Univerzita Karlova dokončila multimediální web o Janu Palachovi a o dalších "živých pochodních"

Internetové stránky představují životní příběh studenta FF Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí, aby vyburcoval českou společnost z rezignace, do níž začala propadat po okupaci v srpnu 1968. Zemřel o tři dny později 19. ledna. Palachův pohřeb se pak stal jednou z posledních velkých akcí, při níž lidé dali najevo nesouhlas s realitou, která nastala po konci demokratizačního procesu, takzvaného pražského jara. Součástí portálu jsou také třeba desítky nepříliš známých Palachových fotografií z dětství nebo audiozáznamy reakcí na jeho hrdinský čin.

Filozofická fakulta UK se tématu Palach věnuje dlouhodobě, už v roce 2009 při 40. výročí jeho sebeupálení zorganizovali akademici konferenci a výstavu. Web tento projekt završuje, badatelé na něm spolupracovali s Českou televizí a rozhlasem, Národním filmovým archivem, Národním muzeem nebo Ústavem pro studium totalitních režimů.

Rektor univerzity Václav Hampl a děkan fakulty Michal Stehlík ve středu večer také před budovou FF na Palachově náměstí položili u Palachovy pamětní desky kytice a věnce. V rámci vzpomínkových akcí se dnes koná happening k výročí Knihovny Jana Palacha, v pátek se pak na fakultě premiérově promítne první díl trilogie o Palachově příběhu Hořící keř od režisérky Agnieszky Hollandové.

Jan Palach byl českobratrského vyznání. Kázání a modlitby nad jeho hrobem pronesl farář Českobratrské církve evangelické Jakub S. Trojan, pozdější signatář Charty 77 a následně od 90. let profesor teologie.