpory se zelenými, se na kraji neřeší. Odmítám s nimi koalici do celostátních voleb, tam je to neslučitelné. Ale v krajských volbách se jedná o to, jak to bude fungovat v kraji – a to je v každém kraji rozdílné.

Zmínil jste Čtyřkoalici, velice úspěšný projekt Josefa Luxe. Uvažujete o jejím jakémsi obnovení i na celostátní úrovni?

Neuvažuji o tom, protože nevidím partnery, se kterými bychom se na celostání úrovni mohli takto spojit. Avšak na druhé straně vidím prostor v senátních volbách. Ty nejsou celorepublikové, jde vždy o daný senátní obvod a volí se většinově. V těchto malých okrscích lidé mohou daleko lépe znát svého senátora než poslance. Zde nejde ani tak o koalice politických stran, ale o podporu různých stran nějaké osobnosti. A našli jsme několik osobností, na nichž jsme byli schopni se shodnout s ostatními stranami. V Praze je to třeba Ivan Gabal  - se zelenými. Dále Libor Michálek – s podporou zelených a také překvapivě i pirátů. Ale to byla podmínka pana Michálka. Podpořit člověka, který ukázal konkrétně na korupci a netransparentnost, je správné. V senátních volbách nejde o programovou koalici, ale o konkrétní podporu dané osobnosti.

Co říkáte na to, že vedle vaší oficiální kandidátky na prezidentku Zuzany Roithové se o funkci uchází i váš bývalý poslanec Jiří Karas?

Je to jeho právo. O podporu KDU-ČSL se neucházel, ani nám svoji kandidaturu neoznámil. Kandiduje sám za sebe s podporou Hnutí pro život. O naši podporu nežádal a také ji nemá, má ji Zuzana Roithová. Ta také kandiduje sama za sebe, ale s podporou KDU-ČSL.

 Jaký výsledek budete v nadcházejících krajských a senátních volbách považovat za uspokojivý?

Můžu nabídnout tvrdá data. Nyní máme 56 krajských mandátů, za uspokojivé považuji zachovat tento počet. V senátních volbách obhajujeme 3 naše mandáty plus mandát Adolfa Jílka, který přestoupil k TOP 09. Za uspokojivé bych považoval obhajobu všech 4 křesel v Senátu, ale byl bych spokojený i se dvěma či třemi.

Foto: Jan Uhlíř

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Jste spokojeni s výsledky voleb?
Ano, bude líp!
10%
 
Ne, ale neuhneme!
70%
 
Komunistům odzvonilo!
4%
 
Klidná síla se Starosty!
13%
 
Pustili jsme je na ně!
3%
 
(Počet hlasů celkem: 341)