Historická oltářní plátna v kostele Nejsvětějšího Salvátora nahradí postní obrazy

Kultura / MiH / APHA / 5. února 2013 15:58

Praha - Interiér kostela Nejsvětějšího Salvátora během postní doby jedinečným způsobem promění kolekce postních obrazů Patrika Hábla, která dočasně nahradí všechny oltářní obrazy. Umělecká intervence je součástí letošního Popelce umělců, který se v akademické farnosti koná 13. února.

Háblovy monotypy navazují na starobylou tradici zahalování uměleckých děl v postní době a dynamické vyměňování obrazů v kostele podle různých liturgických dob či svátků. Tento koncept umělecké intervence je součástí letošního Popelce umělců. Ten začne ve středu 13. února v 17.30 hodin hudební performancí „Ozvěny z kamene“ v podání Clarinet Factory a Alana Vitouše v barokním refektáři dominikánského kláštera u sv. Jiljí. V 19.00 hodin pak v kostele Nejsvětějšího Salvátora naváže vlastní bohoslužba s udílením popelce, kterou bude celebrovat Mons. Tomáš Halík, hudebně ji doprovodí opět Clarinet Factory a varhaník Robert Hugo. Ve 20.30 hodin bude v sakristii kostela zahájena vernisáž postních obrazů Patrika Hábla.

„Koncept Patrika Hábla je radikální. Křesťanská ikonografie se jakoby mávnutím proutku vytratí, nebeské vysílání přeladí na jiný program. Poučený pozorovatel však ví, že to tak docela není pravda. Možná se mu vybaví slavný Děčínský oltářní obraz od krále romantických malířů Caspara Davida Friedricha“, říká kurátor Norbert Schmidt. Setkání s jinakostí, překvapení z nových souvislostí jsou v postní době v prostoru chrámu zcela na místě. Určitá redukce, vycházející z tradičního postního zakrývání kostelních obrazů, se v Háblově salvátorském souboru potkává se subjektivními obrazy, jakýmisi „zpovědními zrcadly“ odvážně nastavenými mnohdy překvapeným návštěvníkům bohoslužeb. Z náhodných doteků a uskupení barev však nakonec vyrůstá v celku kostela pevný a pečlivě promyšlený celek.

Popeleční středou začíná čtyřicetidenní postní doba – přípravné období na slavení Velikonoc. Tradice Popelce umělců vznikla na konci první světové války v pařížské katedrále Notre Dame, kde bylo slouženo requiem za padlé umělce.  Od této doby se setkání víry a umění koná v evropských metropolích každoročně, v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze letos už po osmnácté. „V naší farnosti působí celá řada umělců nejrůznějšího druhu, ale zveme i umělce, kteří zrovna nejsou praktikující věřící, protože jsme přesvědčeni, že svět víry a umění mají k sobě bytostně blízko – oba se vyjadřují symboly a vždycky se doprovázely. Dnes navíc náboženství a umění mohou být spojenci v zápasu proti banalizaci světa, proti zpovrchnění života,“ vysvětluje Mons. Tomáš Halík, farář akademické farnosti u Nejsvětějšího Salvátora. 

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře